Zatím nikoli. Předně – snažit se nahnat hrůzu Britům (a Londýňanům zvláště) je směšné. V minulém století se o tom přesvědčili i takoví mistři v oboru, jako byl Adolf Hitler či předáci Irské republikánské armády.
Provést v Británii zastrašovací akci znamená vyvolat silnou protireakci, kterou charakterizuje (mimo jiné) obrovské národní semknutí Britů.
To pak trvá přesně tak dlouho, dokud se na obloze objevují letadla luftwaffe nebo v ulicích měst zátarasy a u nich žluté uniformy protiteroristických jednotek.
Ano, to jsou poslední dobou důvěrně známé obrázky, takže levicový i pravicový tisk v Británii o víkendu svorně vyzýval: postavme se na obranu našich hodnot proti ideologii nenávisti.
Bagdád do Londýna
Kromě toho z dosavadních zjištění zatím nevyplývá, že by se britskému odhodlání bránit svůj způsob života postavil důstojný protivník. Exploze podle všeho plánovali znační amatéři (hodlali útočit pomocí benzinu a hřebíků), kteří se zdráhali položit za své cíle život (nálože v Londýně měl odpálit mobilní telefon, útok v Glasgowě byl dost chaotický).
Rozsévači hrůzy, jak by zřejmě zněl nejpřesnější překlad slova terorista, tak o sobě prozradili, že mají málo peněz, chabou organizaci a jejich pohnutky jsou poměrně vágní.
Pokud chtěli "přenést Bagdád a Basru na britské ostrovy", čemuž by nasvědčovalo použití aut a načasování útoku, podařilo se jim jen otestovat bdělost londýnské policie, která koneckonců prokázala, že Londýn není žádný Bagdád.
Přijatelní mloci
Naneštěstí je předešlý výčet pro Brity stejně tak dobrou jako špatnou zprávu. Je totiž zřejmé, že na ně neútočí protivník, který by se dal popsat jedním či dvěma slovy – ať už to jsou Němci, irští katolíci, Al-Kajda anebo třeba mloci.
Možná by se dalo mluvit o "islámských radikálech", jenže co to slovo znamená, když se jím poslední dobou zhusta označují sotva zletilí občané Spojeného království, kteří se tu narodili a svým počínáním uvádějí v úžas i vlastní rodiče?
V takové válce mohou sebedokonalejší policie a tajné služby pouze omezovat ztráty. Frontová linie se v posledních desetiletích posunula směrem od mořského pobřeží do ulic a nyní míří kamsi do kolektivního vědomí Britů.
Jinými slovy, mloci by byli ještě celkem přijatelný nepřítel.
