„Změna klimatu je prostým faktem. Už dnes nevedeme debatu o tom, jestli probíhá, nebo neprobíhá, ale jakým způsobem adaptovat naši volnou přírodu, krajinu, obce a města a jakým způsobem zvládnout klimatickou změnu pro naše budoucí generace,“ sdělil na úvod Petr Hladík.
Adaptace podle něj musí být postupná, sociální, citlivá a lidé jí musejí rozumět. „Taky jednoznačně, a to říkám jako politik, jako vláda České republiky víme, co děláme, kam směřujeme a jakým způsobem budeme Českou republiku adaptovat,“ řekl Hladík.
Letošek bude možná historicky nejteplejší, příští rok pak ještě teplejší |
Plánem je podle ministra převést Česko k nízkoemisní bezuhlíkové energetice i bezuhlíkové dopravě tak, aby byla země v roce 2050 klimaticky uhlíkově neutrální.
Hladík počítá s tím, že je potřeba prostřednictvím adaptační strategie uzpůsobit přírodu, obce a města. Součástí strategie jsou například opatření na zateplení budov, přistínění veřejných prostranství, zadržování dešťové vody, zvýšení zeleně v ulicích nebo navrácení vody do obcí. Strategie obsahuje podle Hladíka 322 konkrétních opatření a úkolů.
Přibývá extrémních projevů počasí
Klimatická změna se podle meteorologů v Česku projevuje navýšením extrémních projevů počasí. „Jsou to silné bouře, přívalové povodně nebo dlouhé epizody sucha. A to poměrně významně ztěžuje práci předpovědním pracovištím,“ řekl Marek Rieder. Předpovídání extrémních meteorologických projevů bylo podle něj v minulosti snazší, jelikož četnost situací nebyla tak vysoká, jako je nyní.
„Nejextrémnější jevy, jako bouřky nebo třeba i povodně, jsou velmi lokální, takže je lokalizace velmi těžko předpověditelná. Bylo to vidět i včera v Praze, kdy v centru napršelo během půl hodiny jako normálně naprší za celý měsíc. A o pár kilometrů dál bylo úplné sucho,“ řekl meteorolog Jan Šrámek.
Prahu spláchla průtrž s kroupami, ulice zalila voda. Bouřky byly po celé zemi |
Předpovědní modely podle něj nejsou schopny dokonale lokalizovat, kde přesně se jev bude vyskytovat. „Speciálně u bouřek je to velmi těžké, silný vítr se například předpovídá snadněji, protože třeba zasáhne půlku Evropy,“ vysvětlil Šrámek.
Úspěšnost výstrah je 85 %
Na zvýšený výskyt extrémního počasí musí reagovat i výstražný systém ČHMÚ. Podle Riedra jsou výstrahy ČHMÚ určeny primárně pro integrovaný záchranný systém a další složky, k veřejnosti se dostávají skrze média a sociální sítě. Úspěšnost výstrah ČHMÚ dosahuje podle něj 85 až 90 procent, záleží na konkrétním jevu.
V době bouřkové sezony zavedl ČHMÚ příslužby expertů na bouřkové jevy tak, aby před nimi mohli varovat veřejnost. Podle Hladíka je vidět jasný trend, který ukazuje, že výstrahy budou muset být velmi rychlé.
Klimatický systém má podle českého zástupce v IPCC Radima Tolasze dlouhou setrvačnost. „Emise skleníkových plynů neustále stoupají a o krajinu se, eufemisticky řečeno, staráme pořád špatně, to znamená propady skleníkových plynů se snižují. Klimatický systém má podle našich modelů setrvačnost zhruba 20 až 30 let, to znamená, že na následujících 30 už máme zaděláno tím, jaké emise jsme vypustili a jak jsme se o krajinu nestarali v předcházejících letech,“ řekl Tolasz.
