„Myslím si, že to nemá smysl a předpokládané výdaje dle mého nemohou stačit na dokončení vývoje a zejména pak provedení klinických fází hodnocení a registraci vakcíny. Vývoj vakcín se pohybuje řádově v miliardách,“ uvedl Chlíbek.
Tuzemská vakcína patří mezi takzvané inaktivované očkovací látky, které vznikají tak, že se použije skutečný virus. Je oslaben tak, aby nezpůsobil onemocnění, ale vyvolal imunitní odpověď. Na tomto principu jsou založené například dvě vakcíny používané v Číně od společností Sinopharm a Sinovac. Podle některých odborníků je ovšem účinnost těchto vakcín rozporuplná.
PŘEHLEDNĚ: Kdy bude v Česku víc vakcíny? Na jaře mají dorazit miliony dávek |
Ministerstvo zdravotnictví, které návrh na pokračování vývoje předložilo, zdůvodňovalo potřebu domácí vakcíny mimo jiné tím, že by mohla chránit i proti nakažlivějším mutacím koronaviru, které se nyní šíří. Podle virologa Libora Grubhoffera je ale snazší přizpůsobit už registrované vakcíny.
„V případě inaktivované vakcíny by to znamenalo vzít tu novou variantu a vyrobit zase obrovské množství živého divokého viru. Usmrtit ho a znovu ho připravit do dávek. To by bylo extrémně nákladné, a hlavně by to trvalo dlouho,“ řekl Grubhoffer v únoru serveru iRozhlas.cz.
Na projektu české vakcíny loni pracovali odborníci ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ), Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) a Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).
Koordinátorkou týmu byla poslankyně ANO, kardioložka Věra Adámková. Vývoj v první fázi stál 4,3 milionu korun. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) loni v prosinci řekl, že ve vývoji není třeba pokračovat, protože bude brzy k dispozici vakcína komerční. Dosud byly v EU registrovány tři vakcíny, a to od firem Pfizer/BioNtech, Moderna a AstraZeneca. Očkování kvůli nedostatku očkovacích látek není tak rychlé, jak se předpokládalo.
