„Podle aktuálního plánu očekáváme, že v dubnu do Česka dorazí
1 602 300 dávek od společnosti Pfizer/BioNTech, 276 600 dávek Moderny a 400 000 dávek firmy AstraZeneca,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová.
Podle vakcinační strategie se mají na jaře dodávky očkovací látky zvyšovat až k celkovým 3 milionům dávek měsíčně. Zatím výrobci dodali do Česka přes 667 000 dávek. Asi tři čtvrtiny z nich už byly lidem aplikovány. Obě potřebné dávky zatím dostalo zhruba 182 000 lidí, převážně zdravotníků a seniorů. Stát celkem objednal vakcíny pro 12 milionů lidí.
1. Pfizer/BioNTech
Jako první dorazily do Česka 26. prosince vakcíny firmy Pfizer/BioNTech. Jednalo se o symbolickou dodávku 9 750 vakcín, která z továrny v Belgii zamířila ve stejném počtu shodně do všech států Evropské unie. O den později podali zdravotníci v pražské Ústřední vojenské nemocnici první dávku premiérovi Andreji Babišovi a válečné veteránce Emilii Řepíkové.
Následně byli přednostně očkováni zdravotníci pracující s covidovými pacienty a obyvatelé domovů pro seniory a dalších pobytových zařízení sociální péče. Od poloviny ledna pak začala vakcinace seniorů nad 80 let.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvSpolečnost zatím do Česka dodala 582 tisíc dávek vakcíny. Celkem vláda objednala 4 miliony kusů, které naočkují 2 miliony lidí. Firma se zavázala, že od března bude do Česka dodávat přes 420 tisíc dávek měsíčně. Podle ministerstva zdravotnictví firma v březnu dodá dokonce 608 400 dávek.
2. Moderna
Druhou vakcínou, která do země dorazila, byla 12. ledna látka americké společnosti Moderna. Všech 8 400 dávek z první dodávky skončilo ve Fakultní nemocnici Ostrava. Společnost zatím do středy doručila přes 44 000 dávek, z nichž zdravotníci zatím aplikovali 22 171.
Podle harmonogramu z vakcinační strategie mělo do Česka už v únoru dorazit 200 tisíc dávek, kvůli průtahům při schvalování a výpadku dodávek jich však nakonec společnost dodá pouze 44 tisíc a s týdenním zpožděním. V březnu stát očekává 147 600 dávek. Do konce roku pak má firma doručit celkem tři miliony dávek. Spolu s vakcínou od Pfizer/BioNTech, kterou ale nemohou kvůli podmínkám skladování očkovat lékaři v běžných ordinacích, tvoří většinu letos naplánovaných dodávek.
Senioři odmítají vakcínu AstraZeneca, podle Blatného nemají důvod |
3. AstraZeneca
Na začátku ledna do Česka dorazilo také prvních 19 200 dávek vakcíny firmy AstraZeneca, kterou jako třetí získala schválení pro použití v Evropské unii. Očkovací látky pak byly rozvezeny do nemocnic v Kolíně, Hradci Králové a Jihlavě. Jejich pomalé využití se stalo terčem kritiky, za 10 dní totiž zdravotníci naočkovali jen 2 777 dávek vakcíny.
Nízký podíl využitých dávek oproti dodanému objemu látky je podle ministerstva zdravotnictví způsoben i tím, že se někteří lidé nechtěli nechat touto vakcínou očkovat. Podle klinických studií je její účinnost nižší než u očkovacích přípravků konkurenčních firem. Podle agentury AFP má účinnost 70 procent. Ministr zdravotnictví Jan Blatný však řekl, že k obavám není důvod. Podle něj je spolehlivá a chrání očkované před závažným průběhem nemoci a úmrtím.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvČesko má od AstraZeneca objednány celkem tři miliony dávek vakcíny. Tento měsíc by mohla firma dovézt přes 170 tisíc dávek, v březnu pak 270 tisíc. Vakcína má být díky svému jednoduššímu skladování určena i k očkování praktickými lékaři v ordinacích nebo u jejich pacientů doma. Podává se ve dvou dávkách do svalu v horní části paže, a to s odstupem čtyř až dvanácti týdnů.
Opravujeme svou tabulku podle @CTK_cz, kterou v ní citujeme a která opravila své výpočty:
#Moderna dodala do Česka k 10. únoru 32 400 dávek covid vakcíny, vyočkováno jich bylo 22 171. https://t.co/TYHGKjoguo
4. Johnson&Johnson
Z ostatních vakcín je nejblíže ke schválení Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) látka americké farmaceutické firmy Johnson&Johnson, která v úterý požádala o podmínečné schválení. Výbor pro léčiva bude vakcínu vyhodnocovat ve zrychleném zřízení a posudek se dá očekávat v půlce března.
Výhodou vakcíny Johnson&Johnson je, že na rozdíl od ostatních typů, které se už v Česku používají, se podává jen v jedné dávce. Ke skladování ji navíc stačí teploty mezi 2 a 8 stupni Celsia, tudíž nejsou potřeba speciální mrazáky, které například vakcínu Pfizer/BioNTech uchovávají při teplotách kolem minus 70 stupňů.
Ministerstvo zdravotnictví tak zatím s prvními dodávkami této očkovací látky počítá na začátku dubna. Podle vakcinační strategie by každý měsíc mělo do Česka dorazit 185 tisíc dávek. Od července pak již 400 tisíc. Celkem má vláda s firmou nasmlouvány dva miliony dávek vakcíny.
5. CureVac
Další vakcínou s nadějí na evropskou registraci v dohledné době je látka německé společnosti CureVac. EMA začala s jejím průběžným hodnocením, které předchází registraci, minulý pátek.
Vakcína působí na stejném principu jako látka Pfizeru či Moderny. Obsahuje genetickou informaci pro tvorbu spike proteinu, na který lidský organismus reaguje tvorbou protilátek. Stejně jako vakcína firmy Johnson&Johnson pro uskladnění nepotřebuje teploty hluboko pod nulou. Společnost CureVac také spolupracuje s britským farmaceutickým koncernem Glaxosmithkline na vývoji nové vakcíny, která by zajistila ochranu před všemi mutacemi koronaviru pomocí jediné dávky.
Česko má zatím od CureVacu objednán milion vakcín, kterými naočkuje 500 tisíc lidí. První dodávky vláda očekává v průběhu dubna, bude však záležet na průběhu schvalování EMA. Podle vakcinační strategie bude společnost do červena dodávat měsíčně jen 22 tisíc dávek. Na 58 tisíc se jejich počet zvedne až od července.
6. Novavax
SÚKL prověří úmrtí pěti lidí kvůli očkování, Babiš žádá Izrael o přebytky |
O brzké schválení očkovací látky v Evropské unii usiluje i americká společnost Novavax, která má jeden z výrobních závodů také v Bohumili u Prahy. Na výrobě vakcíny se mimo jiné podíleli i čeští vědci. Premiér Andrej Babiš na konci ledna uvedl, že první dodávku látky očekává v dubnu.
Evropská unie však ještě se společností nemá podepsanou žádnou dohodu. Jednání stále probíhají. EU by podle agentury Reuters měla mít zájem o 100 milionů dávek. EMA již začala posuzovat účinnost a bezpečnost vakcíny. Předběžné studie provedené ve Velké Británii udávají účinnost 89,3 procenta. Podle výsledků je účinnost téměř stejně vysoká také v boji s britskou mutací koronaviru.
7. Ostatní vakcíny
Evropská unie má již uzavřenou dohodu také s francouzskou společností Sanofi/GSK. Očkovat se s jejich vakcínou však začne nejdříve na konci letošního roku. V prosince totiž byla látka vrácena zpět do první fáze testování, protože se ukázalo, že na starší populaci dostatečně neúčinkuje.
Ve hře je také ruská vakcína Sputnik V, kterou už v Evropě očkuje například Srbsko či Maďarsko. V únoru se kvůli zkušenostem s ruskou očkovací látkou do obou zemí vypravil i premiér Andrej Babiš. „Měli bychom se oprostit od politiky. Jediná možnost, jak porazit nemoc covid-19, jsou vakcíny,“ řekl český premiér po jednání se srbskou premiérkou.
S beznadějnými případy nepokračujte, doporučuje se nemocnicím |
Česko však podle něj Sputnikem V nezačne očkovat bez schválení Evropské agentury pro léčivé přípravky. Podle Babiše by si však Česko alespoň mohlo udělat zásoby.
V budoucnu nelze vyloučit ani očkování čínskou vakcínou společnosti Synopharm. Jejím zastáncem je v Česku bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. „Čínská vakcína je velmi bezpečná, byla už podána mnoho lidem mimo Evropu. Její nevýhoda je, že její navozená obranyschopnost přetrvává nepoměrně kratší dobu než ostatní a zdá se, že bude vyžadovat přeočkování každých šest měsíců,“ vysvětlil Prymula v nedávném rozhovoru pro MF DNES.
