„Domníváme se, že vyjádření generálního ředitele Českého rozhlasu je manipulativní a jeho chování a vyjadřování velmi poškozuje dobré jméno veřejnoprávního Českého rozhlasu,“ píše se v prohlášení. Podepsaní zároveň žádají Etickou komisi ČRo, aby zhodnotila reportáže i vystupování Zavorala, které je „možné vnímat jako zastrašování“ (více o prohlášení v článku Redaktoři Českého rozhlasu se zastali Kroupy).
Pod prohlášení připojili své podpisy kromě redaktorů a editorů i moderátorky Lucie Výborná a Barbora Tachecí, moderátoři Štěpán Pokorný, Vladimír Kroc či šéf domácí redakce Vladimír Křivka a vedoucí webu iRozhlas Radek Kedroň. Jako první je pod textem podepsán Janek Kroupa.
Své kolegy Zavoral popudil hodnocením Kroupových reportáží, v nichž popisuje novinář hospodaření zemědělců na půdě, která jim nepatří (více v článku Agrofert na takové pozemky pobírá dotace, zjistil Český rozhlas).
Příspěvky se ve středu zabývala Rada ČRo. Na jednání Zavoral prohlásil, že reportáže o podnikání Agrofertu, byly nevyvážené a neobjektivní. Svá tvrzení opíral o analýzu Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Rada následně jednomyslně odhlasovala, aby se rozhlas snažil do budoucna o objektivitu, což se podle ní v „tomto případě zcela nestalo“.
Kritici Zavoralovi vyčítají, že z tří analýz si vybral jednu a navíc použil pasáže, které se mu hodily. Svým vystupováním podle nich poškozuje dobré jméno Českého rozhlasu.
Zavoral: Kroupa není schopen přiznat chybu
Zavoral v reakci na prohlášení rozeslal v pátek tiskovou zprávu, v níž uvádí, že ho postup kolegů mrzí a nařčení odmítá.
„Právě já jsem byl tím, kdo kdysi zakládal v Českém rozhlase investigativní buňku zpravodajství a podporoval jejich práci, a to přístupem ‚padni komu padni‘. Tím více se mě dotýkají slova Janka Kroupy, který k mé lítosti nemá na zřeteli dobro Českého rozhlasu a není schopen přiznat vlastní chybu, ačkoli byla potvrzena nezávislým a respektovaným zdrojem,“ napsal Zavoral.
Dodal, že nedostatky v reportážích potvrdila i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a Rada Českého rozhlasu. V té sedí například exposlanec Vítězslav Jandák, televizní kuchař Ivan Vodochodský či Tomáš Kňourek, který publikuje texty na webu Parlamentní listy (seznam členů Rady ČRo najdete zde).
Zavoral rovněž tvrdí, že pod jeho vedením měli zaměstnanci vždy podmínky pro svobodnou práci. Uvedl, že „v drtivé většině bodů odmítl stížnost společnosti Agrofert“. Zavoral argumentuje, že nikdy nepopíral závažnost tématu, pouze na dotaz členů Rady ČRo vyjádřil pochybnosti o kvalitě zpracování. Proto si nechal vypracovat tři analýzy, z nichž podle něj byla použitelná jen jedna (analýzy najdete na stránkách Rady).
„Po objektivním přečtení všech tří analýz, které jsou veřejně dostupné, musí každý vidět rozdíl v jejich zpracování. Stejně bych si mohl počínat já a uvést, že autoři ‚Prohlášení zaměstnanců’ si ve svém textu vybírají ‚účelově‘ jen ty pasáže, které hovoří v jejich prospěch. Já ale tímto způsobem postupovat nechci,“ vysvětlil Zavoral, který si stojí za tím, že práce kolegů se mnohokrát zastal.
„Pokud bych ale hájil chyby a nedostatky, jen bych tím podkopával důvěru veřejnosti v to, že Český rozhlas pracuje objektivně a podle platných zákonů a Kodexu ČRo,“ tvrdí.
Kolegové projevili odvahu, říká Kroupa
Kroupa už dříve uvedl, že s ředitelovou kritikou nesouhlasí a zvažuje další setrvání v rozhlase. „Jednou z klíčových podmínek, která bude rozhodující, je, jestli tam bude možné dělat svobodnou žurnalistiku dál,“ řekl reportér v pátek pro iDNES.cz. Zásadní podle něj bude, jak se situace vyvine. „Pokud to bude tak, jak naznačil generální ředitel, tak nebude možné dělat svobodou žurnalistiku a pak nemá smysl tam být,“ uvedl novinář.
To, že se jeho kolegové pod prohlášení podepsali, označil za projev novinářské a občanské odvahy. „Musím říct, že mě to skoro dojalo, protože ty lidi jdou do velkého rizika. Já jsem je o to nežádal a oni přesto projevili velkou odvahu,“ dodal Kroupa.
V pondělí budou mít obě strany možnost si spory vyříkat. Zavoral pozval zaměstnance na společné setkání, kde se chce k situaci a obsahu prohlášení vyjádřit.