Uvedla to agentura Reuters ve zprávě o jednání náměstka ministra zahraničí Tomáše Pojara v USA, které je začátkem strategického dialogu mezi Českou republikou a Spojenými státy.
"Jako člen NATO má Česko jednotky v Kosovu, Afghánistánu i v Iráku, a proto potřebuje moderní vojenská dopravní letadla, aby mohlo své ozbrojené síly přepravovat do všech těchto míst," uvedl ve čtvrtek Pojar.
Na americké straně podle něj existuje ochota pomoci Čechům s tímto problémem, protože je i v zájmu Spojených států, aby spojenci v Evropě disponovali adekvátními prostředky letecké přepravy.
Pojar zároveň zdůraznil, že česká strana nikdy nežádala žádnou odměnu za podepsání červencové dohody, podle níž umožní na svém území zřízení americké radarové základny.
Jednalo se o ropě
Jeho tým nicméně jednal ve Washingtonu také o americké podpoře projektu, který má snížit závislost země na ruské ropě. Česko chce údajně od USA výměnou za radar pomoc při získání podílu v ropovodu TAL, který vede do Česka přes Německo. Informoval o tom deník E15.
"Jednáme o předávání informací tak, abychom nebyli závislí na jednom zdroji," řekl listu Pojar. Jednání potvrdil i vicepremiér Alexandr Vondra. "Ano, s Američany o tom jednáme. Některé velké firmy přehodnocují své postavení v rámci Evropy. Skutečně se může objevit příležitost získat určitý podíl v ropovodech," dodal.
Oprava vrtulníků
K nově dohodnutým zakázkám ještě patří oprava českých vrtulníků. Americký koncern Honeywell International podepsal dohodu se státním podnikem Letecké opravny Malešice o zajišťování servisu a oprav vrtulníků Mi-8 a Mi-17 ruské výroby, kterými je vybavena i česká armáda.
Informovalo o tom ministerstvo obrany s tím, že česká firma bude moci opravovat všechny tyto ruské stroje na světě.
Podle mluvčí LOM Martiny Fišerové je smlouva součástí širšího okruhu vyjednávání mezi Českou republikou a USA o modernizaci české armády. Částku i způsob financování této spolupráce ale odmítla uvést.
O typu letadel se rozhodne později
Americká vláda usiluje o vybudování protiraketového štítu, který by chránil USA i evropské spojence před možnými útoky ze zemí, jako je Írán. Tyto plány vyvolávají vážné napětí ve vztazích s Moskvou, která tvrdí, že systém je namířen proti Rusku, a hrozí odvetnými opatřeními.
Pojar uvedl, že o konkrétním typu letounů bude rozhodnuto až za několik měsíců. Podle něj se uvažuje například o letounech Hercules, vyráběných firmou Lockheed Martin, které používá i řada dalších zemí. Neupřesnil však, jak bude dohoda financována.
Připomněl, že Praha stále ještě jedná s Washingtonem o takzvané smlouvě SOFA, jež má upravit status asi stovky amerických vojáků, kteří budou na radarové základně působit.
S budováním základny se zřejmě začne až příští rok poté, co se v USA ujme úřadu nový prezident, soudí Pojar. Je podle něj totiž nepravděpodobné, že český parlament dohodu schválí ještě letos.
Česko ve skupině strategického dialogu
"Dříve to nestihneme," řekl Pojar a vyjádřil očekávání, že i nová americká vláda bude trvat na realizaci tohoto projektu a na umístění radaru v ČR.
Pojar se ve Washingtonu setkal mimo jiné s náměstkem ministryně zahraničí Johnem Negropontem a s její tajemnicí Judy Garberovou.
Videokonference Pojara a Garberové, která měla být odpoledne přenášena do Amerického centra v Praze, se z technických důvodů neuskutečnila.
Česká republika se zahájením strategického dialogu zařadila do úzké skupiny států, které již se Spojenými státy takové rozhovory vedou. Patří mezi ně Austrálie, Čína, Izrael, Japonsko, Norsko a Saúdská Arábie.
