Analýza, kterou si nechala zpracovat Rada pro rozhlasové a televizní vysílání za 327 000 korun, měla podle smlouvy posoudit, zda veřejnoprávní Česká televize a Český rozhlas dodržely před loňskými krajskými a senátními volbami zásadu objektivity a vyváženosti. Ani televize, ani rozhlas pak dle závěrů tohoto dokumentu nedávaly všem subjektům stejný prostor, trvale podle něj znevýhodňovaly všechny neparlamentní strany, a naopak stranily TOP 09.
Česká televize analýzu nechce komentovat, podle její mluvčí Karolíny Blinkové ji „vzhledem k profesním nedostatkům nelze jako relevantní komentovat“. Navíc podle mluvčí televize obsahuje mnoho nedostatků.
„Výčet zpravodajských pořadů, ze kterých vychází, není kompletní. Chybí klíčové pořady jako Události v regionech, které jsou v případě krajských voleb stěžejní,“ ohrazuje se Blinková. O nedostatcích hovoří i předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Ivan Krejčí.
Analýza se vymyká z praxe
Podle Jana Křečka, hlavního řešitele z týmu Centra pro mediální studia UK, se však analýza vymyká z dosavadní analytické a dozorové praxe. „Analýzy celku vysílání, a zda v nich nedochází ke stranění přidělováním více prostoru, než by odpovídalo významu strany, se tady dosud nezadávaly, přestože zákon má tento požadavek,“ odpověděl Křeček MF DNES na dotaz, proč se podle něj rada závěry analýzy podrobněji nezabývala.
Spor o analýzu přichází v době, kdy na ČT útočí poslanec hnutí ANO Martin Kolovratník. „Nelze nevnímat sílící kritiku ČT. Pro radu velké téma k diskusi, pro sněmovní mediální výbor potřeba klást přísné otázky a hledat řešení! Hned v lednu,“ uvedl na svém twitterovém účtu poslanec.
Stranění TOP 09 se mělo týkat jak zpravodajství, tak publicistiky. Křeček spatřuje pochybení nejspíš na straně redaktorů a editorů. „Přikláním se k vysvětlení pomocí takzvaných bezděčných bias neboli bezděčného stranění. Prostě mají takové osobní preference, takové nastavení, že jim TOP 09 připadala důležitější, než odpovídalo postavení této strany v politickém a společenském životě,“ říká analytik.
Jeho tým pak závěrem konstatuje, že obě veřejnoprávní média před krajskými a senátními volbami porušovala zákon, konkrétně zásadu objektivity a vyváženosti. „Lze tedy dospět i k oprávněnosti RRTV realizovat sankční opatření ve smyslu citovaného zákona,“ uvádí dokument. Sankce se pak podle zákona pohybuje od pěti tisíc do dvou a půl milionu korun.
Rada však žádnou pokutu neudělila. Podle jejího předsedy Ivana Krejčího je dokument jen součástí celého souboru podkladů, které rada ke krajským a senátním volbám má. Navíc stejně jako ČT o kvalitě analýzy pochybuje.
„Hlavním nedostatkem je, že údajnou nevyváženost vysílání demonstrovala pouze na základě jediného sledovaného parametru. Analýza vysílání tvrdila, že představitelé TOP 09 byli ve vysílání České televize a Českého rozhlasu zastoupeni četněji než představitelé ostatních opozičních stran. Tato data ovšem postrádala kontextové zakotvení, o které by bylo možné se argumentačně opřít,“ říká Krejčí.
Analýza předvolebního vysílání České televize a Českého rozhlasu dosud nebyla zveřejněna, ač o to Jan Křeček usiloval. Rada to ústy svého předsedy zatím odmítá. Zveřejní ji až poté, co ukončí všechna řízení, která se ke krajským a senátním volbám vztahují, neboť dokument je součástí širšího celku.
„Rada analýzu nezveřejnila, stejně jako nezveřejnila další analýzy vážící se k volbám 2016. Na základě analýz programů stanic Prima a NOVA byla zahájena řízení o možném přestupku, rada analýzy zveřejňuje až v momentu, kdy jsou řízení ukončena.“ uzavřel Krejčí.
