Rada ve zprávě z prvního letošního zasedání upozornila, že Česká televize porušila zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání, když při informování o volbách odvysílala „nevyvážené a neobjektivní zpravodajství, během něhož docházelo k nadržování jedné straně“.
„Jsme přesvědčeni, že dvanáctihodinové vysílání věnované americkým prezidentským volbám bylo objektivní a ve svém celku vyvážené,“ odmítla nařčení mluvčí televize Alžběta Plívová s tím, že zatím nemá k dispozici podrobné stanovisko Rady. „Nejsou nám známy ani podklady a analýzy, ze kterých Rada při svém rozhodování vycházela. Proto se nyní k dílčím informacím z tiskové zprávy Rady nemůžeme podrobněji vyjádřit.“
Kritika se týká pořadu Americká volební noc, odvysílaného 9. listopadu na programu ČT24. Podle regulačního orgánu se veřejnoprávní televize dopustila například manipulativního spojení obrazu a slov, překrucování reality a udílení prostoru pouze příznivcům jedné strany.
Estonsko, nebo baltské státy?
„Během reportáže o postoji amerických celebrit k oběma kandidátům – v
okamžiku, kdy v komentáři zněla informace, že ‚proti Donaldu Trumpovi už mezi hvězdami vznikla i petice ... s heslem: zastavte nenávist‘, byly v obraze zařazeny fotografie osobností ... mj. i Clint Eastwood nebo Chuck Norris,
tedy herci, kteří naopak v kampani otevřeně Donalda Trumpa podpořili,“ popsala Rada jeden z příkladů údajné manipulace.
Rada dále jako příklad zavádějící informace uvedla vyjádření moderátora, který se odvolával na výrok Trumpova potenciálního ministra Newta
Gingriche. Ten řekl, že si není jist, zda stojí za to riskovat jadernou válku kvůli takovým předměstím Petrohradu, jako je Estonsko. „Moderátor však vztáhl tento výrok na všechny baltské státy ... čímž se dopustil nepravdivého tvrzení a hrubým způsobem zveličil a překroutil realitu,“ stojí ve zprávě.
Kritika míří také na výběr osobností, které prezidentské klání na obrazovce komentovaly. „Ve studiu nebo v rámci rozhovorů natáčených na kameru mimo studio ... dali autoři pořadu široký prostor k vyjádření celkem čtyřem zainteresovaným respondentům ... Všichni tito respondenti byli transparentními příznivci Clintonové a odpůrci Trumpa,“ uvedli regulátoři.
Podle televize se však informace Rady jeví jako neúplné. „Ve vysílání ... vystoupilo 24 hostů, jedenáct z nich pak přímo v úseku, na který se RTTV zaměřila, přičemž šlo o diverzifikovanou názorovou skupinu ... rozhodně se nejednalo o ‚transparentní příznivce‘ pouze jednoho či druhého kandidáta,“ reagovala na tvrzení Rady Plívová.
„(Příznivce Trumpa) jsme tam měli, jen je RRTV ‚neviděla‘ nebo na to ‚zapomněla‘. Asi jsou např. paní Hašková Coolidge nebo třeba Roman Joch podporovatelé Hillary...,“ podivoval se na Twitteru nad závěry vysílací rady také František Lutonský, zástupce zpravodajství České televize.
Týden na nápravu
Rada dále jmenovala několik momentů, během nichž prý novináři nedodrželi požadavek oddělení názorů nebo hodnotících komentářů od informací zpravodajského charakteru.
„Soustavným jevem ve vysílání bylo bezprostřední verbální spojování potenciálního vítězství Trumpa s pocitem ohrožení,“ komentovali radní odvysílaný pořad. Televizi nakonec vytkli také výběr zahraničních zdrojů. „Jako hlavní a kromě několika okrajových zmínek jediný zdroj informací přímo z mediálního prostředí USA byl vybrán televizní kanál CNN ... Jedná se o televizní program, který před volbami otevřeně sympatizoval s
kandidátkou Clintonovou.“
Česká televize má podle regulačního orgánu sedm dní na nápravu, jakým způsobem by ji měla provést, však zpráva nehovoří.
Prima vysílala podle Rady zaujaté komentáře
Rada kritizovala také soukromého provozovatele FTV Prima, jehož stanice se podle ní v období od 28. března do 17. dubna opakovaně dopustila mísení hodnotících komentářů a informací zpravodajského charakteru ve spojitosti s reportážemi o integraci iráckých migrantů v Česku.
Prima tehdy v rámci hlavní zpravodajské relace informovala o kauze, v níž byla sama nařčena z manipulace se zpravodajským materiálem. Vysílací rada již v minulosti kárala stanici za „tendenci vytvářet negativní obraz migrace“ a zabývala se také nahrávkou zveřejněnou serverem Hlídací pes, na níž údajně vedení Primy nabádalo pracovníky redakce, aby o migrační krizi informovalo jako o nebezpečí (více o kauze se dočtete zde).
Televize podle Rady prezentovala hodnocení jako fakta a diváci si tak na základě odvysílaného obsahu nemohli utvořit vlastní nezávislý názor, jelikož „zaujaté redakční komentáře je naváděly k jediné možné interpretaci medializovaného dění“. I provozovateli FTV Prima uložila Rada lhůtu sedmi dní k nápravě pochybení (celá zpráva RRTV zde).