Dotační úřad poslal do Bruselu dopis s prosbou o zmírnění trestu před několika dny. Dopis je poslední oficiální reakcí úřadu na audit, který Evropská komise nechala provést kvůli podezření z machinací při schvalování dotací.
Řada dotací skončila v kapsách politiků či firem na ně napojených, dotační úřad má pak dlouhodobě v hledáčku policie. Bývalý ředitel úřadu Petr Kušnierz byl nepravomocně odsouzen za korupci na 7,5 let, policie už stíhá kvůli machinacím také Kušnierzova nástupce Pavla Markvarta a obvinění čelí i první ředitel úřadu Petr Vráblík. Policie kvůli dotacím viní i bývalého vicehejtmana Pavla Koudu.
O sankcích se rozhodne do konce roku
Po auditu, jenž prokázal řadu pochybení, žádá Evropská komise trest - vracení dotací. Úřad se ovšem snaží sankce co nejvíce minimalizovat. "Řadu auditních zjištění nemůžeme akceptovat, a proto v dopise žádáme o úpravu výše případné korekce," uvedla k dopisu pověřená ředitelka úřadu Jana Havlicová.
Podle informací MF DNES Evropská komise žádá zpět 2,4 miliardy korun, úřad by chtěl trest mírnější. "Jisté však je, že pod dvě miliardy to nepůjde," uvedl zdroj dobře obeznámený se situací kolem vracení dotací. Avizovaná částka 2,4 miliardy vychází z předběžné podoby trestu, kdy by se mělo krátit 10 procent ze schválených dotací a 12,5 procenta z už proplacených.
Přesná částka korekcí, termín splatnosti a to, kdo by měl dotace vracet, záleží na stanovisku Evropské komise k dopisu zaslanému úřadem regionální rady. "Doufáme, že vyjádření Evropské komise by mohlo přijít do konce roku," podotkla pověřená ředitelka dotačního úřadu Havlicová.
Kdo miliardy zaplatí, se neví
Nejpalčivější otázkou momentálně zůstává, kdo se bude muset evropských miliard vzdát. Nabízí se příjemci dotací, krajské samosprávy či přímo stát. Nejpravděpodobnější scénář je ten, že peníze budou muset najít ve svých rozpočtech kraje.
Tuto možnost ovšem stávající hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová odmítá. "Když Evropská komise k plošné korekci přistoupí, bude se s ní muset vypořádat stát, nebo příjemci, kteří udělali chyby, nikoli kraje," míní.
Podíl státu na korekcích však ostře odmítl ministr financí Miroslav Kalousek. Podle něj by břemeno sankcí měly nést právě kraje. "Na korekci, kterou budou muset kraje zaplatit, se státní rozpočet podílet nebude. A to z toho důvodu, že schválení programových dokumentů a výběru projektů činí Výbor Regionální rady, jehož členy jsou ze zákona zastupitelé dotčených krajů," prohlásil Kalousek.
