Ministerstvo vnitra návrh jak bojovat s šířením dezinformací, který odborníci ze soukromého sektoru vnímají jako paní Kolombovou, o které všichni mluví, ale zatím ji nikdo neviděl, představilo začátkem června bezpečnostnímu výboru Sněmovny i vládě. Podle šéfa resortu Víta Rakušana však o něm bude ještě probíhat dlouhá diskuze.
Po vypuknutí války koncem února internetové sdružení CZ.NIC zablokovalo na tři měsíce osm dezinformačních webů. „Stejně jako s covidem a lockdownem si stát tímto krokem koupil čas a nyní jsme se vrátili na bod, kde jsme byli. Myslím, že jsme promarnili čas, který nám operátoři a správci domén zařídili,“ kritizoval vládu na debatě Asociace online vydavatelů odborník na nová média Univerzity Karlovy Josef Šlerka.
„Bylo hrozně stresující vidět, co se děje v zahraničí, a potom se to přelévá k nám,“ přiznal ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun a rovněž zkritizoval politiky za jejich dlouhodobou nečinnost. „Jsme mistři světa v improvizaci, ale my jsme to povýšili na systém. Když přijde krize, tak je hrozně pozdě nějaké pravidla tvořit,“ podotkl.
„Co když to někdo možná v budoucnu zneužije“
Část opozice i odborníků se obává omezení svobody slova i možné zneužitelnosti. „Já za ta léta, co dělám v oboru bezpečnosti, slyším: my vám ty pravomoci dáme, ale co když to pak zneužije někdo, kdo přijde po nás. Takhle se ale nedá fungovat,“ poukázal Beroun.
České zákony dosud neznají pojmy jako „dezinformace“ ani „propaganda“, tyto problémy jsou tudíž postižitelné, pouze pokud v jejich rámci dojde například k trestným činům podněcování k nenávisti, šíření poplašné zprávy nebo schvalování trestného činu.
„Už od roku 2014 v tomto chybí strategická koncepce státu. Vlády tu ambici dle mého neměly. Proč? Protože je to těžké, zorientovat se v tomto tématu je hodně práce a nepopulární,“ míní Šlerka.
Situace je již několik měsíců stejná a finální podoba zákona ještě stále není na světě. Na návrhu vnitro se soukromými provozovateli internetových domén nespolupracovalo, i když to byli právě oni, kdo ruské „dezinfoweby vypnuli“ a to pouze na základě své dobré vůle vyhovět apelu bezpečnostních složek, jelikož žádný zákon je k tomu nevázal. Nicméně návrh zákona k dezinformacím vnitro neřešilo ani se zmocněncem pro média a dezinformace Michalem Klímou.
V polovině května sdružení upozornilo, že je znovu zpřístupní, pokud nebude mít příkaz soudu, policie nebo jiného kompetentního orgánu. Na konci měsíce je nakonec odblokoval s výjimkou webu Aeronet.cz, který v registru neměl správné údaje o držiteli.
Klíma: Kritika komunikace vlády je oprávněná. Část věcí jde hůře, než jsem čekal |
Odborníkům vadí, že neví s kým mají doporučení na změny systému vlastně řešit a kdo za ně odpovídá. Vláda Petra Fialy sice vytvořila novou pozici zmocněnce pro oblast médií a dezinformací, avšak podle Adama Goleckého je v tom guláš. Sám Klíma v rozhovoru pro iDNES.cz přiznal, že „některé věci jdou hůř, než si představoval“ a plánuje vznik nového oddělení strategické komunikace.
Vláda však připravuje ještě další novou pozici, a to poradce pro národní bezpečnost, který má být koordinátorem ohledně hybridních hrozeb a dezinformací. Jak se rozdělí kompetence, ještě není jasné, vzniknout má do konce roku.
Vypínání webů však není ani dle politiků ani podle odborníků řešení. „Když se zakážou weby, tak se lidi přesunou na e-maily a sociální sítě, najdou si alternativní cesty,“ poukazuje Golecký. Avšak nějaká právní úprava je důležitá, protože snahy o zlepšení mediální gramotnosti obyvatel přinesou výsledky podle Šlerky za 10 až 15 let.
