Česko v současnosti má civilní rozvědku (Úřad pro zahraniční styky a informace), civilní kontrarozvědku (Bezpečnostní informační službu) a Vojenské zpravodajství.
Reforma, kterou odsouhlasila Bezpečnostní rada státu, počítá s jednotnou výzvědnou službou působící v zahraničí (Národní zpravodajská služba) a jednotnou kontrarozvědkou plnící ochranné úkoly v České republice (Národní bezpečnostní služba).
Koordinace činnosti tajných služeb nově připadne premiérovi. Vláda bude po projednání v příslušných orgánech Poslanecké sněmovny jmenovat a odvolávat ředitele obou nových služeb. Ti budou vládě za svou činnost odpovědní.
Změní se i způsob kontroly. "První stupeň budou vykonávat pro každou zpravodajskou službu samostatně nově zřízené parlamentní kontrolní orgány Poslanecké sněmovny složené z poslanců. Druhý stupeň kontroly bude svěřen nezávislému kontrolnímu orgánu," uvedla mluvčí vlády Jana Bartošová.
Novou podobu zpravodajských služeb ještě musí projednat vláda, schválit parlament a podepsat prezident.