Jeho stranický nástupce Mikuláš Bek (STAN) má na situaci trochu jiný pohled. O zlepšení situace by se podle něj měly přičinit samy vysoké školy. Ty jsou ovšem závislé na penězích ze státního rozpočtu a bez nich, jak upozorňují, fungovat nemohou.
Kvůli nejistotě a oznámeným dalším škrtům v rozpočtu ministerstva školství začaly Česká konference rektorů a Rada vysokých škol spolu s odbory chystat na září protest. A nezůstane jen u něj.
Svoji výstražnou akci plánuje na říjen také uskupení Hodina pravdy, které založili vyučující a studující humanitních oborů z třinácti fakult. Ti už založili stávkové výbory.
Univerzitám chybí 11 miliard, mimořádná injekce je v nedohlednu |
„Když se podíváte na programové prohlášení vlády, tak vláda opravdu nedělá, co slíbila. Pan ministr Bek je jako ředitel sirotčince, nařizuje nám hladovku, protože zlobíme,“ uvedl vedoucí katedry asijských studií Univerzity Palackého v Olomouci František Kratochvíl, který je členem Hodiny pravdy. Podle něj je situace zoufalá. Sám se potýká s tím, že mu odcházejí kolegové za vyššími platy i na střední školy.
Podle předsedy Asociace děkanů filozofických fakult Jana Stejskala se od března problém nikam nepohnul. „Mám dojem, že ta věc ze strany ministerstva spí. Jediné, co se stalo od první protestní akce, bylo, že se vyměnil ministr a celé to začalo znovu,“ podotýká. „Od června jsme se dozvěděli jen o kolosálních škrtech, které pan ministr Stanjura navrhuje v rozpočtu ministerstva školství,“ dodává.
Oběť vládních úspor? Pedagogové. Slíbené zvýšení platu se týká jen někoho |
Nesourodá je podle něj i rétorika ministerstva. Zatímco za Balaše vypočítalo ministerstvo, že univerzitám chybí okolo 11 miliard korun a jeho pracovní skupina navrhla, aby se jejich rozpočet letos mimořádně navýšil asi o 900 milionů, nyní už s penězi navíc nepočítá. „Připadá mi to velice podivné. Mluvilo se o tom, kolik chybí peněz, ale najednou žádné nechybějí a bude se škrtat. To jsme se probudili v jiné galaxii?“ doplňuje kolegu Kratochvíl.
Otevřený dopis
Ministerstvo argumentuje tím, že škrtat nyní musí všichni. „S ohledem na stav veřejných financí a závazek vlády snížit deficit státního rozpočtu, který se dotkne všech oblastí, nelze ani u vysokých škol počítat s navyšováním. I za této situace platí, že vzdělávání, a tedy i vysoké školství, musí být prioritou,“ říká ředitelka sekce vysokého školství na ministerstvu Radka Wildová.
Pro příští rok už proto resort chystá úpravy financování. „Na podzim bychom rádi otevřeli debatu, která by měla směřovat k návrhu kontraktového financování, zejména u regulovaných profesí. Jde o to, aby vysoké školy na základě předem vyčíslené potřeby státu dokázaly zajistit absolventy regulovaných povolání, jako jsou lékaři nebo učitelé,“ přibližuje Wildová.
Studenti si musí připravit větší obnos peněz, část univerzit zvyšuje kolejné |
Podle Stejskala to akademici vidí jinak. „Proto se v nejbližších dnech za asociaci na ministra obrátím s dopisem, ve kterém mu chceme předložit naše návrhy a chceme slyšet jeho návrh,“ uvedl.
Vysokoškolští pedagogové a odboráři upozorňují i na to, že podíl výdajů na vysokoškolské vzdělávání ze státního rozpočtu dosahuje historického minima. Výdaje podle nich klesly z 0,66 procenta HDP v roce 2009 na letošních 0,42 procenta. Podíl výdajů v západních státech činí přitom obvykle mezi jedním až 1,5 procenta.
Česká konference rektorů a Rada vysokých škol dlouhodobě vyzývají, aby se podíl financování českých vysokých škol dostal minimálně na úroveň 0,6 procenta HDP.
