Podle Babiše se jeho hnutí zabývá systematickým řešením problematiky exekucí od chvíle, kde je ve vládě. Premiér zmínil také, že se kvůli řešení této problematiky sešel se zástupci Pirátů.
Babiš se s předsedou Pirátů Ivanem Bartošem a jeho stranickým kolegou Lukášem Kolaříkem sešel minulý týden ve středu a podle Pirátů se dokázali i v několika bodech shodnout.
„Předseda vlády přislíbil, že se bude osobně zabývat nejen vládní novelou, ale i původní novelou z pera Pirátů,“ uvedli po schůzce.
S vládním návrhem se však Piráti rozchází v otázce takzvané teritoriality. Vládní návrh nepočítá s tím, že by exekutor byl přidělován automaticky rozhodnutím soudu. Podle Babiše to není „lék na všechno“ a za největší chybu považuje to, že exekutoři nezůstali pod kontrolou státu. „Stát udělal největší chybu v tom, že dovolil udělat z exekucí soukromý byznys, což vedlo ke vzniku exekutorské mafie,“ uvedl.
Babiš dodal, že si pirátský návrh od poslanců vzal a probere ho na poslaneckém klubu ANO. Záhy jim však vyčetl slova pirátského poslance Jakub Michálka, který vládu den poté ve Sněmovně během interpelací obvinil, že v otázce exekucí dostatečně nekoná.
Hodný a zlý policajt
„Že prý ve věci exekucí vláda nemá jasno, že nic neděláme a jen o tom píšu ve své knize. To prostě nepochopíte. Ivan Bartoš neřekl Jakubu Michálkovi obsah našeho jednání? Nebo si hrají na hodného a zlého policajta?“ reagoval premiér.
Počet nově zahajovaných exekucí klesáHistoricky poprvé od účinnosti exekučního řádu převýšil v roce 2018 počet ukončených exekučních řízení počet nově zahájených. Nařízené exekuce: 2014 - 847 424 2015 - 733 807 2016 - 680 543 2017 - 597 412 2018 - 499 512 Zdroj: Exekutorská komora ČR |
Piráti novelu exekučního řádu navrhli již v roce 2018 a s vládním návrhem se podle poslance Kolaříka shodují například v otázce zastavení nevymahatelných exekucí, zvednutí nezabavitelného minima nebo nastavení principu jeden dlužník jeden exekutor. „Naším cílem je, aby se z vládního a pirátského návrhu vytáhly ty nejlepší věci a spojily se,“ uvedl.
Babiš ve svém hlášení vypočítal celou řadu změn, na kterých se jeho hnutí za posledních šest let podílelo.
Zmínil opatření, která mají za cíl zlepšit postavení spotřebitelů, například možnost odstoupit od smlouvy bez uvedení důvodu do 14 dnů u zboží, které si spotřebitel převzal mimo provozovnu nebo také zásadní omezení nebankovních půjček, kvůli kterému skončila řada společností poskytujících úvěry s velmi vysokým úrokem.
Zvedla se mimo jiné také částka, nad kterou dlužník přichází o všechny příjmy 16 072 na 25 715 korun, což má motivovat zadlužené lidi vydělávat více peněz a své příjmy řádně přiznávat.
Určitá míra teritoriality bude
Připojil také další opatření, která chce vláda přijmout. Měl by vzniknout chráněný účet, která má zabránit tomu, aby zadlužení lidé přicházeli vlivem několika exekucí o peníze na základní životní potřeby. S tím Piráti souhlasí. Vláda chce také zavést koncentraci více řízení u jednoho exekutora, což má snížit náklady.
Minidluhy frčí, exekucí do deseti tisíc korun je v Česku nejvíc |
Počítá se i se zavedením určité míry teritoriality. Ta podle premiéra nepovede ke ztrátě motivace exekutorů, ale povede k pouhému přerozdělení trhu.
„Všechna opatření kultivují trh a zlepšila postavení spotřebitelů, odpovědných dlužníků a seriózních věřitelů. V roce 2018 bylo poprvé víc ukončených exekucí než nově zahájených, a to stejné očekávám i od výsledků roku 2019. Prostě celkový počet exekucí klesá. I když pomalu,“ uvedl premiér.
Exekutorská komora navrhuje zavedení místní příslušnosti:
9. listopadu 2019 |
