Kdyby to jen trochu šlo, klidně kvůli tomu začnu znovu třeba i šišlat. Podle vašeho know-how, slečno Barboro Škrlová.
Ale nejde to, musím zůstat dospělý. Takže také vyslání svých dětí na skautský tábor teď již budu mnohem více zvažovat. Je tu totiž varování zvané brněnští Mravenci, kteří z dětských her "dolezli" až k nejpodivnějšímu skandálu tuzemské polistopadové éry.
Neměl bych křivdit všem skautům, ale žádného rodiče nemůže nechat v klidu, jací lidé mohou pracovat s dětmi. Kolik je v Česku Paprsků s podivnými tetami?
Kdo ví?
Arabské přísloví, že do ženy a do melounu není vidět, Barbora Škrlová z kuřimské kauzy naplnila beze zbytku.
Co se honí v hlavě třicátnice, která se stylizovala do malé Aničky, asi netuší ani její otec. "Tatínek něco věděl, ale moc nevěděl," řekla Barbora ve svém kodaňském rozhovoru Lidovým novinám.
V něm mimo jiné Škrlová konstatuje jednu zásadní věc: "Anička už je pryč." Hra na holčičku ústy herečky v hlavní roli končí.
Ale kdo ví? Je to stejný otazník jako důvody, které vedly matku k brutálnímu týrání vlastního syna Ondřeje. Ale i v této bláznivé kauze něco přece jen jasné je. Je naprosto zřejmé, že Barbora Škrlová přesně ví, co chce světu sdělit.
Všelijaké existence
Chce pomoci Ondrově matce a její sestře, které jsou ve vyšetřovací vazbě. S obviněními proti nim se totiž nese reálná hrozba dlouholetého kriminálu. Škrlová zlehčuje týrání, ale i podíl ostatních lidí na podvodech spojených s její "omlazovací kúrou" a změnou identity.
Vždyť dokonce podle ní ani Klára, matka Ondry a Jakuba, o které občas mluví jako o mamince, nevěděla, že není Anička. Prý to věděla jenom "teta Kateřina".
Kolem případu se rojí všelijaké existence. Některé již oklamány odpadly, jiné nové se vynořují. Mediální stratég, bývalý policista s tajemnou kvalifikací, podivní podnikatelé a kazatelé bludů všeho druhu. Jen jedna postava této tragédie působí jasně a čitelně.
Je to otec Ondry a Jakuba Radek Coufal. Ano, je možné, že něco o týrání tušil, nebo alespoň tušit měl. Ale sledujeme jeho sveřepou snahu vidět syny, jeho neustálé návštěvy azylového zařízení Klokánek, jeho zájem o chlapce. Sympatické a dojemné.
O krutosti a zběsilosti případu svědčí bohužel i to, že ani tomu nelze bez ostražitosti uvěřit. Ať už tu Aničku opravdu vezme čert!
