Ovšem i v EU jsou mezi státy velké rozdíly - hrací pole, vstupní informace a podmínky jsou sice stejné, národní strategie a vyjednávací schopnosti se však značně liší, což má nakonec vliv na celkový úspěch země - kritické body představují: rozhodnutí o nákupech a vyjednávání (například zda využijeme či nevyužijeme národní alokace vakcín, či zda získáme něco navíc), organizace očkovací akce v zemi, distribuce očkovací látky, komunikační kampaň.
Ačkoli Evropská unie určuje rámec, konkrétní strategie očkování proti covid-19 jsou tedy plně v kompetenci jednotlivých členských zemí. Srovnali jsme tři odlišné přístupy - český, maďarský a dánský.
Tři cesty k vakcinaci v EU
Dánsko: důvěra a efektivita
Český velvyslanec v Dánsku: O vakcínách AstraZeneca se tady rozhoduje rychle |
Dánská očkovací strategie se ukázala jako velmi efektivní. Nejenže Dánové aktivně nakupovali dávky vakcín, které ostatní státy nechtěly, ale navíc, zdá se, dokázali vyvinout velmi efektivní systém distribuce a logistiky.
Zatímco například v českých skladech ležela téměř třetina očkovacích látek, které jsme měli k dispozici, Dánům zůstávaly nevyužité pouze čtyři procenta vakcín dodaných do země. Spolu s velkou kapacitou testování a velmi pomalým rozvolněním lockdownu to přispělo k tomu, že se Dánsko začalo letos brzy vracet k „normálnímu“ životu.
Klíčovým důvodem úspěchu země je však dle odborníků důvěra, a to jak ve veřejné činitele, politiky či experty, tak i mezi lidmi a v politický systém jako takový.
Lidé ze všech společenských vrstev se snaží tuto nepsanou společenskou smlouvu udržet a vzájemnou důvěru si zachovat. To ostatně platilo již před pandemií a je velmi pravděpodobné, že toto nastavení zdejší společnosti pomohlo projít očkováním s úspěchem.
Dánsko ve své strategii vsadilo především na Pfizer/BioNTech a Modernu, vakcínami od AstraZeneca se v dubnu 2021 rozhodlo přestat očkovat úplně. Dánové jsou také nejspokojenější v Unii s kroky vlastní vlády i EU. Patří také mezi nejúspěšnější země z hlediska řízení pandemie, což ukazuje zejména nízký počet úmrtí na milion obyvatel.
Maďarsko: alternativa nemusí pomoci
Mgr. Iva FialováPůsobí jako hlavní analytička projektu České zájmy v EU. Dříve působila ve Sdružení pro zahraniční investice - AFI a komerčních médiích jako moderátorka a PR manažerka. Byla součástí České podnikatelské reprezentace při EU a jako PR konzultantka pracovala v Evropském parlamentu. Dlouhodobě se věnuje strategickému marketingu a politické komunikaci.  Mgr. Iva Fialová, hlavní analytička projektu České zájmy v EU |
Maďarsko se drží na špici mezi nejrychleji očkujícími státy EU. Jeho přístup spočívá v nákupu i jiných než západních vakcín, kvůli čemuž museli Maďaři změnit vlastní legislativu.
Země vsadila mimo jiné na neregistrované očkovací látky - čínskou vakcínu Sinopharm a na ruský Sputnik V, čímž získala v křivce očkování v EU značný náskok. Východní vakcíny nyní představují zhruba polovinu z portfolia očkovacích látek.
Navzdory vysoké proočkovanosti obyvatel, se však zemi nepodařilo udržet pandemii zcela pod kontrolou. Podobný vývoj byl zaznamenán například na ostrovech Seychely, kde rovněž uspíšili vakcinaci za využití zejména čínské vakcíny Sinopharm, ale přesto se navzdory velké proočkovanosti nevyhnuli přísnému lockdownu.
Na konci dubna dokonce Maďarsko přeskočilo v počtu úmrtí na covid-19 na milion obyvatel i ČR, která do té doby držela smutný primát. Silná třetí vlna pandemie vznáší pochybnosti nad skutečnou účinností dodaných východních vakcín, které neprošly schválením přes EMA a není u nich tedy ani stejná míra jistoty ohledně bezpečnosti. Lidé jsou však podle posledního průzkumu Eurobarometru s kroky vlády i samotné EU, díky které získali schválené vakcíny, nadprůměrně spokojeni.
Požádali jsme o komentář ke strategii Maďarska Libora Grubhoffera, ředitele Biologického centra AV ČR: „Maďarsko vsadilo na východní vakcíny ruské (Sputnik V) a čínské (Sinopharm) provenience od samotného počátku frontální vakcinační kampaně v ostatních zemích Evropy i dalších kontinentů. Také díky tomu se Maďarsku podařilo velmi rychle proočkovat významnou část populace, do značné míry srovnatelně s Izraelem. Zatímco v Izraeli jsme svědky zásadního příspěvku plošného očkování k tlumení covidové pandemie, v Maďarsku tomu tak není a dokonce se nepodařilo zabránit třetí vlně pandemie v zemi.“
„Na tomto nežádoucím jevu se nepochybně podílí nedůsledná protiepidemická opatření v čase frontálního očkování a snížená kázeň očkovaných lidí. Prudký nástup třetí vlny v Maďarsku v čase již probíhajícího frontálního očkování ruskou vakcinou Sputnik V a čínskou vakcínou Sinopharm je velmi pravděpodobně důsledkem nízké účinnosti těchto vakcín.“
„O výsledcích jejich preklinických a klinických testů se prakticky nic neví, neboť neprošly schvalovacím procesem žádné z mezinárodně respektovaných lékových agentur. Jsou proto nedůvěryhodnými očkovacími látkami, neznáme nic o kvalitě technologického procesu při výrobě vakcín, nevíme nic o dodržování správné výrobní praxe a způsobech výstupní kontroly. To všechno činí zmíněné východní vakcíny zcela nevěrohodnými a jejich používání velmi riskantním.”
Analýza projektu České zájmy v EU
Česko: nevyužité příležitosti
Česká republika od začátku očkuje registrovanými vakcínami, které si pořídila prostřednictvím společných evropských nákupů. Zpočátku sice uvažovala, že se rovněž zapojí do závodu ve vývoji vakcín, nicméně český projekt byl přerušen začátkem prosince ve fázi testování na hlodavcích. V březnu byl následně znovu obnoven s rozpočtem 250 milionů korun.
Zajímavým momentem českého přístupu k vakcinaci bylo také jednání s americkou firmou Novavax, která komponentu do své vakcíny vyrábí nedaleko Prahy. Premiér Andrej Babiš dokonce hovořil o tom, že „když uspějí, nebyli bychom závislí na dovozu.“ Ani tato sázka zatím nevyšla, vakcína od Novavaxu je stále v procesu hodnocení v rámci EMA. Je však pravděpodobné, že k jejímu doporučení dojde do léta.
Výsledky třetí fáze testů Sputniku vzbuzují vážné obavy, uvádějí vědci |
Odborníci Českou republiku na podzim kritizovali, že se na velkou očkovací akci dostatečně nepřipravila (pomoc zemím nabízela i Evropská komise), a že nevyužila možnosti objednat si maximum dávek, které si mohla zajistit. Pozornost přitáhlo v březnu nevydařené jednání Česka, kdy jsme se kvůli špatnému odhadu vyjednavací situace připravili o dávky navíc.
Česká republika střídavě ústy svých představitelů uvažovala o nákupu vakcíny Sputnik V. Tyto úvahy zatím utnula nejen nízká důvěra veřejnosti v uvedenou vakcínu (výhradně ruskou vakcínou by se nechalo očkovat podle nedávného průzkumu STEM pro ministerstvo zdravotnictví jen mizivé procento lidí, velká většina Čechů navíc chce vakcíny, které prošly standardním procesem schválení přes EMA), ale také prohlášení slovenského ŠÚKLu ohledně odlišného obsahu vakcíny a především kauza Vrbětice.
Česko tak očkuje všemi dostupnými vakcínami v EU, které si vyjednalo, o žádných alternativách se oficiálně neuvažuje. Díky navýšení dodávek od společnosti Pfizer/BioNTech v květnu a červnu by měla mít ČR nakonec, zdá se, tolik vakcín, aby to stačilo pro očkování všech, kteří projeví zájem.
„Když Česká republika v prosinci 2020 vydávala svoji národní strategii očkování, počítala s tím, že koncem dubna 2021 bude mít 3 369 700 dávek. Dle statistik ECDC jsme ke konci dubna obdrželi 3 585 050 dávek, což je o více než 200 tisíc dávek více než jsme původně plánovali. Do země teď proudí rekordní počty vakcín - jen v tomto měsíci...“
Klíčovým úkolem vlády nyní je dostat vakcíny k lidem - nejen za pomocí zapojení praktických lékařů, ale také kvalitní komunikační kampaní na podporu očkování, jejímž cílem by bylo přesvědčit nerozhodnuté.
Ačkoli ČR nevyužila plně příležitostí, které se jí v rámci spojenectví při nákupech v EU naskytovaly, zvolená strategie byla nakonec správná. Mimo EU by si vakcíny země sama nezajistila a neschválené látky se nejeví jako dobrá alternativa z hlediska bezpečnosti a účinnosti. Nakonec jsme své vlastní ambice z prosince ohledně očkování bohatě překročili.
V očkovacím centru O2 Universum naočkují tisíce lidí denně:
3. května 2021 |
