Obnovený proces začal exhibicí Davida Ratha, který se na soud důkladně připravil. Zatímco soudce po deváté ranní zahajoval hlavní líčení, exposlanec si stoupl s tím, že chce navrhnout námitku pro podjatost. Podle soudce však na Rathův návrh nebyla z procesního hlediska správná chvíle. Několikrát jej proto vyzval, aby se posadil zpět na lavici obžalovaných, což Rath odmítal uposlechnout.
Soudce mu musel pohrozit vyvedením ze soudní síně. „Dobře, podvoluji se vašemu hrubému nátlaku, který jen dokresluje vaši podjatost,“ prohlásil Rath a posadil se. Pacovský pak zrekapituloval rozsudky v případu a následně dal Rathovi slovo.
„Netěší mě, že tu námitku musím vznášet. Čekal jsem, pane předsedo, že se vyloučíte. Mohlo to proběhnout bez veřejného cirkusu,“ pronesl. Podle něj k němu má Pacovský vztah. Rath argumentuje tím, že strýc soudce - Michal Pacovský - jej chvíli zastupoval (věc se dostala až k soudu).
Exhejtman Středočeského kraje podal 4. října trestní oznámení na soudce Pacovského, jeho strýce Michala a Michalova syna Jana, jenž rovněž působí v advokacii. Příbuzní prý soudce mohli využívat pro svůj prospěch. „Za úvahu stojí prozkoumání majetkových poměrů soudce a jeho blízkých,“ myslí si Rath.
David Rath soudci rovněž vyčetl, že nepřipouští důkazy v jeho prospěch. „Vy jste od začátku důkazní návrhy obhajoby bez vysvětlení zamítal,“ řekl. Bývalý poslanec sociální demokracie a zdatný rétor u soudu nejspíš zúročil zkušenosti z debat ve Sněmovně. Řečnil téměř pět hodin, přičemž někteří z přítomných se těžko bránili spánku.
Rath útočil na soudce, ten zachoval klid
Domnělou podjatost Rath vyčerpávajícím způsobem zdůvodňoval, četl útržky novinových článků a provokoval soudce Pacovského. Část svého projevu například věnoval údajné náklonnosti soudce k alkoholu.
„Je to mé právo požadovat, aby byl můj případ řešen soudcem, který požívá vážnosti a jehož vážnost není snižována tím, že internet je plný fotografií, kde sedí u půllitru piva,“ pronesl Rath a připomněl incident ze závěru předchozího hlavního líčení, kdy mu asistentka přinesla přímo do soudní síně fotografii, kterou zamýšlel zdiskreditovat soudce Pacovského. Na snímku byl muž, jenž usnul mezi lahvemi alkoholu. Podle Ratha to byl právě Pacovský.
Rath se také snažil přítomné přesvědčit, že ho Pacovský nenávidí. „Vy mě musíte nenávidět, to byste nebyl člověk, ale nějaký robot, který nemá emoce,“ řekl soudci. Názor, že jej Pacovský nenávidí, zopakoval několikrát. Předseda senátu však zachovával po celou dobu kamennou tvář a s klidem přijímal písemné důkazy, které mu Rath předkládal na stůl.
Soud se vrací k Rathově kauze, odposlechy jako důkazy obstojí |
V rámci své námitky se Rath věnoval výrokům politiků. Kritizoval ministra spravedlnosti Roberta Pelikána a prezidenta Miloše Zemana. Podle exposlance soud rozhoduje pod jejich nátlakem. V této souvislosti obžalovaný recitoval i články Ústavy týkající se prezidentových kompetencí.
Bývalý politik četl výčet judikátů Ústavního soudu i Evropského soudu pro lidská práva. Rathovo vystoupení po 15. hodině soudce přerušil a jednání odročil. Pokračovat bude v úterý od 8:45. Lékař odhadl, že námitku podjatosti bude přednášet ještě čtyři až šest hodin.
Rath vysvětlil novinářům, že svoje stanovisko ohledně podjatosti vysvětluje obsáhle, protože o podjatosti soudce bude hlasovat celý Pacovského senát - a tedy i právní laici.
Rath se soudcem Pacovským, který ho v roce 2015 uznal vinným, bojoval už při předchozím procesu. Na soudce v minulosti také podal žalobu. Za to, že Pacovský umožnil novinářům pořídit snímky jeho spisu a že mu v dubnu 2013 prodloužil vazbu, po něm chtěl Rath omluvu a téměř 100 tisíc korun. Soudy ji však zamítly (více zde). Údajnou podjatost Pacovského napadal Rath až u Ústavního soudu, ani ten mu ale nevyhověl.
Verdikt už jednou padl
Krajský soud v červenci 2015 nakonec uznal Ratha vinným z korupce a manipulace s veřejnými zakázkami, za což mu vyměřil osm a půl roku vězení a propadnutí 21 milionů korun (více o verdiktu nad Rathem). Kottovi, podle soudu hlavní organizátoři, dostali sedm a půl roku a propadnutí majetku (více o trestech pro ostatní obžalované).
Vrchní soud v Praze ale s rozsudkem nesouhlasil a vrátil kauzu k novému projednání. Odvolacímu senátu se zdála povolení k odposlechům – stěžejním důkazům obžaloby – nezákonná (více z rozhodnutí zde). U první instance by tak nemohly být použity.
Proti verdiktu vrchního soudu následně podal ministr spravedlnosti Robert Pelikán stížnost pro porušení zákona k Nejvyššímu soudu. A jeho rozhodnutí znamenalo další zvrat, jelikož stížnosti vyhověl (argumenty NS naleznete zde).
