Kruté umírání. Uneseného podnikatele spoutali a udusili v kufru auta

Seriál   0:01aktualizováno  0:01
Přesně před patnácti lety, 23. září 2004, unesli Milan Vejšický a Martin Rybka u Vysokého Mýta podnikatele Stanislava Brunclíka. Jeho otce přiměli k zaplacení 2,5 milionu korun, syna mu však nevrátili. Nechali ho zemřít v kufru auta. Vejšický dostal u soudu 23 let, Rybka o dva roky méně. Druhého z mužů pustil v létě soud na svobodu.

Po stopách vrahů s Jirkou Pánkem

Sledovat další díly na iDNES.tv

O nápadu, že někoho unesou a budou žádat výkupné, spolu mluvili už v roce 2003. Až později – v červnu 2004 – začal mít jejich plán konkrétní podobu.

„Vejšický mluvil o možnosti únosu jistého Brunclíka z Vysokého Mýta. Jeho rodina obchoduje s prasaty. Hned jsme začali po různých zastavárnách shánět mobilní telefony. Od července jsme Stanislava Brunclíka sledovali a to mým autem,“ přiznal Martin Rybka.

Fotogalerie

„Byl jsem ve finanční krizi, otec nás s matkou vyhodil z domu. Sháněl jsem peníze na koupi bytu, vymýšleli jsme různé způsoby, jak si vydělat,“ přiblížil svůj motiv Vejšický.

„Potřeboval jsem peníze. S celou akcí jsem souhlasil pouze pod podmínkou, že unesený nezemře. To sledování, plánování únosu jsem bral jako hru. Nevěřil jsem tomu, že by to mohlo vyjít,“ doplnil Rybka.

Mladého Brunclíka sledovali v místě bydliště ve Vysokém Mýtě i na jeho farmě v nedalekém Džbánově. Připravili si čtyři mobily, elektrický paralyzér, plynovou pistoli, kovová pouta a diktafon, na který měl unesený muž namluvit vzkaz pro svého otce.

Rybka pro Stanislava Brunclíka staršího napsal na psacím stroji pokyny včetně částky, kterou požadují: 5.000 000 korun. Nachystali také hrob pro případ, že podnikatel únos nepřežije. „Předem jsme vykopali u obce Tisová v lesním prostoru jámu o hloubce asi jeden a půl metru, kdyby náhodou dostal infarkt nebo podobně,“ vysvětlil Vejšický.

Plán byl následující: Vejšický bude stopovat na silnici. Brunclík, s nímž se od vidění znal, mu zastaví a sveze ho na místo, kam za nimi dorazí Rybka. Oběť poté zklidní „uspávací injekcí“, převezou do stodoly Rybkova strýce a zavolají Brunclíkovi staršímu s žádostí o výkupné.

Podnikatele chtěli unést na začátku září 2004, ale opakovaně se jim to nepovedlo. „První pokus se nám nezdařil. Stejně jako dalších asi pět pokusů, které jsme provedli v průběhu čtrnácti dnů. A to z různých důvodů. Třeba, že kolem místa, kde jsem stopoval, projel (Brunclík) rychle nebo jel v koloně vozidel,“ řekl Vejšický.

Eskorta přivádí obžalovaného Milana Vejšického k soudu
Eskorta přivádí obžalovaného Martina Rybku k soudu
Obžalovaný Milan Vejšický přichází do soudní síně

Eskorta přivádí k soudu tehdy 27letého Martina Rybku (v tričku) a 25letého Milana Vejšického

Ve čtvrtek 23. září zase sledovali z lesa dalekohledem Brunclíkovu farmu. Podnikatel přijel do práce v devět hodin ráno a asi za hodinu odjížděl pryč.

Vejšický, který si dodal kuráž dvěma pivy a vodkou, vyrazil stopovat. Brunclík si ho na silnici skutečně všiml. „Řekl ahoj, ptal se mě, co tam dělám. Odpověděl jsem mu, že mě průvodčí vyhodila z vlaku a že bych potřeboval odvézt do Hrušové (vzdálené asi 5 km, pozn. red.),“ vypověděl Vejšický.

Po stopách vrahů

seriál iDNES.cz o výjimečných případech tuzemské kriminalistiky

Ve vesnici se akce zkomplikovala. Brunclík totiž nechtěl známého svézt přesně tam, kam potřeboval. Únosce proto vytáhl pistoli a poručil, ať zajedou do lesa. Na lesní cestě připoutal Brunclíka k závoře a spojil se s Rybkou, který za nimi přijel.

Podnikatel také odmítal namluvit vzkaz pro svého otce. „Stejně mě zabijete, protože tady Milana znám,“ ukázal Brunclík na Vejšického.

Ten vytáhl naplněnou injekční stříkačku s jehlou. „Tak to půjde jinak,“ pohrozil. Podnikatel se podvolil. „Vzkaz zněl asi takto: táto, unesli mě, chtějí za mě pět milionů, mám jen jednu šanci,“ popsal Rybka.

Figurant při policejní rekonstrukci ukazuje polohu spoutaného Brunclíka při...

Figurant při policejní rekonstrukci ukazuje polohu spoutaného Brunclíka při převozu z Hrušové do stodoly v obci Přívrat

Spoutaný muž si pak musel lehnout do kufru Rybkovy škodovky a dvojice ho převezla do stodoly v obci Přívrat. Podnikatelovo auto nechali zaparkované v Hrušové a za levé přední kolo schovali tašku s instrukcemi a mobilem pro pana Brunclíka staršího.

Vejšický píchl spoutanému Brunclíkovi do hrudníku dvakrát injekci s lihem. Prý na uklidnění, přestože se nijak nebránil, nekřičel ani nekladl odpor.

Muži, který měl ruce spoutané za zády, pak ve stodole pomohli přelézt do zavazadlového prostoru staré nepojízdné škodovky, která tam stála. „Kufr jsme zavřeli a z důvodu závady na zavírání zatížili cihlami,“ uvedl Rybka. Na kapotu jich naskládali asi deset. Potom zavolal Brunclíkovu otci.

„Jako byste vyhodil deset milionů...“

Stanislav Brunclík starší byl právě na služební cestě. Na mobilním telefonu měl během obchodní schůzky už dva zmeškané hovory ze synova čísla. Až když mu Rybka volal potřetí (kolem třinácté hodiny), tak to inženýr Brunclík zvedl.

Stanislav Brunclík starší zaplatil únoscům syna 2,5 milionu korun

Stanislav Brunclík starší

„Neznámý muž tvrdil, že mi unesli syna, ať nekontaktuji policii a seženu pět milionů (Rybka mu také přehrál synův vzkaz, že je to vážné, včetně prosby, aby se táta postaral o jeho ženu a děti, kdyby se mu něco stalo). Okamžitě jsem se vrátil domů a svolal jsem rodinu. Po poradě jsme se rozhodli, že vyhovíme požadavkům a policii vynecháme. Obvolával jsem banky, které by mi mohly rychle poskytnout tak velkou sumu, ale zjistil jsem, že ten den bych dal dohromady maximálně 1,5 milionu korun,“ vypověděl otec uneseného muže.

Vejšickému s Rybkou částka nestačila. Brunclíka staršího nasměrovali do Hrušové k místu, kde stálo synovo auto. Tam za pneumatikou našel tašku a v ní mobil, který mohl pouze přijímat hovory.

„Byl tam i dopis. Stálo v něm, že když nevyhovím, Standa to nepřežije. Taky tam byla výhrůžka, že by časem to samé udělali mé dceři a vnoučatům,“ řekl Brunclík.

„Pokud budete jednat podle našich pokynů, nic se mu nestane a po předání výkupného o nás už neuslyšíte. Pokud ne, to si sami domyslete. To samé provedeme během dvou tří let s vaší dcerou a s vnuky,“ stálo v dopise.

„Jezděte v autě sám a nejednejte hekticky, ať se nevybouráte, vždyť je to jen obchod. Informace o tom, kde si syna vyzvednete, se nedozvíte hned po předání, ale až po přepočítání peněz,“ zněly další pokyny.

V podvečer se Rybka ozval Brunclíkovu otci na upravený mobil znovu. Dohodli se, že jim do druhého dne sežene 2,5 milionu korun.

Unesený podnikatel Stanislav Brunclík na fotografii z pasu

Unesený podnikatel Stanislav Brunclík mladší

Spoutanému muži natěsnanému do kufru Škody 110 nedali únosci najíst ani napít. Neřešili, jestli potřebuje na záchod. Celé odpoledne se o něj nezajímali.

Až když Rybka odcházel na noční směnu do firmy Korado, zašel do stodoly. Do kufru auta se nepodíval. Zkoušel na Brunclíka mluvit, ale ten mu prý neodpověděl. Tak odešel do práce.

Teprve ráno, po návratu ze směny, sundal Rybka z kufru škodovky cihly a nahlédl dovnitř. Stanislav Brunclík mladší se nehýbal. „Bál jsem se na něj sáhnout, ale pak jsem se dotkl jeho krku. Žádný tep jsem necítil. Měl chladnou pokožku a zavřené oči. Vnitřně jsem si nalhával, že jen hluboce spí,“ tvrdil Rybka.

Znalci později uvedli, že spoutaný muž prožíval před smrtí těžký stres s masivní panickou úzkostí, mimořádně vystupňované psychické utrpení na hranici snesitelnosti a to nejpravděpodobněji dlouhou dobu. Nedostatek vzduchu, tekutin, výrazné nepohodlí, ztráta časoprostorové orientace, nulový kontakt s lidmi – to všechno vedlo k tomu, že to tělo mladého muže po několika hodinách útrap vzdalo.

Mohlo se to odehrát jinak?

Co napsal do rozsudku Vrchní soud v Praze

„Zcela na okraj a pouze jako hypotézu lze uvést, že různé indicie či důkazy (např. rozpory ve výpovědích obžalovaných o stavu poškozeného, když jej převezli do stodoly, nenalezení prakticky žádných stop ve vozidle, okolnosti nálezu poškozeného a jeho nález poměrně nedaleko od místa, kde bylo nalezeno jeho vozidlo, při pitvě konstatovaný zcela prázdný močový měchýř poškozeného) evokují možnost, že k celé události mohlo dojít i jiným způsobem. V tomto případě by se ovšem jednalo pouze o skutečnosti obžalovaným přitěžující, a protože odvolání podali pouze oni, musel odvolací soud přezkoumat napadený rozsudek toliko z hlediska jejich odvolacích námitek.“

zdroj: rozsudek VS v Praze ze 13. září 2005

Únosci jeli dál podle svého plánu. Chtěli peníze a tak instruovali podnikatelova otce, co má dělat.

„Podle pokynů jsem nastoupil (v Ústí nad Orlicí) do vlaku na Pardubice a peníze jsem vyhodil z okna v okamžiku, kdy mi to nařídili. Předtím mi slíbili, že do půl hodiny poté budu vědět, kde si Standu vyzvednu. Jenže už se neozvali a tak jsem v podvečer volal policii,“ uvedl Brunclík.

Dlouholetý královéhradecký kriminalista Jan Žerovnický vzpomíná na svědkyni, místní hovornou paní, která jela s panem Brunclíkem ve vlaku a viděla ho vyhazovat batoh z okna. „Chlape, vy se tváříte, jako byste právě vyhodil deset milionů,“ řekla mu žena. Netušila, že z okna vlaku právě vyletělo 2,5 milionu korun.

„Utíkal jsem k železniční trati a chvíli hledal tašku s penězi. Byla prasklá a uvnitř byly vidět balíčky tisícovek. Kontroloval jsem peníze i tašku, jestli tam není nějaký čip nebo barva na bankovky,“ popsal Rybka.

Těla Stanislava Brunclíka se zbavili až v polovině dalšího týdne. Položili ho na igelit a Vejšický mu rozřezal oblečení. Mrtvého nechal ho jen ve spodním prádle. Šampónem mu umyl ruce, aby „zlikvidoval stopy“. Pak podnikatele odvezli k Tisové a schovali ho do připraveného hrobu. Rybka spálil v domácím kotli Brunclíkovo oblečení, jeho peněženku včetně dokladů a tašku, ve které dostali výkupné.

„Z peněz jsem utratil asi 60 tisíc. Nakoupil jsem knihy, filmy, počítačové hry, jídlo a pití. Milan si vzal přes 400 tisíc. Vím, že si kupoval auto a nějaký foťák,“ uvedl Rybka. Vejšický doplnil, že si za část výkupného pořídil také hi-fi věž, zaplatil uhlí a uhradil svoje i matčiny dluhy. Sto tisíc dal v obálce své přítelkyni „na budoucí výbavu společné domácnosti“.

Srabi, řekl soudce o obžalovaných

Vyšetřovacímu týmu velel nynější policejní prezident Jan Švejdar, dozorovým státním zástupcem byl Miroslav Antl. „Dělaly se všechny možné prověrky osob. Prakticky měsíc a půl jsme byli v práci, akorát jednou za tři dny jsme se jezdili domů vykoupat, oholit a vzít si čisté prádlo,“ popisuje expolicista Žerovnický, který se na objasnění případu podílel (detaily vyšetřování rozebírá ve videu, pozn. red.).

Vyšetřování zkomplikovala televize

Policejní mluvčí Eva Sichrová ukazuje pas uneseného Stanislava Brunclíka
  • V sobotu 2. října 2004 uvedla ČT v Událostech, že únosci dostali požadované peníze a podnikatele nepropustili. Policii tato reportáž zaskočila.
  • „V této chvíli nám nezbývá, než potvrdit informaci, že Stanislav Brunclík skutečně zaplatil únoscům výkupné za svého syna. Česká televize ovšem touto reportáží zkomplikovala práci policie,“ reagovala orlickoústecká policejní mluvčí Eva Sichrová.
  • Doplnila, že jediným důvodem, proč policie propojila reportéra Vlastimila Weinera se Stanislavem Brunclíkem starším, bylo zveřejnění informace o odměně, kterou otec podnikatele slíbil za zprávy vedoucí k nalezení syna.
  • Stanislav Brunclík starší nabídl podle médií „vysokou odměnu“, přesnou částku neuvedl.

Rybku s Vejšickým zadrželi policisté 5. listopadu, po více než čtyřiceti dnech. Podezřelí muži se přiznali a ukázali kriminalistům hrob, ve kterém mrtvého Brunclíka schovali. Odevzdali také dva mobily, které při únosu použili, a částečně rozmontovaný psací stroj.

V soudní síni se nešťastnému otci omlouvali. „Chtěl bych se vám omluvit, co jsem vám způsobil. Neměli jsme v úmyslu vašeho syna zabít,“ kál se Vejšický. „Když jsem četl vaší výpověď, jaké plány jste s ním měl... omlouvám se, je mi to líto,“ prohlásil Rybka.

Brunclík starší vyslechl omluvy s kamennou tváří, pak se obrátil k senátu a řekl: „Standa deset let studoval, aby z něj něco bylo...“ Potom se mu zlomil hlas a se slzami v očích opustil místo pro svědky.

„Do jámy, kterou jsme společně vyhloubili, jsme chtěli zahrabat mobilní telefony a další věci, které použijeme při vymáhání výkupného. Vykopali jsme ji i pro případ, kdyby (Brunclík) při přepadení dostal infarkt. Zvažovali jsme alternativu, že by mohl zemřít, ale určitě ne, že by se udusil. Byla to jen pojistka,“ odmítal obžalobu z vraždy Vejšický. 

„Soud má za to, že od počátku plánovali jeho smrt,“ byl přesvědčen předseda senátu Jiří Vacek. „O tom, co vytrpěl mladý Brunclík, se nikomu z nás ani nezdá. Musela to být hrůza, skutečná muka,“ pokračoval soudce. „Tím, že Brunclíkovi vpíchli do těla líh, ho připravovali na to, že nebude tak odolný a v malém prostoru dlouho nevydrží.“

„Otec jim byl ochoten do dvou hodin sehnat 1,5 milionu korun, ale oni na to nepřistoupili, nestačilo jim to. Hamižnost je dohnala k tomu, že Brunclíka drželi dál a on zemřel,“ zdůraznil soudce.

Znalci z oboru psychiatrie a psychologie označili obviněné muže za lhostejné k citům, se sklony k agresivitě, s disharmonickými rysy a prvky egocentrismu. Na dotaz, jaká je možnost jejich nápravy, odpověděli, že nepříznivá.

„Jsou to osoby samolítostivé a slabší povahy. Někoho zabít v lese za použití přímého násilí je obtížnější než oběť zvláštním, až srabáckým způsobem zatáhnout někam, kde nemá možnost přežití. Obžalovaní dali Brunclíka do kufru auta a pasivně sledovali, kdy zemře,“ uvedl soudce Vacek. Dodal, že Vejšický neskrýval před Brunclíkem, s nímž se znal, tvář.

Neposlechnout únosce a kontaktovat policii?

„Na policii bych se určitě obrátil, jen je třeba zvážit, jakým způsobem. Doporučoval bych telefonický kontakt na operační středisko (linka 158) s tím, že bych uvedl, že došlo k únosu, že nesmím kontaktovat policii a že mám podezření, že já sám, mé bydliště i rodinní příslušníci mohou být pachateli sledováni. Policie by pak měla zvolit taktický konspirativní postup, jak se s oznamovatelem spojit... Sám jsem se několika takových akcí zúčastnil a vždy dobře dopadly.“

Jan Žerovnický, bývalý kriminalista policejní vyjednavač

Oba únosci dostali výjimečné tresty. Vejšický, který se před vraždou dopustil v jiném případě ještě loupežného přepadení, 23 let. Rybka o dva roky méně.

„Podle mě je to nízký trest. Za takhle promyšlenou a naplánovanou vraždu by měli dostat nejvyšší sazbu, tedy doživotí. Věděli přeci, že když ty peníze dostanou, stejně ho zlikvidují. Co může být horšího? Nic víc si nedovedu představit,“ komentoval rozsudek starosta Vysokého Mýta Bohuslav Fencl.

Uložené tresty potvrdil v září 2005 Vrchní soud v Praze.

Rybka už je na svobodě

Letos v červnu, po necelých patnácti letech, propustil šumperský soud Martina Rybku z mírovské věznice. Odpustil mu šest roků.

„Chování odsouzeného je hodnoceno jako klidné a bezproblémové. Vystupuje velmi slušně a nekonfliktně. Byl desetkrát kázeňsky odměněn, především za kvalitní plnění pracovních povinností. Dříve uložený kázeňský trest mu byl zahlazen,“ zdůvodnil soudce Lubomír Kozák.

V roce 2004 znalci o Rybkovi zjistili, že trpí poruchou osobnosti s rysy bezcitnosti a egoismu. Popsali také jeho osobnostní charakteristiku – lhostejnost k citům či absenci empatie. Po zadržení se pokusil o sebevraždu, podle odborníků z lítosti nad tím, jak dopadl.

Poděkování

Autor článku děkuje za pomoc při přípravě tohoto dílu bývalému kriminalistovi Janu Žerovnickému, který se na vyšetřování případu podílel, pracovníkům Muzea policie ČR a také předsedovi i mluvčímu Krajského soudu v Hradci Králové.

Letos, před Rybkovým propuštěním, si šumperský soud vyžádal nový znalecký posudek z odvětví klinické psychologie. Jeho závěr sice zmiňuje ve svém rozhodnutí, které redakce iDNES.cz získala na základě informačního zákona, celou tuto pasáž však soudní úřednice anonymizovala.

„Odsouzený se po celou dobu choval řádně, projevoval snahu po nápravě a prokázal tak svoje polepšení. Má pevné sociální zázemí, možnost bydlení i trvalého zaměstnání,“ napsal do usnesení soudce Kozák. Rybkovi stanovil zkušební dobu v délce sedmi let. Bude pod dohledem probační a mediační služby.

Autor článku hovořil s otcem zavražděného Stanislava Brunclíka, kterého informace o předčasném propuštění vraha jeho syna zaskočila. Druhý z únosců – Milan Vejšický – zatím zůstává za mřížemi. Vězení by měl opustit v listopadu 2027.

Autor:
Po stopách vrahů
  • Nejčtenější

S Gottem se na Žofíně loučilo téměř 50 000 lidí. Dostalo se i na poslední

Na pražském Žofíně lidé dávali poslední sbohem zesnulému zpěvákovi Karlu Gottovi. Rozloučení skončilo deset minut před...

Rakev s Karlem Gottem vyprovodily ze svatého Víta rodina, potlesk a zvon

Stovky hostů z řad umělců, sportovců, politiků a blízkých se rozloučily se zesnulým Karlem Gottem na zádušní mši v...

Turecko vede pozemní útok proti Sýrii, po dělostřelecké a letecké přípravě

Turecko zahájilo ve středu večer pozemní boje na severu Sýrie. Invazi předcházelo letecké a dělostřelecké bombardování...

Komunista Ondráček opisoval ve své disertační práci, bral si celé odstavce

Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček opisoval ve své disertační práci, díky níž na Univerzitě Palackého v Olomouci v...

Rybář, či fanoušci z Německa. První lidé přišli na Žofín 16 hodin předem

Na rozloučení se zesnulým zpěvákem Karlem Gottem čekají u paláce Žofín v centru Prahy už první fanoušci. Jako vůbec...

Premium

Chci chlapa, co má větší koule než ego, říká svobodná matka Nikol Štíbrová

Před pár dny oslavila třiatřicítku a cítí se šťastná a spokojená. Nebylo to ale zadarmo – moderátorka a hvězda...

Krampol o Belmondovi: Když on točil Zvíře, já hrál traktoristu

Přes třicet let promlouvá na české diváky božský Bébel, jak Jean-Paul Belmondovi v rodné Francii přezdívají, hlasem...

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

  • Další z rubriky

Po pražském derby zbil násilník fanouška za šálu Sparty, útočníka hledají

Policie hledá útočníka, který po fotbalovém derby pražských S napadl v metru fanouška se sparťanskou šálou. Dal mu...

VIDEO: Lupič přepadl benzinku, potřeboval peníze na letenku do Ruska

Lupiče, který s punčochou na hlavě a pistolí z hračkárny přepadl před měsícem čerpací stanici na okraji Karlových Varů,...

Žena, která tvrdila, že se manžel na nůž nabodl sám, dostala osm let vězení

Krajský soud v Ostravě poslal 62letou ženu z Opavy na osm let do vězení. Podle rozsudku loni na Silvestra smrtelně...

Soud řeší 19 let starou brutální vraždu v Nuslích, dělník vinu popírá

Kauzu mimořádně brutální novoroční vraždy, která se udála v jednom z nuselských činžáků před 19 lety, začal řešit senát...

Najdete na iDNES.cz