Rozvleklá kauza Budišov, to byl i trénink na vraždu Kubiceho

Soud v Třebíči osvobodil Zdeňka Doležela, hlavního aktéra kauzy Budišov a pravou ruku dvou premiérů ČSSD, a jeho spolupracovníka Miloslava Řehulku. Byli obviněni, že vydírali architekta Marka Řičáře. Příběh je však zajímavější, už kvůli tomu, že soud okolnosti vydírání nezkoumal nebo zkoumat nechtěl, říká reportér Janek Kroupa.

Zdeněk Doležel | foto: Jan Zátorský

Někdy na začátku roku 2006 se na mě obrátil architekt Marek Řičář s tím, že vymyslel projekt, na který lze čerpat dotace z evropských fondů a peníze ministerstva pro místní rozvoj. Tvrdil, že kvůli tomuto projektu se objevili lidé, kteří od něj chtějí úplatky, a on uplácet nechce.
Jeho vyprávění bylo zajímavé, ale žádné důkazy neměl.

Navrhl jsem mu, ať se sejde s případnými korupčníky a jejich schůzku natočí na skrytou kameru. Řičář se bál. Uvědomoval si, že já jej chránit nemohu a nebudu, a policii nevěřil. Půl roku předtím se totiž pokusil podat trestní oznámení a detektivové jej poslali domů. Bál se, že když promluví, povede to k jeho likvidaci. Nakonec se ukázalo, že měl pravdu.

Volbu jsem nechal na něm s tím, že se musí rozhodnout, zda bude se zlem bojovat, nebo kolaborovat. O několik dní později se ozval, že schůzku natočí.

Ústřední postavou příběhu byl nenápadný Ladislav Péťa, spolustraníci mu přezdívali Dědeček hříbeček. Starostoval v malebném městysu Budišov. Lidé jsou tam dodnes přesvědčení, že pro obec udělal mnoho. Právě on měl být hlavním korupčníkem.

Na první schůzce padaly ze sympatického muže návody, jak se perou peníze, i informace o zmanipulovaných výběrových řízeních v jeho obci (řekl tehdy jméno společnosti, která skutečně o půl roku později veřejnou zakázku "vyhrála"). Rozhodli jsme se v natáčení pokračovat.

kauza budišov

O co v kauze jde
Marek Řičář vymyslel projekt Bono Publico - přes stejnojmennou společnost měla jít evropská dotace na opravu zámku v Budišově.

Starosta Ladislav Péťa však chtěl podle Řičáře projekt nadhodnotit a zbylé peníze si nechat. Spolupracoval se Zdeňkem Doleželem, šéfem kabinetu dvou expremiérů z ČSSD.

Aby se Řičáře zbavili, najali člověka, který ho měl zlikvidovat. Podle policistů ho sehnal Doležel - tento člověk měl vraždou Řičáře prokázat, že je schopný zabít někoho jiného, nepohodlného plukovníka Jana Kubiceho. Doležel se však obrátil na spolupracovníka policie.

Cesta případu k soudu Případ mířil k soudu bezmála tři roky, za tu dobu se jej podařilo rozdrobit. Policisté zvlášť vyšetřují přípravu vraždy Kubiceho, zvlášť případ vydírání Marka Řičáře.

Státní zástupce až u soudu zjišťuje, že jeho korunní svědek je už tři roky pod policejní ochranou.

U soudu se Řičář nakonec vůbec neobjeví. Prý si nepřevzal obsílku. Ve stejném týdnu mu přitom policie bez problému doručí obvinění. Podezírá ho, že dotace ve skutečnosti zneužil on.

Jak dopadl soud

V jediném procesu, který z takzvané kauzy Budišov zbyl, soud zprostil obžaloby Zdeňka Doležela i Miloslava Řehulku, který byl spolu s ním obžalován z vydírání.

Vedle Řičáře se nám podařilo do skupiny dostat ještě jednoho spolupracovníka, který vše nahrával na skrytou kameru. Tou dobou se případ točil jen kolem rekonstrukce zámku v Budišově. Jeho oprava měla být nadhodnocena tak, aby si lidé kolem Péti mohli mezi sebe rozdělit 30 milionů korun.

Na schůzkách starosta mluvil o svých dobrých stycích s Věrou Jourovou, bývalou náměstkyní na ministerstvu pro místní rozvoj, ale hlavně o Zdeňku Doleželovi. Považoval ho za jakéhosi svého bezpečnostního poradce. Schůzku s Doleželem pak také zprostředkoval.

Trénink na vraždu Kubiceho

V době, kdy starosta při schůzkách se skrytou kamerou vyprávěl, koho by rád uplatil, se začal rodit příběh druhý. O jeho existenci jsem v tu chvíli neměl ani tušení. Nakonec, vědělo o něm jen pár vyvolených. O pár měsíců později způsobil jeden z největších skandálů poslední doby.

29. května 2006 vypovídal plukovník Jan Kubice se svými spolupracovníky před parlamentním výborem o tom, že organizovaný zločin prorostl do státní správy.

Tentýž večer přichází tajná služba BIS s překvapivou informací: někdo prý začal připravovat likvidaci neposlušného Kubiceho. Informaci ve stejné době přináší i policejní informátor. Na policejním prezidiu okamžitě vzniká utajený tým, který zakládá spis Maxim.

Jedním z klíčových mužů byl pro policisty Zdeněk Doležel, sledovali jej několik měsíců. "Zaznamenali jsme kupříkladu, jak vozí kompromitující materiály, jež se týkaly Kubiceho, lidem z blízkého okolí Jiřího Paroubka. Ten Doleželovy informace používal na tiskových konferencích," vypráví policista, který případ zpracovával.

Skupina si dokonce podle policistů našla muže, který měl Kubiceho zlikvidovat. Aby vyzkoušeli jeho schopnosti, měl nejdříve "testovací" úkol. Vyřešit potíže s jedním vzpurným architektem. Jmenoval se Marek Řičář. Právě v tomto místě se nám oba příběhy potkávají.

V polovině července roku 2006 za Řičářem přišel jeden ze členů liberecké galerky - jistý Pavel N. Řičářovi řekl, že připravuje jeho vraždu, ale že může být v klidu, protože policie vše vyšetřuje.

Architekt v klidu nebyl a okamžitě mi volal. Trvalo několik hodin, než jsem zjistil, kteří policisté na případu pracují, a požádal je o schůzku s tím, že natáčím o Řičářovi reportáž a jeho vražda se mi skutečně nehodí.

Druhý den jsme se sešli. Policisté mi odmítli říci podrobnosti, ale ujistili mne, že mají situaci pod kontrolou. Prý už to není objednávka na architektovu vraždu, ale "jen" jeho zastrašení. Podle obžaloby Doleželovi a jeho spolupracovníkům vadilo, že Řičář nechce odejít ze společného podniku - a hlavně, že jim odmítá vydat účetnictví.

Policie toho věděla hodně. Doležel totiž udělal chybu - na špinavou práci si najal policejního spolupracovníka. Špatný nápad.

Půl milionu za účetnictví

S policisty se mi spolupracovat nechtělo - je to s nimi stejné jako s jeskyňkami. Podáte jim prst a oni vám utrhnou ruku a ještě na to budou mít úřední zápis. Domluvili jsme se proto, že oni si budou dělat svou práci a mne nechají pracovat na mé reportáži. Dokonce po mně nechtěli ani minutu záznamů, které jsme do té doby natočili.

Od té chvíle jsme pracovali paralelně. Mimochodem hrubé, tedy nesestříhané materiály si policie vyžádala až několik týdnů poté, co celou skupinu obvinila.

Po několika měsících se situace kolem architekta Řičáře stala neúnosnou. Starosta Péťa tlačil, aby Řičář odešel ze společného podniku a odevzdal účetnictví. Řičář se nechtěl vzdát svého projektu.

Podle obžaloby starosta nakonec zaplatil kolem půl milionu za to, že účetnictví získá najatý násilník. Najal si však policejního spolupracovníka.

V říjnu roku 2006 policie zatkla Doležela, Péťu a také Miloslava Řehulku, bývalého úředníka ministerstva zemědělství, který s Doleželem spolupracoval. Policie je však zatkla těsně předtím, než byly vyplaceny první dotační peníze. Korupční kolotoč se nestačil roztočit.

Přesto policie celou skupinu obvinila z vydírání, Doležela s Péťou z úplatkářství a Doležela ještě navíc z neoprávněného nakládání s osobními údaji. Vyšetřovatelé u něj našli štosy kompromitujících materiálů včetně personálního spisu bývalého ministra vnitra Františka Bublana.

O týden později byla obviněna Věra Jourová a architekt Řičář byl s celou rodinou zařazen do programu na ochranu svědků, kde je dodnes.

Epilog

Vyšetřování se vleklo tři roky. Policie a státní zastupitelství postupně případ drolí. Nejprve je odděleno vyšetřování přípravy vraždy, pak podvodu na dotacích, vydírání, neoprávněné nakládání s osobními údaji. Jednotlivé případy však samostatně přestávají dávat smysl.

Po třech letech umírá starosta Péťa, kterého už mnoho let trápí rakovina, do měsíce soud nařizuje první stání. Absurdně pak působí postesknutí státního zástupce Špačka: "Kdyby Ladislav Péťa žil, všechno mohlo být jinak, to bych zproštění nenavrhoval."

kdo je kdo

Zdeněk Doležel
Byl šéfem personálního odboru na ministerstvu vnitra, pracoval jako šéf kabinetu premiérů Grosse a Paroubka. Proslavil se v kauze takzvaných "pěti v českých na stole". Policie u něj při domovní prohlídce nalezla kompromitující materiály na tři šéfy tajných služeb a některé politiky. Za vlády Stanislava Grosse se měl podle svých slov stát náměstkem ministra obrany. Do politiky se chce vrátit.

Ladislav Péťa
Budišovský starosta byl klíčovou postavou kauzy. Policie ho obvinila z úplatkářství a vydírání. Z vazby byl propuštěn kvůli špatnému zdravotnímu stavu. Letos na jaře zemřel. Státní zástupce tvrdí, že kdyby Péťa žil, celý příběh mohl dopadnout jinak. Při domovní prohlídce u něj policie našla necelé dva miliony korun, prý plánoval, že se pokusí uplatit ministra Petra Gandaloviče.

Miloslav Řehulka
Pracoval jako podřízený Zdeňka Doležela. Právě on seznámil Doležela s člověkem, který měl zlikvidovat Řičáře, a pak vše oznámil policii. Bydleli dokonce spolu v bytě, který policie odposlouchávala. Jeho role v příběhu je jinak nevýznamná. Na projektu Bono Publico se nepodílel a on jediný nikdy nebyl obviněn z úplatkářství. Po celou dobu fungoval více jako prostředník, nic neorganizoval.

Marek Řičář
Zprvu korunní svědek, dnes je jediným obviněným. Policie mu zhruba týden před zahájením soudního líčení sdělila obvinění z praní špinavých peněz a úvěrového podvodu. Podle policie získal dotaci a věděl, že projekt, na který peníze čerpá, nikdy nezrealizuje. Jeho advokát obvinění odmítá. Řičář je i s celou rodinou už tři roky pod policejní ochranou a skrývá se na neznámém místě.

Věra Jourová
Bývalá náměstkyně ministerstva pro místní rozvoj byla obviněna z úplatkářství, strávila měsíc ve vazbě. Péťa o ní rád mluvil a tvrdil, že je "jejich". Je pravda, že v projektu Bono Publico se angažovala. Policie však nikdy žádný důkaz o korupci nepředložila. Její stíhání bylo zastaveno. Jourová tvrdí, že obvinění je pomsta. Řičářovi prý zastavila projekt a on se jí chtěl zbavit.