Velké kino ve Zlíně je zavřené už přes tři roky.

Velké kino ve Zlíně je zavřené už přes tři roky. | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Vedení Zlína stále neví co s Velkým kinem, poradit mají architekti

  • 14
Zlínská radnice vypíše architektonickou soutěž na přestavbu památkově chráněného Velkého kina. Kvůli havarijnímu stavu je už přes tři roky zavřené. Odpovědi na otázky, zda bude v opravené budově kromě víceúčelového promítacího sálu i muzeum kinematografie, případně co dalšího přibude, má dát architektonická soutěž.

Půjde o první krok, který bude směřovat k přestavbě památkově chráněné budovy z baťovské éry. Radnice ji před více než třemi lety uzavřela, protože budova byla v havarijním stavu (viz též Největší kino v Česku má narušenou statiku, další promítání by byl hazard).

„Ladíme zadání soutěže i složení odborné poroty. Víme, co by ve Velkém kině mělo být. Především je to kinosál, ve kterém bude možné pořádat i jiné akce, převážně kulturní, ale třeba i konference. Náplň kina by měla doplňovat funkci nedalekého Kongresového centra,“ přiblížil primátor Jiří Korec z ANO. „Soutěž bychom měli vypsat letos v říjnu či listopadu. Čím dříve, tím lépe,“ doplnil.

Zadání architektonické soutěže, která se uskuteční formou soutěžního dialogu, takže město bude moci návrhy průběžně připomínkovat, bude trvat zhruba rok. Další rok zaberou přípravy, včetně tvorby projektu a hledání dodavatele. S pracemi by se tak podle Korce mohlo začít v roce 2021, přičemž by neměly trval déle než dva roky.

V soutěži bude nastavený finanční limit 250 milionů korun. Vedení radnice teď řeší priority ohledně velkých projektů, mezi něž patří například obchvat Zálešné nebo přestavba zimního stadionu. Otázka bude, jestli na to všechno město bude mít peníze.

„Zatím při našich úvahách nezaznělo, že by přestavbu kina město nemělo utáhnout, ať už by splácelo úvěr, nebo ji zaplatilo z vlastních zdrojů,“ nastínil Korec.

Při hledání upravené náplně Velkého kina radnice vychází i z potřeb dětského filmového festivalu, který promítací sál pravidelně při svém programu využíval.

„Potřebovali bychom funkční festivalové kino. Obtížně se nám vysvětluje, proč už se tam skoro čtyři roky nic neděje,“ zmínil opoziční zastupitel z hnutí Zlín 21 a majitel festivalu Čestmír Vančura, který je v pracovní skupině, jež řeší budoucnost kina.

„Zázemí by mělo být rozšířené, především foyer. Shodli jsme se na tom, že je třeba zachovat funkci kina a hledat jeho dalšího využití, než vytvořit ne úplně srozumitelný hybrid, jehož by bylo kino jenom přidruženou součástí,“ naznačil Vančura.

Zadání architektonické soutěže by mělo být rozdělené na dvě části. V první budou konkrétní požadavky města, druhá bude otevřená a zůstane na architektech, aby navrhli možné využití dalších prostor. „Funkce navíc by nám měly pomoci s ekonomikou provozu kina, měly by přinášet městu příjmy z nájmů,“ nastínil Korec.

Prostor pro muzeum kinematografie

Tady by byl prostor pro muzeum kinematografie, které by však podle primátora mělo být interaktivní. V úvahu přichází i využití pro audiovizuální projekty. „Možností je více. Architekti by měli říci, jak velký prostor se nabízí,“ řekl Korec.

Zatím není jasné, jestli se v zadání objeví požadavek na podzemní parkoviště pod kinem. Vzhledem k tomu, že je budova ve svahu, musely by být výkopy poměrně rozsáhlé a následné budování parkoviště by pak stálo hodně peněz.„Uvažujeme o možnosti podzemního parkování, aby návštěvníci do kina přešli suchou nohou. Nebude to ale součástí první fáze rekonstrukce,“ předestřel Korec.

„Bylo by to výhodné. Jde o to, jaké jsme schopni dát zadání soutěže pro řešitele,“ podotkl Vančura.

Do podoby kina budou mluvit i památkáři, protože jde o památkově chráněnou stavbu. Ti požadují zachování sklonu hlediště, vnitřní ocelové konstrukce i vnější podoby, která by se mohla více přiblížit té původní z roku 1932. Tehdy architekt František Lýdie Gahura navrhl kino jako velkou čistou „krabici od bot“.

„Chtěli jsme, aby byl zachovaný kubus hmoty a architektonický výraz budovy. Netrváme na tom, že je nutný stoprocentní návrat k původní podobě,“ řekl Ladislav Buchta z Národního památkového ústavu v Kroměříži.

Město si na zpracování architektonické soutěže najalo pražskou společnost Moba za 2,3 milionu korun, což někteří opoziční zastupitelé kritizovali, protože částku považovali za příliš vysokou.

Korec to zdůvodňoval tím, že město nemá s takovými soutěžemi zkušenosti, tudíž si potřebovalo najít administrátora, který to umí. Město firmu vybralo v soutěži, do níž se jiný zájemce nepřihlásil. Podle Transparency International možná i proto, že soutěž byla vypsaná na krátkou dobu.

„Město tedy ve výsledku obdrželo jen jednu nabídku a nemohlo proběhnout konkurenční srovnání, které by mohlo znamenat snížení ceny,“ zmínil právník Transparency International Petr Leyer.