„Je to šokující zpráva. Vlasta, to byl úžasný zjev. Pro Strání, celý region a vůbec českou folkloristiku. Její způsob přednesu písní je nenahraditelný. Také po ní zůstalo hodně nahrávek, takže fond, který odkázala, je nesmírně bohatý. Byla to osobnost velká duchem i povahou,“ sdělil folklorista, etnograf a publicista Pavel Popelka, někdejší ředitel Muzea Jana Amose Komenského v Uherském Brodě.
Grycová se proslavil jako jedinečná interpretka lidových balad. Své vůbec první samostatné album nahrála v roce 1985 pod názvem Písně moravsko-slovenského pomezí.
„Na závěr kariéry vystupovala především s Cimbálovou muzikou Vlasty Grycové, ve které hrají i její dcery,“ doplnil Popelka.
Vlasta Grycová pomohla ve Strání založit ženský sbor Netáta. „Rozdávala dobrou náladu, všechny věci komentovala tak nějak moudře, citlivě. Byla velkým člověkem, jak po stránce lidské, tak hudební. Ze Strání odchází první dáma folkloru,“ uvedl Pavel Popelka.
Veřejně vystupovat začala už jako dítě ve straňanském souboru Javorina, od roku 1972 trvale spolupracovala s uherskobrodskou Olšavou. Tehdy nahrála první z celé řady snímků s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů a Československým rozhlasem v Brně.
Spolupracovala rovněž s cimbálovou muzikou Jaroslava Čecha a Vilémem Zahradníkem v Uherském Hradišti. Svoje debutové album Písně moravsko-slovenského pomezí nahrála pro společnost Supraphon v roce 1985.
Následovnic originální zpěvačky je několik. K její dceři Anně Přikrylové, učitelce hry na housle, se přidaly rovněž její dcery Veronika, jež hraje na housle, a basistka Helena Přikrylová-Milanová.
„Nečekaný odchod Vlasty Grycové je velkou ztrátou,“ říká starosta Strání Antonín Popelka. „Byla inspirativní osobností s přesahem regionu i státních hranic. Její hlas je nenapodobitelný. Její odchod na věčnost se mě velmi dotknul. Byla legendou, která šla nasazením, vytrvalostí a vitalitou příkladem,“ podotkl starosta.
