Nyní, šest let poté, se ministerstvo školství rozhodlo situaci zmapovat a zjistit, zda asistentů není zbytečně moc. „Jedno z kritérií by byl i počet dětí, které pomoc potřebují, s tím, že by asi došlo k jejich zastropování,“ přiblížil záměr ministr Vladimír Balaš. Zvažuje se i možnost, že by asistent nebyl přidělován konkrétnímu dítěti, ale přímo škole.
Pro systém jsou totiž asistenti drazí, což je ale informace, která inkluzi provází od počátku. Aktuálně chybí na jejich platy 1,1 miliardy korun.
Školy, které mají více dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), k nimž je zároveň přidělený asistent, se proto obávají, že o část z nich přijdou. K dispozici jsou předběžné modely, podle kterých by se mohl počet asistentů vypočítávat. Věc se živě diskutuje, a k závaznému rozhodnutí je ještě daleko.
Jenomže jak školy, tak asistenty to uvedlo do nejistoty. Třeba Základní škola Integra ve Vsetíně v současnosti zaměstnává jedenáct asistentů pedagoga. Podle nového modelu by mohli být čtyři. Soukromá škola je ve Zlínském kraji průkopníkem inkluzivního vzdělávání. Na jeho principech v roce 1992 vznikla a o čtyři roky později zaměstnala prvního asistenta.
Zatímco jiné školy někdy složitě hledají, jak vůbec sladit práci učitele a asistenta, tady už jejich spolupráci povýšili a vytvořili z nich pedagogický tým. Společně mají za úkol rozvíjet všechny žáky, včetně těch se SVP tak, aby byli schopní dosáhnout svého maxima.
„V jejich týmovosti je síla. Učitel řídí výuku a asistent sleduje, jak děti pracují, jestli drží tempo, rozumějí výkladu a řádně si ho zapsali, doprovází žáky v jejich individuálních možnostech,“ vysvětlil ředitel Základní školy Integra ve Vsetíně Libor Podešva.
Počty asistentů pedagoga
Učitel může zadat skupinovou práci a asistent pak s dětmi pracuje v jejich tempu. Velmi cenné je i to, že je ve všech hodinách, zatímco vyučující se střídají. „Díky tomu má masivní vhled do toho, co se děje ve třídě,“ dodal ředitel.
K podobnému modelu by se měly dopracovat všechny školy, odpovídá i vizi, kterou prosazuje Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání. Její předsedkyně Lenka Felcmanová je zároveň členkou poradního týmu ministra školství.
Příklady dobré praxe existují
„Ideální je stav, kdy učitel a asistent jsou sehraný tandem, ve kterém jsou vyjasněny role a probíhá společné plánování výuky,“ objasnila Felcmanová. „Asistent pedagoga by neměl být využíván jako osobní asistent žáka, ale očekává se od něj zapojování do vzdělávání v celé třídě.“ Jasně tak definovala to, v čem veřejnost celé roky tápe. Především rodiče jsou často přesvědčení, že je-li asistent přidělen k jejich dítěti, tak se od něj nemá hnout. Natož se věnovat dalším žákům.
Ve Zlínském kraji je řada škol, které mohou sloužit jako příklad dobré praxe pro ostatní. Jednou z nich je zlínská základní škola Dřevnická. I tady vědí, že mezi asistentem a učitelem je nezbytná dokonalá souhra.
„Profese asistenta pedagoga je velmi potřebná a nemůže ji dělat leckdo. Zřejmě nejdůležitější je, aby to byl člověk empatický,“ zmínil ředitel školy Pavel Dvořák. „Kromě toho musí zafungovat chemie mezi učitelem a asistentem, ale i dítětem a samozřejmě rodiči, to je složitá věc,“ dodal.
Školy se bez asistentů jednoduše neobejdou, zároveň ale jejich profesi chybí jasné vymezení kvalifikačních předpokladů, náplně nebo třeba možností dalšího vzdělávání. To by měla ministerská revize zajistit, navíc slibuje i větší jistoty. Dnes totiž asistent neví, zda jeho pracovní úvazek potrvá i v následujícím školním roce.
„Výsledkem změn bude větší jistota a stabilita pro žáky, školy, ale především samotné asistenty. Ti budou tím pádem motivováni k dosahování lepší kvalifikace a profesionality,“ ujistil ředitel odboru základního vzdělávání ministerstva školství Michal Černý.
