Není to nijak spletitá kauza, přesto se vleče už od roku 2006 a ke konci se neblíží. Stížnostmi Romů, které tehdy vedení Vsetína vystěhovalo z pavlačového domu v centru, se nejprve zabývala policie, pak i soudy. Protože však ani třetí rozsudek v pořadí není platný, leží nyní spis u Nejvyššího soudu.
Krajský soud v Ostravě opakovaně rozhodl, že radnice se nezákonného jednání nedopustila. Vrchní soud v Olomouci však letos v červnu potřetí vyhověl odvolání a kauzu vrátil k novému projednání.
Jak šel čas v kauze vystěhovaných RomůŘíjen 2006: stěhování Romů z pavlačového domu u polikliniky, většina dostala byty na Poschle, 8 rodin přistoupilo na bezúročné půjčky a vystěhovalo se do několika lokalit v Olomouckém kraji Prosinec 2006: Jiří Čunek čelí v souvislosti s vystěhováním Romů mimo Vsetín několika trestním oznámením. Prosinec 2009: soud v Ostravě žalobu zamítá jako neopodstatněnou, o 10 měsíců později ji Vrchní soud v Olomouci vrací na začátek. Červen 2015: zatím poslední rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, který kauzu vrací do Ostravy. Rozsudek ruší v celém rozsahu, navíc nařizuje změnu soudce. Říjen 2015: vsetínská radnice podává dovolání k Nejvyššímu soudu. Dokud nerozhodne, nebudou se případem zabývat ani soudy nižších instancí. |
„Vrchní soud v Olomouci opakovaně zdůrazňuje svůj právní závěr, že postup radnice vůči žalobcům nebyl v souladu s ústavně zaručeným právem na důstojnost a rovnost lidí v důstojnosti, jak o ní hovoří Listina základních práv a svobod,“ okomentoval rozhodnutí vrchního soudu jeho mluvčí Vladimír Lichnovský.
Podle vrchního soudu tehdejší prohlášení vsetínského starosty Jiřího Čunka ukazují, že se vystěhováním Romů ve skutečnosti nesnažil o zajištění adekvátního bydlení, ale šlo mu o to, aby se tohoto problému zbavil, byť na úkor samospráv jiných.
Odvolací soud také opakovaně upozornil, že Čunkova razantní hesla sloužila k jeho politickému zviditelnění, ale problematiku samotnou zodpovědně neřešila.
„Byla to od něj nevhodná mediální vyjádření, kterými porušil osobnostní práva žalobců a situaci jen zhoršil, a proto se podílela na protiprávním zásahu do osobnostních práv žalobců. Protože veškerá prohlášení starosty města byla přejata a uveřejněna i na internetových stránkách žalovaného, jedná se o oficiální stanovisko města, za které žalovaný nese odpovědnost,“ poznamenal Lichnovský.
Proč rodiny nepřestěhovali blíž, podivuje se soud?
Vsetínská radnice podle vrchního soudu také dosud logicky nevysvětlila, proč rodiny vystěhovala do vzdálených lokalit a proč nebylo možné zajistit srovnatelné bydlení jinde v blízkosti Vsetína.
Ostravský soud zase údajně přehlížel důkazní návrh žalobců - materiál realitní kanceláře, podle kterého byly pro vystěhované záměrně vybírány domy ve špatném stavu.
Krajský soud prý na případ nahlíží paušálně, opakovaně odmítl akceptovat závazný právní názor nadřízeného orgánu, chybně například sloučil čtyři žaloby jednotlivých rodin do jedné.
„Podali jsme dovolání. Dle mého názoru si vrchní soud vůbec nevšiml, že rodiny, které nás žalují, jsme mohli s ohledem na neplacení nájemného vystěhovat na ulici,“ reagoval starosta Vsetína Jiří Čunek.
„My jsme jim však pomohli a za to jim máme platit škodu,“ dodal.
Romové požadují veřejnou omluvu i finanční kompenzaci. Ta činí 100 tisíc na osobu, včetně tehdy nenarozených dětí. Dohromady jde o 5,2 milionu korun.
Rozhodnutí soudu má 50 stran
Podle právníka vsetínské radnice Aleše Gnidy se padesátistránkové zdůvodnění vrchního soudu opírá o zprávu ombudsmana.
„My ale tvrdíme, že soud si má skutečnosti zjistit sám. Zprávu jako celek odmítáme, a tedy i rozhodnutí soudu. Žádá třeba, abychom se zavázali, že do budoucna nebudeme dělat nic, co by podněcovalo protiromské nálady. To ale není možné zajistit,“ vysvětlil Gnida.
Události z roku 2006 se odehrály během podzimu. Radnice nejprve postavila kontejnerové bytovky na okraji města, v lokalitě Poschla, do kterých následně přestěhovala nájemníky pavlačového domu určeného k demolici.
Osmi rodinám nabídla bezúročnou půjčku na pořízení bydlení. Z nich čtyři ji později zažalovaly kvůli porušení lidských práv.
„Nemuseli jsme se o ně starat a oni náš návrh nemuseli přijmout,“ připomněl Čunek.
„Pokud budou soudy takto rozhodovat, obce přestanou lidem vycházet vstříc a budou se striktně držet zákona. Pak ale bude na ulici mnohem více lidí,“ varoval.
Chátrající domy zatížené exekucemi už opustili
Představitelé Vsetína šli před lety tak daleko, že domy ke koupi vybrali, a to na Jesenicku, Olomoucku a Prostějovsku. Právě to je ale kámen úrazu.
Lidem se jejich nové domovy nelíbily, stejně jako podmínky smluv, které uzavřeli. Stěžovali si, že neměli možnost si nemovitosti prohlédnout.
„Ze Vsetína nás vystěhovali do malé vesničky Vidnava. Není tu žádná práce, ve Vsetíně se dala občas sehnat u tamních městských služeb,“ řekl už před časem u soudu jeden z vystěhovaných Karol Kandrač.
Dům byl podle něj v havarijním stavu. „Stěny z vepřových cihel jsou úplně vlhké. A nejhorší je to pro děti, nikoho tu neznají, do školy musí dojíždět,“ dodal.
Vidnava je však městečko a základní školu má vlastní.
„Nepamatuji si, že bych u Kandračových někdy zaznamenal zájem o práci. Organizujeme i veřejně prospěšné práce, možnost by jistě měli,“ řekl na dotaz MF DNES starosta Vidnavy Rostislav Kačora.
Jiný z žalujících Romů stěhování označil za deportaci. „Přijely autobusy a prostě si nasedněte a pojedeme,“ líčil Milan Ščuka, který takto získal domek v Dřevnovicích na Prostějovsku.
V té době měla rodina 19 členů, během pár let se ale rozrostla na 34 a do domku o dvou místnostech se nemohla vejít.
Obě tyto rodiny už z nových domovů odešly, nechaly však po sobě domy, které chátrají a jsou zatížené exekucemi.
