Pavlačový dům stál u polikliniky ve Vsetíně do roku 2006.

Pavlačový dům stál u polikliniky ve Vsetíně do roku 2006. | foto: MAFRA

Čunkem vystěhovaní Romové po letech vysoudili částečnou omluvu i odškodné

  • 96
Pouhé torzo zbylo z nároků, se kterými šly do soudního sporu čtyři romské rodiny vystěhované v roce 2006 ze Vsetína. Radnice se nyní na základě rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci části žalobců omluvila a pošle také finanční kompenzaci.

Soud přiřkl někdejším obyvatelům dnes už zbouraného pavlačového domu náhrady za újmu související s vystěhováním ve výši 302 tisíc korun.

„Město si však odečte částku, kterou mu někteří z nich stále dluží,“ uvedl starosta Vsetína Jiří Růžička.

Město tak získá 130 tisíc korun, které už považovalo za nedobytné. „Požadavky na přidělení bytů soud zamítl,“ dodal Růžička. Verdikt je pravomocný.

Advokátka Romů Zdeňka Poláková spokojená není. „Omluva je velmi zkrácená a vzhledem k tomu, kolik času uplynulo a v jaké výši byly přiznány náhrady v jiných kauzách o ochraně osobnosti, jsou částky neadekvátní,“ reagovala Poláková.

Pro 52 klientů (čtyři rodiny) požadovala veřejnou omluvu za psychickou újmu a průběh vystěhování, o kterém Romové mluvili jako o deportaci. Odškodné vyčíslila souhrnně na 5,6 milionu korun.

Omluvu nakonec vysoudilo 25 lidí. Má neveřejnou podobu a v dopise každému z nich se město omluvilo za „omezení volby dalšího pobytu a způsobu života“. Odškodné soud přiznal v celkové výši 302 tisíc korun. Po odečtení pohledávek město žalobcům vyplatí 172 tisíc.

Jestli spor definitivně končí, nebo bude mít ještě další pokračování, se teprve uvidí. Poláková se o dalším postupu poradí s klienty a město zvažuje, zda se obrátí na Nejvyšší soud.

Náklady řízení vyjdou město na 2,7 milionu

Radnice má totiž zaplatit náklady řízení vyčíslené na 2,7 milionu korun. Z toho více než 2,6 milionu korun činí náhrady právní zástupkyně žalobců.

„Podle našeho mínění měl soud zohlednit skutečnost, že žalobci uspěli pouze v minimálním rozsahu,“ vysvětlil Růžička.

Podle Polákové však částka již snížená je. Neuvedla její plnou výši vzhledem k počtu klientů a době, po kterou se kauza táhla.

„Dopadlo to tak, že ti lidé nedostanou nic a jediný, kdo na tom vydělal, je právník,“ konstatoval senátor a tehdejší starosta Vsetína Jiří Čunek.

Příběh Romů vystěhovaných ze Vsetína vzbudil před lety mimořádnou pozornost a Jiřího Čunka katapultoval do nejvyšších pater politiky.

Hlavní roli sehráli obyvatelé pavlačového domu u polikliniky, který byl v dezolátním stavu. Žilo v něm mnohem víc lidí, než jaká byla jeho kapacita. A velká část z nich dlužila městu za nájemné.

Část z nich dostala náhradní byty v lokalitě Poschlá na okraji města, kde nechala radnice postavit montované bytovky. Zároveň nabídla bezúročné půjčky na pořízení domů mimo Vsetín.

Osm rodin na podmínky přistoupilo, domy na Prostějovsku, Olomoucku a Jesenicku ale vybralo a koupilo město. Celkem za 3,7 milionu korun.

Dnes bych to udělal jinak, poznamenal Čunek

Čtyři z přestěhovaných rodin později podaly na postup města žalobu. U soudu lidé hovořili o tom, že neměli možnost si nemovitosti předem prohlédnout. Vadila jim vzdálenost od Vsetína nebo to, že v místě není práce.

„Nepamatuji si, že bych někdy zaznamenal jejich zájem o práci. Organizujeme i veřejně prospěšné práce, možnost by jistě měli,“ řekl před časem starosta Vidnavy, kam se přestěhovala jedna ze vsetínských rodin, Rostislav Kačora.

Čunek na dotaz redakce MF DNES připustil, že dnes by postupoval jinak. „Ty, kteří měli soudní příkaz k vystěhování, protože byli dlouhodobí neplatiči, bych vystěhoval před dům a počkal, jak se o ně lidskoprávní organizace postarají,“ uvedl Čunek.

„Jeden soud rozhodl, že je máme vystěhovat bez náhrady, my jsme jim tu náhradu dali a teď jiný soud rozhodl, že se máme omlouvat a platit,“ dodal.