Ať už bude justiční palác za pár let vypadat jakkoliv, jeho proměnu nezaplatí Zlínský kraj ani město Uherské Hradiště. Jejich představitelé to oznámili na posledním jednání komise, která se kvůli věznici schází. Nulový podíl na rekonstrukci a provozu areálu sdělili také zástupci ministerstva kultury.
„Vypadá to, že kompletní proměna budovy půjde na náš vrub,“ konstatoval Radek Ležatka, mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který je vlastníkem nemovitosti a spadá pod ministerstvo financí.
„Zástupci města i kraje nám sdělili, že se na vybudování nebudou podílet žádnou částkou. Mají na to právo, není to nic proti podepsanému memorandu,“ vysvětlil.
Čtyřicet milionů na úpravy okolí, čtrnáct na vybavení muzea
Město i kraj totiž nechtějí investovat do státního majetku, o nějž by se, podle zástupců, měl stát postarat sám.
Uherské Hradiště nicméně zvažuje, že na úpravy veřejného prostoru kolem věznice rezervuje 40 milionů korun.
„Ano, předpokládaná částka by mohla vyšplhat až do této výše. Ale zatím je to jen v rámci úvah, které neprošly žádným schválením,“ upozornil mluvčí radnice Jan Pášma.
Také Zlínský kraj si v rozpočtu vyhradil peníze. Čtrnáct milionů korun chce investovat do vybavení Muzea totalitních režimů, které by mělo vzniknout v prostoru autentických cel a vězeňské kaple.
„Dělali jsme si odhad toho, kolik by mohlo stát vybavení muzea projektory a dalšími potřebnými zařízeními, a vyšla nám tato částka. To bude náš podíl. Ale vkládat peníze do státní nemovitosti nehodláme,“ potvrdil také hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek.
Soud trvá na svém přesunu
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových teď zvažuje nový požadavek okresního soudu na prostory.
„V podstatě potřeby soudu jsou stále stejné a z toho také pramení i naše požadavky na konkrétní prostory a technické řešení. Konkrétnější být v této chvíli nemůžeme,“ naznačil mluvčí soudu Michal Tománek.
Až úřad žádost vyhodnotí, mělo by být jasné, která z navržených variant je nejlepší. Odborníci z Ateliéru Velehradský nabídli devět různých možností, jež se liší především počtem a složením státních institucí, které by se do areálu přesunuly.
Jako nejlevnější se ukázalo řešení, které navrhuje, aby ve věznici kromě muzea sídlila i hradišťská pobočka Katastrálního úřadu, Státního pozemkového úřadu a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Náklady na rekonstrukci by nepřesáhly 300 milionů korun. V tomto případě by ale budovu nemohl využívat soud, který ji potřebuje.
Druhá nejlépe hodnocená varianta, kterou ateliér nakonec doporučil k řešení, vychází soudu vstříc.
V ní by se kromě muzea měli do budovy nastěhovat soudci spolu se státními zástupci, kteří zatím sídlí v budově policie, a pracovníci probační a mediační služby pracující v přístavbě ve dvoře okresního soudu. Podle výpočtů firmy by tato varianta stála 345 milionů.
Věznice zanikla v roce 1960
Provoz Muzea totalitních režimů by si podle vyjádření ministerstva kultury vzalo na starost Moravské zemské muzeum, které už se Slováckým muzeem vymýšlí jeho podobu.
Věznice v Hradišti byla komunistickým peklem, popravy hlásilo vytí psů |
„Až požadavek soudu vyhodnotíme, materiál rozmístění státních institucí i budoucnosti areálu zpracujeme,“ slíbila generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřina Arajmu.
Stavba věznice začala v roce 1891 a skončila za šest let. Do povědomí lidí se zapsala hlavně kvůli zločinům páchaným na odpůrcích komunistického režimu v 50. letech 20. století. Věznice zanikla spolu s krajským soudem roku 1960 při další reformě státní správy.
V budově pak byly kanceláře a sklady, postupně se ale vyprázdnila. Dnes v budově justičního paláce sídlí střední uměleckoprůmyslová škola a objekt bývalé věznice chátrá.
