Věznice v Hradišti byla komunistickým peklem, popravy hlásilo vytí psů

  8:29
Její zdi nikdy nebyly místem radosti. Události po komunistickém puči v roce 1948 ale uherskohradišťskou věznici proměnily v peklo na zemi. S pohnutou historií, pod kterou se nechvalně podepsala jména jako Ludvík Hlavačka nebo Alois Grebeníček, se v těchto dnech seznamují stovky lidí při sérii komentovaných prohlídek pro školy i veřejnost.

„Vyšetřování pod nátlakem a s použitím různých metod bylo obvyklé i jinde. Ale tady to, obrazně řečeno, dokázali dotáhnout do konce,“ zhodnotil Aleš Kýr, vedoucí Kabinetu dokumentace a historie při Vězeňské službě ČR.

Rozsáhlý areál věznice byl jediný takové velikosti na jihovýchodní Moravě. Po válce tady končili kolaboranti a na nádvoří se konaly veřejnosti přístupné popravy. Tehdy zřejmě nikdo nečekal, že tresty smrti budou pokračovat.

Komunistická strana chtěla mít po únoru 1948 absolutní moc. Ovládla soudy i právo a změnila zákony. A tato změna se projevila v masovém zatýkání, vykonstruovaných procesech, brutálních vyšetřovacích metodách, vyprovokovaných akcích, vysokých trestech i na samotném fungování hradišťské věznice.

„Jestliže demokratický právní systém zajišťoval obviněným princip presumpce neviny, totalitní systém se v právní rovině mimo jiné projevil, řečeno s nadsázkou, presumpcí viny,“ poukázal historik Slováckého muzea v Uherském Hradišti Pavel Portl, který je autorem výstavy o historii věznice.

Do cel se vešlo přes 300 vězňů

V roce 1948 patřila hradišťská věznice pod ministerstvo spravedlnosti. Menší věznice byly rozeseté po celém kraji. V Uherském Brodě, Valašském Meziříčí, Vsetíně, Kroměříži, Holešově, Valašských Kloboukách a tehdejším Gottwaldově. Tam ale většinou jen podezřelého zatkli, krátce umístili a převezli do Hradiště.

Do cel se tehdy vešlo více než 300 vězňů. Ministerstvo vnitra, pod které spadala stále mocnější Státní bezpečnost, se snažilo vězeňská zařízení v celé zemi získat pod svou kontrolu. I proto, že zatýkáni byli ve stále větší míře takzvaní političtí nebo také státní vězni.

Tedy ti, kteří se provinili proti jednomu z prvních zákonů, který komunisté přijali hned v říjnu 1948. Byli obviněni z velezrady, ohrožení obrany republiky, vzbouření nebo vyzvědačství.

Tresty proti ochraně lidově demokratické republiky byly extrémně vysoké, někdy znamenaly i doživotí nebo trest smrti.

Hlavačka, Grebeníček, Zavadilík, Višenka, Prokeš, Čáně...

Jihovýchodní Morava byla plná bývalých partyzánů z brigády Jana Žižky, kteří začali svůj odpor proti totalitě dávat najevo. Stejně tak byl tento region silně věřící.

Proto právě tady Státní bezpečnost ve velkém zatýkala, vyšetřovala a věznila už na konci roku 1948 členy katolické organizace Orel a později i osoby spojované s odbojovou skupinou Světlana, Hory Hostýnské nebo Včela.

Velkou roli sehráli i samotní velitelé. Tím v Hradišti byl Ludvík Hlavačka. Aktivní, ambiciózní muž, který předtím pracoval na ministerstvu vnitra. Po převratu se stal velitelem krajské StB, která kvůli nedostatku prostor pro věznici v Gottwaldově sídlila v Hradišti.

K ruce měl Aloise Grebeníčka z Jalubí, Vladimíra Zavadilíka, Antonína Višenku, Antonína Prokeše ze Včelar nebo Aloise Čáně ze Zašové.

Peklo ve vile Franklovka

Za zpřísněním zákonů, kontrolovanou justicí a stíháním katolíků a odbojářů stál zase aktivní ministr spravedlnosti Alexej Čepička, rodák z Kroměříže. Od svých podřízených v krajích žádal výsledky. A Hlavačka je „obstarával“. Jak se později zjistilo, i nezákonnými prostředky.

„Metody vyšetřování byly různé. Od cukru a biče přes psychický nátlak až po surové fyzické bití a týrání,“ popsal Portl.

V Hradišti používali i elektrický proud. Zadržení nevěděli, co je čeká. Byli přesvědčení o své nevině.

Vyšetřovna StB, která sídlila na třídě Maršála Malinovského ve vile nazývané Franklovka, pro ně znamenala peklo. Prošli jím nejen členové Orla, ale také odbojových skupin. Šlo o stovky lidí.

Mučení elektrickým proudem popisovala později řada z nich. Vyšetřovatelé tento „nástroj“ přestali používat zřejmě až s odchodem Hlavačky k pohraniční stráži v roce 1950.

Lékaři zjistili opakované použití elektrického proudu

Trýznění vězňů přitom mohlo skončit mnohem dřív. Šlo totiž o vyšetřovací metody, které ani v té době povolené nebyly. Už v březnu 1949 poslal soudce Státního soudu v Brně Jaroslav Horňanský do věznice lékaře a vyšetřujícího soudce. Měli zatčené prohlédnout a zjistit, jestli nesou známky bití.

„Horňanský se o těchto praktikách dozvěděl od rodinných příslušníků vězněných členů Orla,“ upozornili Jiří Pernes, Jaroslav Pospíšil a Antonín Lukáš, autoři knihy Alexej Čepička: šedá eminence rudého režimu.

Na místě vyšetřili 63 vězňů, u třinácti zjistili opakované použití elektrického proudu.

Byl mezi nimi i Jiří Malášek. Na vyšetřovnu ho přivezli v noci na Štědrý den 1948 jako jednoho z mnoha zatčených Orlů. Významného představitele katolické organizace a školského radu ministerstva školství začali vyslýchat hned.

O tři měsíce později si vyšetřující soudce Jaromír Florián zaznamenal jeho výpověď, ve které mluvil o bití pěstmi do hlavy, gumovými obušky po celém těle i o elektrickém proudu.

„Do obou bot mu byly vloženy elektrody, pravděpodobně aluminiové, a boty takto opatřené musel obout naboso. Byl položen na postel, načež přes zvláštní aparaturu byl několikrát zapínán proud ze sítě. Cítil prý v těle nesnesitelnou bolest a křeče. Během vyšetřování několikrát omdléval a byl přitom poléván studenou vodou. Tento výslech trval do druhé hodiny ranní,“ popsal podle serveru totalita.cz ve své zprávě vyšetřující soudce.

Soudci neměli u ministra Čepičky šanci

Podobně vypovídali i další zatčení. Brněnský úředník Bohuslav Koukal, uherskobrodský středoškolský učitel Zdeněk Svoboda, trenér legendárního Emila Zátopka Jan Haluza nebo organizátor srpnové hostýnské pouti Miroslav Kozlovský. Všichni dlouholetí členové Orla.

Horňanský s tím přišel za Čepičkou. Kdyby ale věděl, co ho na ministerstvu čeká, zřejmě by to neudělal. Zpátky se vrátil zdrcený.

Floriánovi údajně řekl, že oba jen o vlásek unikli zatčení. Čepička mu vytkl, že se Hlavačkovi do vyšetřování plete.

„Velitelé, kteří byli takto aktivní, měli své zastání. To je pravda,“ vysvětlil Kýr.

Jak uvádějí autoři zmíněné knihy o Čepičkovi, ministr podobně reagoval i v případě vyšetřujícího hradišťského soudce Bedřicha Zelinky. Ten odmítl obvinit několik mladých chlapců z ilegální činnosti, přestože jej Hlavačka přesvědčoval o jejich vině. Pak si velitel postěžoval ministrovi, který Zelinku odvolal z funkce. Následně Čepička institut vyšetřovacích soudců zrušil.

A v Hradišti dál používali brutální metody. Ministerstvo spravedlnosti se o nich znovu dozvědělo v roce 1951 při průzkumu vyšetřování akce Včela, při které StB na Uherskobrodsku zatkla desítky lidí. Používání elektrického proudu podle Portla potvrdili o pět let později i někteří vyšetřovatelé, když hradišťské případy prověřovala inspekce ministerstva vnitra.

Vrah ohrožoval jednotlivce, politický vězeň celou společnost

Přísné podmínky přitom panovaly i v samotné věznici, jejíž větší část se v roce 1951 stala vyšetřovací věznicí StB s přísnějším režimem a rozlišováním vězňů podle třídně politického hlediska.

„Zjednodušeně řečeno, násilník či vrah byl hrozbou pro jednotlivce, zatímco politický vězeň ohrožoval celou společnost,“ vysvětlil tehdejší pravidla Portl.

Nejtěžší případy byly na takzvaných třicítkách, tedy v celách, kde dozorci s vězni zacházeli nejtvrdším způsobem. Když odmítli spolupracovat, čekala je korekce, při které byli ukováni do želez s koulí na noze.

Nedostávali jídlo, hygienické podmínky byly neúnosné, lékařské ošetření minimální, výslechy i šestnáctihodinové bez přestávky.

Když chystali popravy, vyli psi

A pokračovaly i popravy. „My jsme vždycky věděli, že se chystají popravy, protože začali strašně výt psi,“ připomínala Anna Honová z Uherského Brodu.

Za mřížemi na ženském oddělení strávila dva roky kvůli obvinění z opisování protistátních letáků a pokusu ukrýt dopisy svého nadřízeného s jeho synem, který utekl do zahraničí.

Rozsudek smrti si v procesu ve Vsetíně nebo později Hradišti vyslechli členové odbojových organizací Hory Hostýnské a Světlana, kterých bezpečnost pozatýkala přes 300. Ani žádosti o milost nepomohly.

Na vnitřním nádvoří věznice byl popravený Rudolf Lenhard, František Mana, Antonín Janošík, Alois Šimara a Karel Zámečník. Další popravy se konaly na jiných místech.

Čtyřdenní nepřetržitý výslech a smrt přímo ve vyšetřovně

Hradišťský historik ale připomíná, že mrtvých bylo ve věznici víc. Někteří nevydrželi silný psychický tlak a fyzické násilí, jiní spáchali sebevraždu a u některých zůstala smrt nevyjasněná.

To je i případ Jana Borýska z Horního Němčí, kterého StB obvinila jako agenta americké zpravodajské služby CIC.

„Byla na něm uplatněna taktika dlouhodobého nepřetržitého výslechu, který trval čtyři dny,“ konstatoval Portl.

Borýsek dostával poloviční stravu, měl jen hodinu denně odpočinku, musel dělat dřepy, byl bitý a zemřel přímo ve vyšetřovně. Podle pitvy měl podlitiny a smrt nastala v důsledku krvácení do mozku. Jeho případ byl ale tajný a v utajení zůstala i jeho smrt.

Hradišťská věznice sloužila do roku 1960, kdy byl kvůli reformě veřejné správy přesunutý krajský soud do Brna.

Autor:
  • Nejčtenější

Při nehodě zemřel řidič osobního auta, srazil se s náklaďákem plným kamení

25. března 2024  14:33,  aktualizováno  26.3 8:35

Tragická nehoda nákladního a osobního auta uzavřela v pondělí dopoledne provoz na silnici mezi...

Tehdy a teď. Fotografie ukazují, jak se proměnila známá místa ve Zlíně

23. března 2024  13:57

Některá místa se příliš nezměnila, jiná dostala moderní tvář, další už neexistují. Muzeum ve Zlíně...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Za med bychom neměli chtít méně než 200 kč za kilo, říká včelař. A bojí se sršní

26. března 2024

Premium Díky nezvykle teplému únoru se příroda probudila o dost dříve, než bývá běžné. Rozkvetla řada...

Babiččiny zelové kraslice měl v pracovně i císař, říká krasličářka z Hradiště

22. března 2024  15:56

Nová techniku zdobení velikonočních vajíček se poprvé objevila před více než sto lety. Tehdy ji...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Firma Cream už plánuje bytovky na Rybníkách, chce vybudovat novou čtvrť

25. března 2024  8:56

Zlínští zastupitelé v únoru rozhodli o změně územního plánu, podle které se může východní polovina...

Zlín porazil Litoměřice a vynutil si v semifinále první ligy sedmý zápas

28. března 2024  20:16

Zlínští hokejisté zvítězili v šestém utkání semifinále play off první ligy doma nad Litoměřicemi...

Připadá mi, že jsem v sále nejstarší, říká kapelník kultovní Mňágy a Žďorp Fiala

28. března 2024

Premium Před pár dny oslavil šedesátiny, plánuje se „dohrabat“ k dalším kulatinám a mezitím si dělá radost...

Vydří trojčata dovádějí v tropické hale zoo, úspěšný odchov se podařil potřetí

28. března 2024  12:56

Zlínská zoo představila vydří mláďata narozená koncem letošního ledna. Návštěvníci už je mohou...

Otrokovice si pořídí první radar, bude krotit rychlé řidiče v Kvítkovicích

28. března 2024  8:54

Mnoho řidičů, kteří jezdí přes otrokovickou část Kvítkovice, si nedělá hlavu s dodržováním...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...