Krásenští hasiči na fotografii z roku 1930 před svou zbrojnicí

Krásenští hasiči na fotografii z roku 1930 před svou zbrojnicí | foto: Muzeum regionu Valašsko

Hrabě Kinský zavedl do bytů hasičů zvonky, a ponocný tak přišel o práci

  • 0
Na počátku všeho byl obrovský požár. Když v roce 1865 vyhořelo ve Valašském Meziříčí na 35 domů, byl to impulz, aby ve městě začali uvažovat o založení hasičského sboru. O sedm let později vznikly rovnou dva. V sousedním městečku Krásno a o pár měsíců později pak přímo v Meziříčí.

Letos od zrodu těchto sborů uplyne 150 let. „Krásenští hasiči měli k dispozici kromě dvou stříkaček s 500 metry hadic také cisternu na vodu, nový vůz pro dopravu družstva, 9 žebříků, 16 košů, 2 háky, náčelnickou lucernu a řadu jiné výbavy,“ popsala historička Muzea regionu Valašsko Ivana Spitzer Ostřanská.

Zázemí našli v kůlně u radnice. V 80. letech 19. století pak nechal tehdejší krásenský starosta, hrabě Rudolf Kinský, postavit novou zbrojnici a pořídit dvojkolovou i čtyřkolovou stříkačku a pojízdný vysokozdvižný žebřík.

Už v těchto časech měli hasiči účinný alarmovací systém. Hrabě nechal do bytů meziříčského i krásenského sboru nainstalovat elektrické zvonky, které byly ovládány z radnice. „Jedno zazvonění znamenalo požár v Krásně, dvě požár v Meziříčí a tři v okolí. Následkem toho byla zrušena funkce ponocného, který dosud ohlašoval oheň velkou troubou,“ vylíčila Ostřanská.

Hasiči se nestarali jen o požáry, ale organizovali taneční plesy, zábavy a později se začali věnovat ochotnickému divadlu. Do jejich činnosti významněji zasáhly světové války. Při první musela většina členů spolků na frontu, zbylí pak pomáhali dopravovat raněné do lazaretů. Po válce se začaly mezi krásenskými a meziříčskými hasiči množit spory.

„K ukončení nevraživosti mezi oběma sbory došlo teprve roku 1935, kdy byl krásenský sbor nadobro připojen k meziříčskému,“ zmínila Ostřanská.

Druhá světová válka paradoxně představovala rozmach sboru. V době okupace byli totiž hasiči jedním z mála spolků, které si netroufli nacisté zrušit, a jejich členové tak nemuseli nastoupit pracovní povinnost v Říši. „Proto doba 2. světové války znamenala obrovský příliv členů do sboru, který tehdy navíc často suploval činnost Červeného kříže,“ popsala historička.

Impulzem k dalším změnám hasičského sboru byl tragický požár obytného domu v Havířově, který si v roce 1969 vyžádal čtyři lidské životy. Postavila se nová zbrojnice a v roce 1975 vznikl profesionální požární útvar, na který přešly pravomoci a povinnosti původního sboru.

Hmatatelnou připomínkou na první zdejší hasiče tak zůstává parní stříkačka sboru krásenských skláren. „Byla vyrobena v roce 1900 a vy si ji můžete prohlédnout v nově otevřeném zámku Kinských ve Valašském Meziříčí,“ zve historička.