Fakt, že zájemcům o těžbu štěrkopísku na Slovácku vypršela platnost důležitého dokumentu, je pro dlouhodobé kritiky těžby alespoň malý úspěch.
„Jsme spokojení a bereme to jako vítězství na cestě k ochraně pitné vody,“ prohlásila Hana Habartová ze spolku Za vodu pro lidi. „Proces samozřejmě může pokračovat dál, nicméně těžaře to bude stát spoustu času. A my to sledujeme, lidé se o tuto záležitost intenzivně zajímají. Pořád máme názor, že ochrana pitné vody nemůže být na stejné úrovni jako těžba štěrku,“ dodala.
Společnost České štěrkopísky chce těžit v katastru Uherského Ostrohu na ploše necelých 24 hektarů. Nejbližší objekt, který patří do soustavy Bzenec-komplex zásobující pitnou vodou 140 tisíc lidí, je vzdálený zhruba 620 metrů.
Kritici od začátku tvrdí, že těžba by pátý největší vodní zdroj v republice ohrozila. Těžaři naopak poukazují na dosavadní bezproblémové zkušenosti s většími těžebními plochami a bližšími vodními zdroji. Obě strany se ve svých tvrzeních opírají o odborné posudky.
Záměr má za sebou dlouhý proces a řadu zpracovaných dokumentů, posudků a materiálů. Ministerstvo životního prostředí teď ale neprodloužilo platnost posouzení vlivu těžby na životní prostředí, takzvaná EIA. Jde o obsáhlý dokument, který při žádosti o povolení nesmí chybět. „Původní posouzení už jsme jednou prodlužovali, ale podruhé už ne. Od doby, kdy byl materiál zhotovený, se totiž změnily podmínky nakládání s vodou a její ochranou.
Změny jsou natolik velké, že to vyžaduje nové posouzení,“ sdělila mluvčí ministerstva Beata Berníková.
Těžaři chtějí ve svých plánech pokračovat
Příprava takového dokumentu je poměrně zdlouhavá, České štěrkopísky ovšem chtějí ve svých plánech pokračovat. „V současnosti se seznamujeme s odůvodněním rozhodnutí a následně zvolíme další postup,“ naznačil právní zástupce firmy Tomáš Uherek.
Současně se v těchto dnech shromažďují na soudu žaloby proti poslednímu rozhodnutí Českého báňského úřadu, který stanovil dobývací prostor. To sice neznamená povolení samotné těžby, jde ale o významný posun k těžbě. Jde o pravomocné rozhodnutí a změnit ho může pouze soud. Obrátilo se na něj několik institucí, mimo jiné město Uherský Ostroh, Jihomoravský kraj nebo Vodárny a kanalizace Hodonín.
„Argumentů, proč jsme proti stanovení dobývacího prostoru, je víc. Chtěli bychom, aby se soud už zabýval i závažnějšími důvody. Například v souvislosti s naším územním plánem, který s těžbou nepočítá,“ upozornil uherskoostrožský starosta Vlastimil Petřík.
Přestože město s těžbou nesouhlasí, společnost na místě vykupuje potřebné pozemky od soukromých majitelů. V městském vlastnictví je ale stále velká část plochy.
Hrozí nedostatek štěrkopísku v regionu
Podle Jihomoravského kraje by se v případě těžby jednalo o vysoce závažný zásah do území a reálnou hrozbu nevratného poškození či ohrožení vodního zdroje.
„Za současné situace, kdy se vzhledem k nedostatku vody zvyšuje význam každého stávajícího zdroje, není možné přehlížet důvodné obavy a námitky kvůli soukromému zájmu na těžbě,“ zdůraznil jihomoravský krajský náměstek pro životní prostředí Lukáš Dubec.
Společnost České štěrkopísky poukazuje na fakt, že v Česku fungují pískovny blízko vodních zdrojů zcela bez problémů, a není proto důvod si myslet, že by tomu bylo v případě Uherského Ostrohu jinak. Ve Zlínském kraji navíc končí některé dosavadní pískovny a hrozí nedostatek štěrkopísku, který je pro stavebnictví důležitou surovinou.
„Podstata problému zůstává stejná a nedávno ji precizně formuloval i krajský soud: ‚Veřejným zájmem je jak zásobování obyvatelstva pitnou vodou, tak těžba nerostných surovin, a v rámci projektu u Uherského Ostrohu střet těchto zájmů nehrozí‘,“ řekl Uherek.
„S ohledem na tato fakta a hrozící nedostatek štěrkopísku v regionu chceme pokračovat v povolovacím procesu,“ doplnil
