Město se vzdalo myšlenek, že by věznice sloužila ke vzdělávání a také jako muzeum totalitních režimů. "Není již prvořadé, zda město věznici chce nebo ne. Nejdůležitějším úkolem je teď udělat všechno pro to, aby komplex dále nechátral a byl využíván," prohlásil starosta Květoslav Tichavský.
Do rozhodování "promluvily" i peníze. Hradiště totiž na opravu budov nemá. Navíc bude moci hospodařit s osmi miliony navíc, které si vyčlenilo na koupi věznice.
Uherskohradišťská vězniceBudova vznikla na sklonku 19. století jako sídlo soudu. Po únorovém převratu v roce 1948 byla věznice ústředním místem, kam putovali lidé, kteří byli režimu nepohodlní. Komunisté tady umučili celkem 29 lidí. Od 60. let minulého století ale věznice chátrá, stát na její opravu nemá peníze. Hradiště se ji dlouhodobě snažilo získat, teď ale od toho couvlo. "Nejdůležitějším úkolem je, aby komplex věznice dále nechátral a byl využíván." Květoslav Tichavský, starosta Hradiště. |
Po jednání s předsedou vlády Petrem Nečasem i ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem je hradišťský starosta přesvědčený, že budova se začne konečně opravovat a bude v ní i místo pro vzpomínku na ty, kteří tady byli v padesátých letech mučeni a popravováni.
"Do záměru rekonstrukce budovy bude zahrnut i váš návrh na umístění muzea totalitních režimů," slíbila v dopise starostovi Hana Kurfiřtová, která je pověřena vedením Okresního soudu v Uherském Hradišti.
Na okamžitou opravu nejsou peníze
I když ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že chystá plán rekonstrukce bývalé věznice, vůbec není jisté, že oprava začne. Ministr spravedlnosti Pospíšil totiž tvrdí, že letos ani v dohledné době nemá ministerstvo na budovu dostatek peněz. Ministerstvo nemůže v nejbližších letech opravu zajistit," napsal Pospíšil starostovi. Resort přitom slibuje opravu budovy už neuvěřitelných sedmnáct let.
Pokud jde o Muzeum totalitních režimů, není zatím jasné, kdo by jeho vznik platil a jakou by mělo podobu. Hradišťský soud zajímá, zda město na muzeum přispěje.
Radnice navrhuje tři varianty řešení. Každá počítá s tím, že muzeum by bylo minimálně v dodnes zachované vězeňské kapli a případně také v řadě cel, které jsou ve stejném bloku jako tato kaple.
"Muzeum by zaujalo poměrně dominantní, důstojnou a velmi reprezentativní pozici uprostřed souboru staveb ve II. podlaží na úrovni kaple a cel - samotek," navrhl hlavní městský architekt Aleš Holý. Podle něj jde o autentické prostory, které nejlépe připomínají historii věznice a jejího ducha.
