Hned dvě rysí mláďata zahynula loni na podzim po srážce s auty u Lidečka (více zde) a Dolní Bečvy (podrobnosti zde). Jde o místa, která chránění rysi, vlci, medvědi a další zvířata využívají jako migrační koridor.
Ochránci přírody proto chtějí podobným střetům zabránit. Pracovníci Správy CHKO Beskydy vybrali deset úseků, na kterých by se mohly objevit značky upozorňující řidiče na zvýšený pohyb zvěře. Zároveň by tudy šoféři museli v noci projíždět sníženou rychlostí 50 nebo 60 kilometrů za hodinu.
„Na krajský úřad jsme zaslali informační dopis, ve kterém žádáme o změnu dopravního značení. Žádná jednání ve věci ale zatím nezačala,“ sdělila zooložka Dana Bartošová ze Správy CHKO Beskydy.
Každá mrtvá šelma je pro jejich populaci ztrátou
Většina problematických míst leží na silnicích prvních tříd. Jde například o cestu mezi Lidečkem a Lužnou, Střelnou a hranicemi se Slovenskem, Horní Bečvou a Bumbálkou nebo Valašským Meziříčím a Hostašovicemi.
„Kvůli rostoucí zástavbě jde o jedny z posledních míst, kudy může zvěř volně migrovat. Kvůli tomu ale zároveň dochází k nehodám,“ řekla Bartošová.
A jejich účastníky nejsou jen vzácné velké šelmy. Srážky s auty jsou fatální i pro jeleny, srnce, jezevce, vydry, bobry nebo užovky. Přesná čísla, kolik šelem takto ročně zahyne, k dispozici nejsou.
„Střety s velkými šelmami nejsou sice tak časté, vzhledem k jejich nízkým počtům je ale každá taková událost pro jejich populaci zásadní,“ upozornil Michal Bojda z olomoucké pobočky Hnutí Duha.
Policie je zdrženlivá
O změnách dopravního značení na silnicích prvních tříd rozhodují krajské úřady. Odbor dopravy a silničního hospodářství na hejtmanství ve Zlíně se už podnětem ochránců přírody zabývá.
K navrhovaným změnám musí zaujmout stanovisko také policie a Ředitelství silnic a dálnic, které krajský úřad v půlce září oslovil. „Tato vyjádření jsme dosud neobdrželi,“ podotkla mluvčí úřadu Renata Janečková.
„Zatím jsem seznam vybraných úseků ani navrhovaných omezení neviděl, proto se k němu nemůžu vyjádřit,“ reagoval šéf zlínské pobočky ŘSD Karel Chudárek.
Policie se ale k návrhu ochránců přírody staví poměrně zdrženlivě.
„Musíme se s jejich požadavky teprve detailně seznámit, ale obecně nejsme pro to, aby se povolená rychlost na silnicích prvních tříd snižovala. Ty slouží k tomu, aby se lidé dostali z místa A do místa B co nejrychleji. Pokud rychlost omezíme, lidé stráví na silnicích více času,“ objasnil mluvčí vsetínské policie Vladislav Malcharczik.
Zda dá kraj nápadu zelenou, má být jasné nejpozději do konce roku. „Výsledek projednání ale momentálně nelze předjímat,“ poznamenala Janečková.
Ochránci přírody věří, že budou úspěšní. Navrhovaná opatření podle nich mají znamenat přínos nejen pro zvířata, ale zároveň také pro bezpečnost šoférů. „Vždy však bude záležet především na ohleduplnosti jednotlivých řidičů,“ doplnil Bojda.
