Po vysilujícím boji s covidovými opatřeními vlády Andreje Babiše už počítaly s tím, že budou zase normálně fungovat. Teď místo toho firmám komplikují život vysoké ceny energií nebo pohonných hmot. „Graduje to a problémy narůstají. Přibývá jich jako sarančat, která se slétávají na pole,“ říká předseda Sdružení podnikatelů Zlínského kraje Rudolf Chmelař.
V jaké situaci jsou dnes podnikatelé, pokud bychom to srovnali s dobou omezení kvůli koronaviru?
Zaměstnanci, zaměstnavatelé a dá se říct, že i řadoví občané museli vydat spoustu sil na to, aby se s covidovými omezeními vyrovnali. Už se těšili na to, že bude lépe a budou v klidu žít a pracovat. A teď přichází další rána. Místo uklidnění musejí hledat řešení situace, s níž nepočítali. Nazval bych ji energetickou krizí. Už dříve se zvedly ceny pohonných hmot a pak i plynu a elektřiny. A k tomu ještě přišel nedostatek surovin.
Jak podniky zvládají tak vysoké náklady na provoz?
V kraji působí zejména strojaři, plastikáři, obuvníků už je málo, dále tradiční sklářské firmy, stavební firmy a další. Strojaři trpí nedostatkem oceli. Kvůli nárůstu cen energií budou přemýšlet o tom, které budovy vytápět a které jen temperovat. Chemický průmysl nejede tak, jak by bylo potřeba, plastikáři se potýkají s nedostatkem granulátu. Pekaři jedou na plyn či elektřinu, bude to na ně mít také obrovské dopady. Kdyby měli přežít, tak cena pečiva půjde nahoru. Stavební firmy trápí zdražení materiálů i nedostatek pracovní síly. Masokombináty chladí, náklady za elektřinu budou také velmi vysoké.
Jak se to může projevit?
Taková krize tady nebyla. Pokud bychom vzali sklárny, tak kdo si bude kupovat jejich kvalitní, výrobně náročné produkty? Základní cena cukrářských výrobků se bude pohybovat od 40 korun nahoru. Bude si je pak někdo kupovat? Jestli pekař upeče rohlík, nebude stát 2,50, ale třeba 7 korun.
Budou se dál zdražovat služby i výrobky?
Mluvil jsem s šéfem jednoho výrobního družstva, které zaměstnává invalidy. A ten mi říkal, že jim Němci, kteří jim dodávají chemikálie pro výrobu, výrazně zvýšili ceny. Tak se obrátil na obchodní řetězce s tím, že by o pár halířů také zdražil. Ale řekly mu, ať na to zapomene. Tam, kde byli výrobci aspoň trochu ziskoví, budou proděleční. Navíc on zaměstnává invalidy a nikoho nezajímá, jestli budou mít práci, nebo ne.
Takže obchodní řetězce situaci hodně ovlivňují?
Jestli bude pekař chtít dodávat pečivo do řetězce, tak ten mu řekne, že jen za cenu, kterou si určí. A když ji nebude schopen akceptovat, budou řetězce dovážet mražené polotovary, rozpékat je, prodávat a my to budeme muset kupovat, protože malí pekaři nedokážou utáhnout takový nárůst cen energií. A týká se to i dalších oborů.
Končí už někteří podnikatelé?
Jsou na hraně. A bohužel neví, jaká budou opatření vlády. A to je to podstatné. Do dneška nebyl nikdo schopný něco konkrétního říct. Vláda má hospodařit, ale nedělá to.
Co by měla dělat?
Ve slově starosta je obsažený základ slova starat se, ale slovo premiér je jiné – je jakoby odtržené do světa. A právě tak na mě působí naše vláda. Ať si všímá, co se děje v republice, o niž se má řádně starat. Ať ukáže, že je kompetentní. To, že předsedáme Evropské unii, je pěkná věc, ale doma na to nesmí doplácet lidé.
K jakým krokům by měla vláda přistoupit?
Dříve se tradovalo, že Václav IV. chodil mezi lidi a sbíral informace o tom, jak vládne. A k něčemu takovému by se vláda měla uchýlit, nebo by si měla nechat poradit, když má tolik placených poradců. Pomohlo by, kdyby začala konat. Ať řeší cenu energií, má na to nástroje. Může jejich ceny třeba zastropovat, stačí se podívat do Polska, do Maďarska nebo na Slovensko, kde už nějaká opatření přijali. Měla by řešit DPH, nebo uvažovat o přímé finanční kompenzaci, což by podle mého bylo nejlepší.
Kdyby trval tento stav do konce letošního roku, bude to pro podnikatele likvidační?
Myslím si, že by vláda do té doby skončila, kdyby nic neudělala. Lidé by ji vyhnali. Takto není možné dál pokračovat. Pokud vezmeme jednoho konkrétního pekaře z regionu, který vybudoval firmu a má i své prodejny, tak když zavře, propustí přes 100 zaměstnanců, které neuživí. Zvažuje už, že se bude věnovat něčemu jinému. A můžou následovat další firmy.
Uvažují podnikatelé o protestech?
Jsme ve fázi čekání. Uvidí se, co nastane po dovolených. Podnikatelé pořád doufají, že naše vláda udělá nějaká opatření. Když se nebude nic dít, začnou také reagovat. Nikdo nechce vyvolávat nepokoje, to nikomu nepomůže. Ale petice by toho moc nezměnila. To, co kdysi pomohlo, byla defenestrace, revolta. Nebude-li vláda činit, může to nastat. A to navzdory skutečnosti, že jsme trpělivý národ, který na sobě nechá dříví štípat. Ale trpělivost lidí není možné zkoušet donekonečna.
