Zlínskou vysokou školu převzal jako rektor po letech poznamenaných pandemií, válkou na Ukrajině či hrozbou energetické krize. „Přesto je univerzita v dobré kondici, ve stavu klidném a vyrovnaném. Obecně je problém spíše financování vysokých škol,“ říká v rozhovoru pro MF DNES Milan Adámek.
Co s tím můžete udělat?
To je záležitost, kterou není jednoduché řešit z pozice rektora. Chce to systémové řešení na úrovni vlády. Mezi veřejností zaznívá názor, že na vysokých školách jsou vysoké mzdy ve srovnání s platy učitelů na základních a středních školách. To ale není stoprocentně pravda. Vysoké školství je dlouhodobě podfinancováno. A netýká se to jen filozofických fakult, o kterých se v poslední době mluví v médiích, ale většiny fakult českých univerzit. Mohu zmínit například sektor informatiky. Je velmi těžké konkurovat soukromým firmám, které dokážou zaměstnance zaplatit mnohem lépe.
Budete do mezd zasahovat?
Rádi bychom. Hledáme možnosti, jak zaměstnancům finančně přilepšit.
Jak se v pozici rektora cítíte? Je to rozdíl oproti vedení fakulty?
Určitě, dá se říct, že na fakultě znám každého spolupracovníka a jeho pracovní náplň. To na úrovni univerzity není dost dobře možné, přece jen máme přes tisíc zaměstnanců. V podstatě ale řeším obdobnou agendu, jen v pozici rektora víc komunikuji navenek.
Stačil jste provést nějaké změny?
Nemám v úmyslu dělat okamžité velké změny. Systém takzvaně ode zdi ke zdi není můj styl. Velmi rád nejdříve naslouchám, poradím se s kolegy a teprve se rozhodnu.
Ale už jste jmenoval nové prorektory. Proč?
V akademickém prostředí je to obvyklé. A rozhodně to neznamená, že by předchozí prorektoři pracovali špatně. Vybral jsem si tým, o kterém jsem přesvědčen, že se mi s ním bude dobře spolupracovat.
Liší se vaše představa směřování univerzity?
Myslím, že univerzita byla vedena velmi dobře po celou dobu své existence. Stále platí, že směřujeme k vybudování mezinárodně uznávané univerzity, jež vzdělává studenty, kteří se ve světě neztratí.
Milan AdámekNarodil se v roce 1967 v Přílepech. Vystudoval gymnázium v Holešově a pak absolvoval experimentální fyziku a obor zaměřený na informatiku na univerzitě v Olomouci. Před 25 lety se stal vědeckopedagogickým pracovníkem na zlínské Fakultě technologické. Po vzniku Fakulty aplikované informatiky (FAI) byl proděkanem, od roku 2010 ředitelem Ústavu bezpečnostního inženýrství. Od roku 2014 působil jako děkan FAI a loni se stal rektorem. |
Co vás v nejbližší době čeká?
Před univerzitou je velký úkol, kterým je stavba nové budovy Fakulty technologické u autobusového nádraží. V současné době probíhá demolice původní budovy. Mnohé z nás to možná mrzí, ale z hlediska bezpečnosti našich studentů a zaměstnanců jsme neměli jinou možnost, než budovu se špatnou statikou nahradit novou. Rádi bychom také vybudovali nový moderní sportovní areál. Zvažujeme různé varianty a hledáme cestu, jak v ekonomicky nelehké době tuto myšlenku zrealizovat. Rozhodně bych našim studentům přál, aby se jej co nejdříve dočkali.
Kdo by takový projekt zaplatil?
Ideální možností je dotační titul. Ale vedeme otevřenou diskusi se Zlínským krajem a dalšími případnými investory.
Slýcháte někdy tvrzení, že ve Zlíně není poznat, že zde studuje deset tisíc mladých lidí?
Ne, s tímto názorem jsem se dosud nesetkal. Jsem naopak přesvědčen, že díky univerzitě Zlín omládl a existence univerzity s deseti tisíci studenty a více než tisícem zaměstnanců je pro město významným ekonomickým přínosem a klíčovým potenciálem pro jeho další rozvoj.
Pomohl by tomu studentský klub? A proč ve Zlíně stále není?
Zřejmě se nenašel žádný podnikatel, který by se toho chopil. Rádi bychom tomu pomohli. Budeme toto téma řešit i s vedením města. Menší klub se nám již podařilo vybudovat na nově zrekonstruovaných kolejích nad divadlem. Ale to není studentský klub ve smyslu, který bychom chtěli a potřebovali, tedy více otevřený. Takový tady zatím opravdu chybí.
Nový rektor zlínské univerzity Milan Adámek složil slavnostní slib |
Váš předchůdce Vladimír Sedlařík domlouval s krajem finanční podporu pro nadané doktorandy a experty, kteří by zvýšili prestiž UTB. V jaké je to fázi?
Úzké spolupráce se Zlínským krajem i jeho finanční podpory si velmi vážíme. Nyní připravujeme výzvu, kterou chceme otevřít pro postdoktorandy z jiných univerzit. Cílem je, aby do Zlínského kraje přišli další vzdělaní absolventi s novými znalostmi a myšlenkami.
Univerzita v posledních letech rozšiřuje nabídku profesních studijních programů, o kterých si někteří myslí, že jsou méněcenné. Co na to říkáte?
S tím rozhodně nemohu souhlasit. Jsou oblasti, pro něž jsou profesně zaměřené programy naprosto nezbytné. Jednou z nich je zdravotnictví. V současné době nabízíme obory všeobecné ošetřovatelství, porodní asistence a zdravotně sociální péče. Ve spolupráci se Zlínským krajem, Zdravotnickou záchrannou službou Zlínského kraje a Krajskou nemocnicí T. Bati pracujeme na akreditaci oborů radiolog a zdravotnický záchranář. Tyto profese totiž v našem kraji citelně chybí. Ale bohužel proces získání akreditace má svá pravidla a lhůty. Znamená to, že studenty budeme ke studiu přijímat až v akademickém roce 2025/26. Ale třeba na Fakultě aplikované informatiky profesně orientované obory nemáme, byť by se to nabízelo.
Univerzity v regionech se spojily. Doufají, že tak zastaví odliv mozků |
Jak to myslíte?
Jako děkan Fakulty aplikované informatiky jsem musel zasáhnout. V sousedním Vědeckotechnickém parku měli studenti praxe, ale často docházelo k tomu, že přestali chodit do školy a začali na plný úvazek pracovat. Museli jsme si s majiteli firem z Vědeckotechnického parku vyjasnit způsob spolupráce. Mladí ajťáci jsou velmi výkonní. Může se stát, že jim firma naloží více práce a oni pak nestíhají školu.
Mají to tak i jiné fakulty?
Rozhodně ne v takové míře. U programátorů je to velký problém. IT obor je enormně žádaný a odborníků je nedostatek, proto mají zaměstnavatelé o studenty obrovský zájem. Potřebují mladé mozky.
Takže budete navyšovat kapacitu tohoto oboru?
To v současné době nejde, i když bychom velmi rádi. Má to dva důvody: první je prostorový. Výuka programování vyžaduje individuální přístup, učí se po malých skupinách. Druhý důvod je personální. Nemáme dostatek pedagogů, kteří by za relativně nízkou mzdu v IT pracovali.
A co sportovní management, po kterém volaly sportovní kluby?
Tento obor je připravený, žádost už odešla na Národní akreditační úřad. Právě pro tento obor by byl zmiňovaný sportovní areál velmi přínosný.
