Příliš často se nestává, aby divadlo vyprodalo představení během hodiny, aby si diváci svým zájmem prosadili přidání repríz, a už vůbec ne, aby představení chtěli v mnoha dalších městech po republice. Zlínskému Městskému divadlu se to podařilo s „nekorektním kabaretem“ Ovčáček čtveráček.
„Ohlasy nejsou jen pozitivní. Chodí i výhružné e-maily a lidé nám vyčítají, že si děláme srandu z pana prezidenta. Tak to ale není a obvykle na to neodpovídám, protože jde o anonymy,“ říká Michálek v rozhovoru pro MF DNES.
Není vám na druhou stranu líto, že tak velký ohlas nemají zásadnější kusy typu baťovské série?
Napadlo mne to, a i proto upozorňujeme i na chystaná představení trvalejší hodnoty. Ale na druhou stranu to neberu jako tragédii, protože návštěvnost Ovčáčka neznamená úbytek zájmu o ostatní představení. Jde spíš o znásobení našich diváků nebo o nové návštěvníky.
To je dobře, ne?
Jistě. Jde ale o aktuální téma, které teď rezonuje. Dopředu upozorňuji, že tak rychle, jak se Ovčáček zrodil, stejně rychle také umře. A bude to úplně v pořádku.
Na druhou stranu byste toho mohli využít a nějakou formou v politické satiře pokračovat. Neplánujete to?
Ano i ne. Měl by to být vždy pouze doplněk naší hlavní činnosti. Protože pro mne je podstatné, jak krásně a spontánně se celý nápad zrodil. Myslím, že takové věci nejde plánovat. Když dva roky v tomto smyslu nic neuděláme, tak to bude jen dobře. Koneckonců to bude svědčit také o tom, že žádná další kauza, která by volala do nebe, se neudála. A to by bylo jen dobře.
Ale v minulosti se přece divadelníci k politice často vyjadřovali. Myslím třeba Voskovce a Wericha nebo Miroslava Horníčka. Neuvažujete o podobném formátu?
Do budoucna to nevylučuji, ale už teď cítím, že tyto věci mají být zároveň něčím vzácné. Protože kdybychom teď dělali kabaret na každé téma, tak by to byla chyba. Nechtěl bych podlehnout tomu, že se teď budeme vyjadřovat úplně ke všemu.
Je ohlas diváků stále stejně pozitivní jako při premiéře?
Určitě. Hned na první repríze jsem si uvědomil, že jsem něco takového ještě nikde nezažil. Tu míru zájmu, kdy diváci komentovali děj a vstupovali do toho.
Jak to myslíte?
Třeba při scéně, kdy čtyři nejvyšší státní představitelé dočtou své prohlášení vůči Číně, tak dva chlapi z publika nahlas zakřičeli: Hnůj! Styďte se! A nemysleli tím herce, ale právě ty politiky.
Měli jste na začátku nějaký koncept, nebo toto představení opravdu vzniklo spontánně?
Náš klíč byl mluvčí Ovčáček, na kterého jsme se dívali jako na postavu ze Zahradní slavnosti Václava Havla Huga Pludka. A v tu chvíli jsme nebyli u Voskovce a Horníčka, ale ani u toho, že bychom si z Ovčáčka chtěli dělat legraci. Měli jsme svůj vlastní originální klíč.
Ovčáček budí zájem po celé republice. Do kterých měst vyrazíte?
Pojedeme jen zásadní štace, protože kdybychom měli objet všech třicet měst, která mají zájem, tak je to nereálné. Teď jednáme o Praze, Brnu, Ostravě a festivalu v Pardubicích. Zájezdy je ale těžké skloubit s programem, a i proto je necháváme až na leden.
Bude toto téma ještě zajímavé?
Nejsem si jistý. Skoro bych řekl, že v lednu už si na kauzu kolem Bradyových moc lidí nevzpomene. Ale my představení aktualizujeme a reagujeme v něm na to, jak tato kauza dál pokračuje.
