Vlakové spojení Zlína s okolními městy je dlouhodobě mizerné. Stát proto plánuje přidání druhých kolejí ve směru do Otrokovic a spoje mezi oběma městy by tak mohly jezdit každých 15 minut.
Ve směru na Vizovice zůstane jednokolejka, ale celá trať z Otrokovic přes Zlín do Vizovic se zelektrifikuje. Přibudou na ní nové přejezdy a křižovatky nebo se upraví ty současné. Celá investice vyjde na 11 miliard korun (o plánech na proměnu tratě zde).
Jenže první komplikace už jsou na světě. Jeden přejezd přes koleje se rozšíří v Přílukách poblíž Bartošovy čtvrti u místního kynologického klubu, kde tak vznikne nová křižovatka. Část místních obyvatel má ale obavy, že jim to zničí doposud klidnou oblast k bydlení.
Koleje tady vedou podél hlavní výpadovky ze Zlína do Vizovic, z ní bude potom možné odbočit přes nový přejezd, projet Bartošovou čtvrtí a pokračovat dál i ve směru na Fryšták. A lidé se bojí, že si řidiči tudy budou zkracovat cestu.
„Kvůli nové křižovatce bude doprava svedená do Bartošovy čtvrti. Je logické, že tudy řidiči pojedou, protože se vyhnou semaforům na další křižovatce,“ obává se Jaroslav Juráš.
„Považujeme to za destrukci klidné rezidenční čtvrti,“ zdůraznil. Obyvatelé Bartošovy čtvrti dorazili i na nedávné veřejné projednávání elektrifikace trati do auly zlínské univerzity, kde měli k projektu nejvíce připomínek.
„Elektrifikace trati do Vizovic nám nedává smysl, je velmi málo vytížená,“ zazněl další nesouhlasný hlas.
Jednáte o nás bez nás, tvrdí lidé
Koordinátor elektrifikace a externí spolupracovník Správy železniční dopravní cesty (investor projektu) Karel Říha má opačný názor.
„Máme dopravní model, jehož příprava trvala několik měsíců a je velmi podrobný. Ten ukazuje, že se doprava z hlavní cesty do Bartošovy čtvrti nepřesune,“ argumentoval Říha s tím, že řidiči vždy raději jezdí po hlavních cestách, které jsou rychlejší.
„Neměřili jste dopravu na správných místech,“ zaznělo od nespokojených lidí. „Měřili jsme správně,“ opáčil Říha. „Jednáte o nás bez nás,“ následovala reakce. „Ne,“ řekl Říha. „Ano,“ vrátilo se mu.
V tomto duchu se neslo projednávání investice, jež má zlepšit komfort cestujících na železnici ve Zlíně a okolí. Jenže ne všichni jsou evidentně ze záměru nadšení. Nicméně obavy obyvatel Bartošovy čtvrti nesdílí ani město.
„Nárůst dopravy v Bartošově čtvrti byl zanedbatelný,“ řekl s odkazem na dopravní model zlínský radní přes dopravu Josef Novák, který se však zmíněného jednání s veřejností nezúčastnil.
Zasáhne do sporu soud?
Podle Říhy se počet cestujících ve vlacích do Vizovic, které teď jsou často poloprázdné, může zvýšit až trojnásobně. Spoje vyrazí každou půlhodinu, budou rychlejší, tišší, komfortnější. „Nabídka vyvolá poptávku,“ tvrdí Říha.
„Očekáváme, že naši zástupci na radnici budou hájit zájmy lidí, a ne železnice,“ vzkázal Juráš.
Vedení magistrátu se hájí, že názory obyvatel bere vážně. „Zlín je jedním z měst a obcí, jichž se výstavba dotýká a nebrání se roli prostředníka, kterou bude postupně, jak bude příprava stavby intenzivnější, naplňovat,“ naznačil Novák s tím, že do územního i stavebního řízení mohou lidé dávat připomínky.
Ty mohou přijít také od obyvatel Louk. Například od Františka Kočendy, který už dvacet let provozuje ve svém domě u přejezdu přes koleje poblíž benzinové pumpy servis elektrospotřebičů.
Aby mohla nákladní auta, která pojedou přes přejezd, odbočit do cesty rovnoběžně vedoucí s kolejemi, potřebuje stát získat část Kočendových pozemků, na nichž má parkoviště pro deset aut. Trať se tady navíc rozšíří kvůli druhým kolejím.
„Z 200 metrů čtverečních mi chtějí zabavit 40 metrů, to by mohlo znamenat likvidaci mé firmy. Lidé nebudou mít kde zaparkovat,“ argumentuje Kočenda.
Uvažuje proto také o tom, že by se obrátil na soud, který by mohl vydat předběžné opatření. Tím by přípravu akce pozastavil do doby, než se tento problém vyřeší.
To by však mohlo celou elektrifikaci ohrozit, protože stát na ni počítá s penězi z Evropské unie. Chce začít v roce 2020, kdy toto období na čerpání dotací končí, ale platí ještě tříleté přechodné období.
„Lidé mohou v rámci demokracie dělat, co je možné, ale byla by to škoda. Zůstala by tady hlučná, nevyhovující železniční trať s velkými vibracemi,“ míní Říha.
Investor podle něj bude jednat se všemi majiteli pozemků, kterých je asi dva tisíce, i s dalšími lidmi, jichž se elektrifikace dotkne. „Preferujeme dohodu,“ uzavřel Říha.
17. února 2015 |
