Je to situace, která se podobá povolování dálnice D49 z Hulína do Fryštáku. Její příprava se už dříve dočasně zastavila kvůli výskytu chráněného křečka polního v její trase a i kvůli připomínkám ekologických spolků dosud není vydáno stavební povolení.
V případě obchvatu zlínské čtvrti Zálešná jde o několik druhů zvláště chráněných živočichů: kudlanku nábožnou, ještěrku obecnou, ropuchu obecnou, slepýše křehkého, krahujce obecného, pěnici vlašskou, ťuhýka obecného či modráska bahenního. Některé bude muset město jako investor přestěhovat.
„Především pro motýla modráska bahenního se připravuje návrh na přesun,“ nastínil mluvčí magistrátu Tomáš Melzer.
Krajský úřad vydal výjimku k zásahu do území chráněných živočichů, proti níž se odvolaly čtyři ekologické spolky – Spolek pro ekologii Kostelec, Děti Země, Egeria a Životní prostředí.
„Povolená výjimka nebyla řádně odůvodněna z hlediska převahy veřejného zájmu, a navíc některé podmínky nebyly konkrétní a logické,“ uvedl předseda spolku Děti Země Miroslav Patrik. „Město musí lépe komunikovat s místními lidmi a krajský úřad musí rozhodovat podle zákona,“ dodal.
„Působí to na nás tak, jako by někdo udělil výjimku od stolu,“ poznamenal předseda Spolku pro ekologii Kostelec Ivo Kovář. „Ideální by bylo, kdyby se udělal nový biologický průzkum, z něhož by se vyvodily závěry, podle kterých by se postupovalo.“
Ministerstvo životního prostředí výjimku k zásahu do území zvláště chráněných tvorů zrušilo a vytklo krajskému úřadu to, co ekologové: nedostatečné odůvodnění převahy veřejného zájmu nad zájmem na ochraně zvláště chráněných druhů.
„Nebo to, že nebyly zohledněny aktuální poznatky o těchto druzích včetně jejich dotčení předloženým záměrem,“ nastínil Ondřej Charvát z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí.
Krajský úřad bude muset ve věci rozhodovat znovu. Do té doby bude územní řízení přerušené. A to znamená další zdržení obchvatu, který je stavbou veřejného zájmu.
„Vypořádání připomínek je úkol pro projekční kancelář, se kterou na tomto úkolu spolupracujeme,“ nastínil radní pro dopravu Michal Čížek.
Město stále nemá vykoupené všechny pozemky
Obchvat může přetíženému centru města pomoct částečně od přívalu aut. Navazuje na dálniční přivaděč, který povede do Fryštáku, kde se napojí na dálnici D49 z Hulína. Ta ještě nemá stavební povolení (což se zdržuje mimo jiné i kvůli mnoha připomínkám spolků, také Dětí Země a Egerie), ovšem pokud ho získá a nabude právní moci, výstavba bude trvat zhruba tři roky. Všechny tři silnice přitom dokážou splnit svůj účel, jen když budou fungovat dohromady.
„Námitky znamenají zdržení prací a komplikace v realizaci stavby, což je nepříjemné,“ reagoval Čížek. „My však pracujeme na tom, abychom i přes všechny tyto komplikace stíhali realizaci obchvatu Zálešné tak, aby plynule navazoval na výstavbu přivaděče k D49.“
Tím však potíže při přípravě obchvatu nekončí. Město stále nemá ani po více než 15 letech příprav vykoupené všechny pozemky.
„Jakmile budeme mít územní rozhodnutí, máme v plánu najmout specializovanou firmu, která by se zaměřila na výkup zbylých pozemků,“ přiblížil Čížek. „Jelikož se jedná o stavbu strategického významu a je vedená jako obecně prospěšná stavba, město může jako poslední možnost využít i nástroje vyvlastnění. Byli bychom rádi, pokud k tomuto kroku nebude muset město přistoupit a dospějeme ke vzájemné shodě.“
Město vyšlo lidem vstříc v tom, že garáže, které kvůli obchvatu koupilo, mohou jejich bývalí majitelé stále užívat. První baťovské domky na Zálešné radnice vykoupila už v roce 2005, kdy z nich vystěhovala první obyvatele. Na obchvatu, který měří necelý kilometr, pracuje už několikátá politická garnitura ve vedení radnice.
Podle zpracovaného generelu dopravy by se měl obchvat začít stavět v roce 2025, náklady na něj jsou zhruba půl miliardy korun. Město zvažuje, že i na tuto investici použije peníze z úvěru, který si chce vzít.
Obchvat zabere plochu o rozloze zhruba 30 tisíc metrů čtverečních. Vzhledem k tomu, že obchází obytnou čtvrť, bude mít po stranách betonové protihlukové stěny dlouhé 900 metrů.
Projekt prošel řízením EIA, v němž se posuzoval jeho dopad na životní prostředí. Vyplynulo z něho přes 50 připomínek, mimo jiné povinnost města nechat do stavebního řízení zpracovat akustickou studii pro okolní obytnou zástavbu. V současné době je stavební řízení přerušené.
