Chystaný dálniční úsek D49 z Hulína do Fryštáku, po němž se mělo podle původních plánů dávno jezdit, už dříve opakvaně řešil soud, a když se zdálo, že by nemělo nic bránit jeho povolení, ministerstvo dopravy musí řešit na 700 připomínek, které obdrželo také od nespokojených lidí či ekologických organizací. Jejich cílem je, aby se cesta nestavěla.
„Námitky směřují proti všem aspektům povolovacího procesu i povolované stavby samotné. Namítající shledávají vady v předmětu a rozsahu žádosti, v projektu, v rozsahu a obsahu dokládaných podkladů, ve způsobu vedení řízení,“ vypočítal mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
„Nejde přitom o hledání kompromisů či dohody. Cílem namítajících je, aby se stavba D49 v dané lokalitě nerealizovala,“ zdůraznil.
Ministerstvo v této fázi nemůže sdělovat přesný obsah připomínek ani od koho konkrétně přišly. Nicméně zhruba polovinu jich obdrželo už loni.
I na jejich základě některé podklady aktualizovalo, jiné se pokusilo vysvětlit, případně došlo na upřesnění projektu. Kompletní podklady mělo až letos v únoru, kdy veřejnou vyhláškou oznámilo účastníkům řízení možnost vyjádřit se před vydáním povolení.
Pak obdrželo druhou polovinu připomínek, s nimiž se musí vyrovnat. „Je nutné vzít v potaz, že předmětné stavební řízení je velice komplikované,“ řekl Jemelka.
Ekologům jde o čas
Ekologické organizace už dříve napadaly například to, že dálnice má vést přes území chráněných živočichů, například křečka.
„Chtějí dosáhnout toho, aby se povolení nevydalo a propadla nám EIA (posouzení stavby na životní prostředí – pozn. red.), která končí příští rok. K tomu to všechno směřuje,“ řekl na adresu ekologických spolků šéf zlínské pobočky Ředitelství silnic a dálnic Karel Chudárek.
Pokud by platnost posudku EIA propadla, museli by si ji silničáři vyřizovat znovu, což by znamenalo další několikaměsíční zdržení. „Je to problém, táhne se to už hodně dlouho,“ uvědomuje si Chudárek.
Ekologické sdružení Děti Země poslalo námitky loni i letos v březnu. „Letošní vyjádření se týká nedostatků dokumentace, která podle našeho názoru nerespektuje řadu požadavků povolené výjimky k zásahu do biotopů zvláště chráněných druhů živočichů z roku 2016,“ říká předseda Dětí Země Miroslav Patrik.
„Stavba tedy například neobsahuje neprůhlednou ochrannou bariéru vysokou čtyři metry na mostě přes řeku Rusavu, není zajištěna migrace malých živočichů pod dálnicí, vyústění kanalizace z vozovky se nevyhýbá biotopu raka říčního či rozsah oplocení je nízký, takže je značné riziko střetů vozidel se zvěří,“ vypočítal Patrik.
Ministerstvo dnes nechce odhadovat, kdy by mohlo stavební povolení vydat. „Každopádně vydání rozhodnutí ve věci předpokládáme v letošním roce,“ naznačil Jemelka.
Dálnice uleví Zlínu
Po vydání povolení se ale dá očekávat, že se proti němu některé ekologické spolky odvolají, případně potom podají žalobu k soudu. Ministerstvo dopravy už jednou povolení vydalo, soud ho ale po žalobě spolků zrušil.
Dálnice D49 z Hulína do Fryštáku se pravděpodobně v brzkém časovém horizontu stavět nezačne, přestože je důležitá. Podle Chudárka může ulevit Zlínu od tranzitní dopravy a výhledově zlepšit dopravní spojení se Slovenskem, neboť ke státní hranici má vést další úsek dálnice z Fryštáku.
„Tranzitní doprava směřuje přes Zlín na dálnici v Otrokovicích. Kdyby byla dálnice ve Fryštáku nebo v Lípě, tak klesne osobní doprava ve Zlíně o 30 procent, kamionová možná až o 50 procent,“ odhadl Chudárek.
Přes krajské město jezdí také řidiči ze Slovenska a kamiony s kontejnery ze železničního překladiště v Lípě. S ohledem na to, že město leží v údolí, mělo by se mu po výstavbě dálnice ulevit od emisí i hluku.
„Dálnice z Hulína do Fryštáku je jediný možný obchvat Zlína, všechny ostatní varianty jsou jen plácání do větru,“ řekl Chudárek.
Dálnice D49 má ale i mezinárodní význam, protože je součástí transevropské sítě TEN-T.
„Po jejím úplném dokončení vznikne významné kapacitní spojení České a Slovenské republiky a rovněž dojde ke snížení dopravní zátěže a souvisejících negativních vlivů na stávajících komunikacích Zlínského kraje,“ sdělil Jemelka.
