Nejvyšší soud poukázal na rozpad jedné z rodin, zpřetrhané kontakty a sociální vazby. Vsetín vystěhoval romské rodiny z pavlačového domu v době, kdy město vedl Čunek (KDU-ČSL), nyní znovu starosta. Objekt byl ve špatném stavu, město jej pak nechalo zbourat. Romové skončili buď v kontejnerových domech ve Vsetíně, nebo ve starých domcích mimo kraj.
Čunek dnes upozornil na to, že všechny rodiny byly vystěhovány rozhodnutím soudu bez náhrady. Město podle něj mohlo lidi vystěhovat na ulici a nechat je tam.
„Situace těchto rodin byla taková, že zdevastovali dům, neplatili a rozhodnutím soudu měli být vystěhováni na ulici. Rozhodnutím města něco dostali a za to má být město potrestáno. To si myslím, že je skutečně nespravedlivé,“ uvedl Čunek.
Odmítl, že by vystěhovaní začali pít nebo nepracovat, když byli přestěhovaní. Uznal, že šlo také o rodinné vazby. „Ano, bylo to pro ně nepříjemné, ale neplatili a soud rozhodl,“ doplnil vsetínský starosta. Vystěhovaní podle něj měli také možnost přestěhování odmítnout.
Čunkovo vystěhování Romů se státu prodražilo, spočítala agentura |
Následné spory měly složitý vývoj, postupně padla řada rozhodnutí v několika liniích. Vrchní soud v Olomouci v roce 2021 uložil městu povinnost omluvit se dopisem a zaplatit několika rodinám odškodnění v souhrnné výši 302 000 korun, jednotlivé děti měly získat řádově tisíce korun. Dvě rodiny se však ještě obrátily na Nejvyšší soud (NS) – a dnes částečně uspěly, Vsetín jim vyplatí více peněz.
NS významně navýšil odškodné zejména pro děti z rodiny, která se musela vystěhovat do Vlčic na Jesenicku. Dům byl starý, vlhký, bez odpadu, septiku i koupelny, s dožilou elektroinstalací a kamny v jedné místnosti. Nebylo v silách rodiny, aby dům opravila. Otec od rodiny odešel, většina dětí skončila v ústavech.
„Mimořádnost situace žalobců a závažnost zásahu do jejich práva na rodinný život v porovnání s ostatními případy hromadného vystěhování rodin ze Vsetína spočívá právě v tom, že důsledkem tohoto zásahu byl naprostý rozpad rodiny, zpřetrhání základních rodinných vazeb a odnětí dětí z jejich nejužší rodiny,“ stojí v rozsudku senátu s předsedkyní Martinou Vršanskou. Šest členů rodiny tak nově získá odškodnění od 87 do 95 tisíc korun pro každého.
Další rodina se odstěhovala do Vidnavy na Jesenicku, taktéž do starého a neudržovaného domku. Před tím ve Vsetíně dlužila na nájmu, soud jim uložil byt vyklidit, avšak svou situaci neřešili, což NS vytkl tehdy dospělým členům rodiny.
Čunkem vystěhovaní Romové chtějí od radnice omluvu a pět milionů |
Zdůraznil, že pokud se člověk ocitne v těžké sociální situaci, je namístě očekávat, že vyvine alespoň nějakou snahu nalézt řešení, obrátí se třeba na orgány státní sociální podpory nebo charitativní organizace.
Nečinnost však nelze vyčítat lidem, kteří tehdy byli dětmi, případně byli nesvéprávní. Alespoň jim tak NS navýšil odškodnění. Dostanou od 10 do 40 tisíc korun. Více peněz náleží těm dětem, které byly v době stěhování starší.
Zpřetrhání sociálních kontaktů totiž podle NS dopadá méně tíživě na děti v útlém věku, tíživěji na dospívající. „Proto je namístě výši náhrady odstupňovat s přihlédnutím k věku těchto žalobců tak, aby se starším z nich dostalo náhrady vyšší, mladším náhrady nižší,“ stojí v rozsudku.
Ombudsman: Vsetín se stěhováním Romů chyboval |
NS také zrušil část výroku o nákladech řízení v obou rozsudcích. Náklady se bude znovu zabývat Krajský soud v Ostravě.
Dům, který rodiny původně obývaly ve Vsetíně, byl ve špatném stavu, město se jej snažilo vyklidit. Jeho postup však byl terčem kritiky. Některé z rodin, které využily nabídku na přestěhování mimo město, poté město zažalovaly.
Postup kauzy
Na podzim 2006 vsetínská radnice v čele se starostou Jiřím Čunkem vystěhovala ze zdevastovaného domu v centru města desítky převážně romských obyvatel, s nimiž měla problémy při placení nájemného. Část získala ubytování v domech z obytných kontejnerů na okraji Vsetína, některé romské rodiny skončily v domech na Jesenicku a Prostějovsku.
Starosta Čunek čelil v souvislosti s vystěhováním Romů 12 trestním oznámením, situací se zabýval i senátní výbor pro lidská práva, jehož členové v prosinci 2006 uvedli, že vsetínská radnice zřejmě v některých případech porušila lidská práva. V červnu 2007 konstatoval ombudsman, že vsetínská radnice při vystěhování romských rodin z centra města pochybila.
Romové tvrdili, že byli ze Vsetína deportováni násilím. Kritizovali například to, že je zaměstnanci městského úřadu v souvislosti s koupí domků donutili podepsat listiny, které si nemohli ani přečíst. Neměli prý ani možnost svobodně si zvolit místo, kam se s rodinami přestěhují. Stav domků byl údajně velmi špatný. Romové požadovali po městě odškodné. Podle Čunka však rodiny neplatily v minulosti nájemné a město je mohlo vystěhovat na ulici. Romové se však domnívají, že město stěhováním porušilo jejich základní lidská práva.
Romům vystěhovaným Čunkem dal soud šanci. Chtějí peníze za „deportaci“ |
Žalobu Romů třikrát řešil ostravský krajský soud, opakovaně ji zamítl a rozsudek vždy zrušil Vrchní soud v Olomouci. Na poslední verdikt vsetínská radnice reagovala dovoláním k Nejvyššímu soudu (NS), který dovolání města zamítl a věc se vrátila na ostravský krajský soud. Vsetín se pak začal domáhat zrušení usnesení vrchního soudu, kterým byl již potřetí zrušen rozsudek Krajského soudu v Ostravě, ústavní stížností. Ústavní soud (ÚS) stížnost města v červnu 2017 odmítl.
Naposledy krajský soud přiznal rodinám náhradu újmy ve výši 661 tisíc korun. Po odvolání města vrchní soud podle radnice snížil výši náhrady na 302 tisíc. Podle radnice požadovalo po městu 52 lidí celkem 5,6 milionu korun za utrpěnou psychickou újmu související s jejich vystěhováním.
Vrchní soud v Olomouci v roce 2021 uložil městu krom povinnosti zaplatit několika rodinám odškodnění v souhrnné výši 302 tisíc korun také povinnost omluvit se dopisem. Dvě rodiny se ještě obrátily na NS – a nyní částečně uspěly. NS dvěma rozsudky zvýšil odškodnění pro děti z romských rodin, které jsou nyní již dospělé, a získají částky od deseti do 95 tisíc korun.
