CELOU ZPRÁVU OMBUDSMANA NAJDETE ZDE
"Šetření v případu vystěhování romských obyvatel z pavlačového domu na ulici Smetanova ve Vsetíně byla uzavřena s konstatováním pochybení Městského úřadu Vsetín," uvedl Motejl.
Ve zprávě Motejl připomíná, že "export" sociálně vyloučených rodin z obcí a měst, v nichž dlouhodobě žijí, nelze přijmout jako koncepční a účinné řešení. "Toho lze dosáhnout spoluprací se sociálními pracovníky, nevládními organizacemi, romskými rodinami a samosprávnými orgány radnic," uvádí se v odůvodnění.
"Opatření neodpovídalo reálné situaci konkrétních osob. Problém romské komunity se tím nevyřešil, ale pouze odsunul," tvrdí ombudsman.
Ombudsman: Radnice narušila sociální systém
Radnice podle Motejla narušila sociální systém, ve kterém rodiny žily, ale nenabídla jim žádnou alternativu, možné řešení jejich situace.
Ochránce zjistil nedostatky hlavně ve vyplácení dávek. Přestože Městský úřad Vsetín využíval institutu zvláštního příjemce, měly romské rodiny dluhy na nájemném. "Chybělo důsledné vyhodnocování, zjišťování a odstraňování příčin zadlužení romských rodin," uvedl Motejl.
Naprosto podle něj selhal odbor sociálně-právní ochrany dětí. "Byl nečinný především v oblasti práce s rodinami a v prevenci a nezajistil základní práva děti na řádnou výchovu a vývoj," vysvětluje ombudsman.
Čunek i vedení radnice si za loňské vystěhování Romů, s nimiž mělo město problémy právě kvůli neplacení nájemného, vysloužili ostrou kritiku. Romská sdružení podala na šéfa lidovců trestní oznámení. S jeho postupem nesouhlasí ani většina organizací zabývajících se ochranou lidských práv a mnozí politici.
Měli jsme je vystěhovat na ulici? hájí se radnice Bývalý starosta Vsetína Jiří Čunek je přesvědčen, že se město žádného zákonného pochybení nedopustilo. "Jinou možnost jsme neměli. Měli jsme právo nechat je bez střechy nad hlavou, ale nikdo z obyvatel domu na ulici neskončil. Bydlení měli zajištěné všichni," řekl iDNES.cz Čunek.
Proti Motejlově zprávě se ohradilo i město Vsetín. Starostka Květoslava Othová nařkla ombudsmana, že některé jeho závěry vypovídají o naprosté absenci sociálního cítění.
"Pokud z tohoto stanoviska mělo vyplynout, že bylo vhodnějším řešením tyto osoby vystěhovat přímo na ulici, nemůžeme s tím rozhodně souhlasit," řekla Othová.
To podle ní mohlo město skutečně učinit, neboť kromě pěti rodin se jednalo o dlužníky, navíc většina lidí bydlela v domě 1336 bez právního důvodu a byla dávno povinna se vystěhovat.
Vsetínská radnice nechala proslulý pavlačový "dům hrůzy" vystěhovat loni v říjnu. Dům pak zbořila. Dvě stě třicet lidí přestěhovala do náhradních kontejnerových bytů na periferii města. Několik rodin ale muselo třeba až na Jesenicko. - více zde
Ombudsmana už dříve zajímal stavební úřad
Loni v březnu sice ombudsman nezjistil nedostatky v činnosti stavebního úřadu, tentokrát poukázal na nedostatky i v jeho postupu. Vydání demoličního rozhodnutí ale nezpochybnil.
"Úřad ale neudělal nic, přestože několik let věděl, jak špatný je stavebně-technický stav domu ve Smetanově ulici. Nenařídil vlastníkovi, tedy městu Vsetín, aby tento špatný technický stav řešil," vysvětlil Motejl.
Přestěhování rodin ze Smetanovy ulice do jiných bytů podle něj problém neřešilo. "Stav domů, do nichž se rodiny přestěhovaly, byly stejné jak v pavlačovém domě, ze kterého odcházely," poukázal Motejl. Upozornil hlavně na velkou vlhkost a výskyt plísní v nově přidělených bytech. Navíc celou lokalitu označil za nevhodnou k trvalému bydlení.
Znalec: Města se zbavují Romů podivně
Tomáš Hirt z Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni tvrdí, že se radnice často domů, v nichž bydlí Romové, zbavují podivnými způsoby. Prodávají je firmám, které se specializují na vymáhání dluhů, pohledávek a provádění exekucí.
"Takové firmy na těchto lidech vydělávají. Počítají především s tím, že neseženou jiné bydlení, a neustále zvyšují nájmy," vysvětlil Hirt, který se romskou otázkou dlouhodobě zabývá.
Společnost navíc objekty, kde bydlí většinou Romové, považuje za domy neplatičů. "Mohu uvést konkrétní příklad z Plzně - máme tu dva takové domy. Šedesát procent nájemníků nemá žádné dluhy ani na nájmu, ani na službách," dodal Hirt.
Radnice by také měly mnohem efektivněji využívat takzvaný institut náhradního příjemce dávky. "To znamená, že pokud konkrétní osoba neplatí například nájem, může úřad i bez jejího souhlasu nechat převádět část sociálních dávek na pokrytí dlužných nájmů," uvedl Tomáš Hirt.
Dění kolem stěhování
11. října 2006 - Radnice vystěhovala ze zdevastovaného domu v centru města desítky převážně romských obyvatel, s nimiž měla problémy při placení nájemného.
2. listopadu - Vsetínská radnice vystěhovala z města další Romy. Podle MF DNES šlo o dvě rodiny, celkem šestadvacet lidí.
5. prosince - Jiří Čunek čelil v souvislosti s vystěhováním Romů dvanácti trestním oznámením. Kromě Romů vystěhovaných na Jesenicko je podali režisér Břetislav Rychlík a sdružení Romea.
8. prosince - Podle členů senátního výboru pro lidská práva vsetínská radnice zřejmě přesunem Romů na Jesenicko porušila lidská práva.
16. prosince - Strana zelených odsoudila Čunkovy kroky a "deportaci" romských rodin do vzdálených míst.
Zdroj: ČTK
