Správa železnic (SŽ), která je investorem akce za 12 miliard korun, stále věří, že by mohla začít stavět v roce 2025. Už má také vykoupených prvních osm pozemků do svého vlastnictví.
„Teď se to rozjíždí ve větším, za měsíc jich můžeme mít několik desítek a na konci roku by to mohla být polovina,“ řekl Martin Hryzbil, který má v rámci SŽ zmíněnou investici na starosti.
Větší plochy Správa železnic rozdělí a odkoupí jenom jejich část, kterou potřebuje k rozšíření trati o jednu kolej. V současné době je dělí na katastru nemovitostí, pak se bude domlouvat s jejich majiteli.
Mezi nimi jsou stále i takoví, kteří je prodat nechtějí, takže v jejich případě může stát použít institut vyvlastnění. Jde totiž o stavbu ve veřejném zájmu. Celkově musí získat podél celé trati plochy od zhruba 650 majitelů, zatím jich má dohodnutých kolem 80 procent.
Modernizace železniční trati je rozdělená na dvě části. Na první z Otrokovic do Zlína už má stát územní rozhodnutí, takže může vykupovat pozemky. V úseku ze Zlína do Vizovic je příprava pomalejší, protože se ve zlínských Přílukách delší dobu nedařilo zrušit nebezpečný přejezd přes koleje. SŽ už tady alespoň zažádala o územní rozhodnutí, které by chtěla získat na konci letošního nebo na začátku příštího roku.
„Musí se ještě zpracovat biologické hodnocení a požádat krajský úřad o vydání jednotného závazného stanoviska k zásahu do přírody a krajiny,“ sdělil Hryzbil.
Stavební povolení by mohlo být za rok
Správa železnic má i souhlasy některých obcí s kácením stromů. Zlín, Zádveřice či Vizovice ho neposlaly s tím, že by měl jednotné stanovisko vydat krajský úřad. Potom bude vydáno územní rozhodnutí i na úsek ze Zlína do Vizovic.
Podle Hryzbila většina lidí k záměru výhrady nemá. Někteří obyvatelé zlínské Podvesné, kde mají blízko domů navržené stěny proti hluku, nebo Bartošovy čtvrti, kde by po dopravních úpravách mohlo jezdit více aut, ale spokojení nejsou.
„V rámci elektrifikace se nám svede doprava do Bartošovy čtvrti a omezí se z ní výjezd,“ uvedl před časem Jan Suchý, který je předsedou spolku Naše Bartoška.
Elektrifikace trati skrz Zlín budí obavy ze zvýšené dopravy i života za zdí |
Obce okolo Zlína vůči záměru příliš kritické nejsou. „Mělo by dojít ke zlepšení stavu ohledně rušení lidí kolem železnice, bude tam i odhlučnění. Nechceme nic brzdit, nemáme s tím problém,“ řekl zádveřický starosta Radovan Karola.
Pokud příprava projektu půjde dál bez větších zádrhelů, mohla by se těžká technika pustit za dva roky do práce s tím, že po čtyřech letech by bylo hotovo. „Pořád držíme to, že bychom v roce 2025 mohli začít. Je to reálné,“ poznamenal Hryzbil.
Příští rok by mělo být vydáno stavební povolení. Termíny se ale průběžně posunují, protože nastávají komplikace, které je třeba řešit.
Vznikne dopravní terminál
Na modernizaci trati je navázaná výstavba dopravního terminálu ve Zlíně. Ten umožní pohodlné přestupování z vlaku na autobus, MHD či taxi. Tvořit ho bude především sedmipatrová výpravní budova, která nahradí současné vlakové nádraží. Investor, jímž je firma miliardáře Zdeňka Zemka Z-Group, bude žádat o stavební povolení.
„Probíhá aktualizace dokumentace pro stavební povolení,“ podotkl mluvčí Z-Group Miroslav Slaný. „Zahájení prací se očekává v roce 2025. Stavba by měla trvat dvě stavební sezony,“ doplnil.
Nádraží ve Zlíně dostane novou fasádu, v budoucnu ho čeká demolice |
V budově budou čtyři patra vyhrazena pro parkování 170 aut. V úvahu přicházelo, že by se na jejich výstavbě podílelo město, případně si je pak pronajalo. Z toho ale sešlo. „Radnice bude budovat parkovací dům na náměstí Míru. Výpravní budova tedy s největší pravděpodobností zůstane ze 100 procent ve vlastnictví Z-Group,“ naznačil Slaný.
Ve dvou spodních patrech nové výpravní budovy bude technické zázemí, vestibul, čekárny, pokladny, obchody, občerstvení či kavárny. V posledním patře pak najdou svoje místo kanceláře holdingu Z-Group.
Ten chystá i výstavbu nového autobusového nádraží. Oproti tomu stávajícímu se posune blíž k nadjezdu a zabere méně prostoru. Opodál má vyrůst ještě jedna budova s obchody, restaurací i ubytovacími kapacitami. Její přesnou náplň investor řeší. Postavit by ji chtěl v letech 2029 až 2030.
„Až bude funkční autobusové nádraží, tak se bude stavět třetí objekt, protože do poslední chvíle musí být alespoň část nádraží zachována,“ uvedl Slaný.