Když si osmnáctiletý gymnazista Martin před koncem listopadu volil své maturitní předměty, netušil, že dva z nich vůbec nebude muset absolvovat. Maturovat chce z češtiny, angličtiny, dějepisu a základů společenských věd.
„Teď se zdá, že češtinu a angličtinu bych ani nemusel dělat. Já ale ke zkouškám nejspíš půjdu,“ předpokládá student. Chce studovat filozofickou fakultu, a mít neúplné maturitní vysvědčení mu nepřipadá vhodné.
Kolik studentů středních škol ve Zlínském kraji se rozhodne jako Martin a kolik jich naopak možnost úlevy využije, ještě jasné není.
Co ale víme s jistotou, je, že koronavirová pandemie maturitní ročník 2020/2021 jednou provždy poznamenala a podoba maturitní zkoušky je kompromis.
Největších změn dozná zkouška dospělosti na zdravotnických školách a tam, kde vyučují sociální obory. Jejich studenti po dosažení plnoletosti podléhají pracovní povinnosti a velké množství jich skutečně pracuje v nemocnicích a sociálních službách v době, kdy by se měli učit.
Je přitom jedno, jestli byli ke službě povoláni státem či hejtmanstvím, nebo se zapojili dobrovolně. Rozhoduje jen limit odpracovaných hodin. Kdo jich má 160, nemusí se účastnit státní části maturitní zkoušky. Zbývá jim tak jen školní, tedy takzvaná profilová část.
„U nás limit splňuje naprostá většina ročníku už nyní a do termínu maturitních zkoušek ho budou mít odpracovaný všichni,“ uvedl ředitel zlínské zdravotnické školy Hynek Steska. „Většina zřejmě možnost úlevy využije, ale někteří budou chtít kvůli dalšímu studiu celou maturitu.“
Pro všechny školy platí, že se státní část maturity omezí na didaktické testy. Psát se budou ze dvou předmětů, češtiny a cizího jazyka, nebo matematiky. Možnost volby zůstává stejně jako v minulých letech.
Testy se nebudou známkovat od jedničky do pětky, hodnocené budou slovy uspěl–neuspěl a k tomu se přidá procentuální vyjádření. Například uspěl na 94 procent, což znamená výborný výsledek. Toto rozhodnutí padlo nezávisle na koronavirové pandemii.
Maturita jen ze dvou předmětů
Předměty, ze kterých budou maturovat ve školní části zkoušky, museli středoškoláci nahlásit už před koncem listopadu. Měnit je nemohou. Čeština je daná, letos ji ale mohou studenti vynechat. Stejně tak cizí jazyk, pokud ho zvolili. Další dva předměty absolvovat musí.
Může se tak stát, že na maturitním vysvědčení budou mít jen dvě známky a hodnocení didaktických testů. „To bylo míněno především pro odborné školy, aby se studenti mohli soustředit na praktickou maturitu a odborné předměty,“ vysvětlil poslanec a člen školského výboru Sněmovny Petr Gazdík.
Jak se k novým podmínkám postaví samotní studenti, školy zatím nevědí. „Dostali jsme zprávu z ministerstva školství a očekával jsem, že v ní bude i nějaký formulář pro studenty. Nebyl, takže zatím nevím, jak to budeme zjišťovat,“ řekl ředitel uherskohradišťského gymnázia Zdeněk Botek.
„Předpokládám, že se dozvíme v tomto týdnu nejen způsob, ale taky termín, dokdy se mají studenti vyjádřit,“ dodal ředitel Gymnázia Ladislava Jaroše v Holešově Zdeněk Janalík.
Gymnazisté podle něj nemají důvod, aby se zkoušce vyhýbali. „Do distanční výuky se zapojovali bezproblémově, neřešili jsme žádný problém a myslím si, že jsou schopní odmaturovat.“
Termín se posunul
Naopak ředitel Střední průmyslové školy ve Zlíně Radomír Nedbal očekává, že studenti možnost využijí. „Zřejmě jim to pomůže,“ míní Nedbal.
„Čeština není to, co k nám šli studovat, a myslím si, že dobrovolně se ke zkoušce přihlásí jen menší část maturantů.“ Přesto podle něj nic nebrání tomu, aby ji zvládli, učivo probrali beze zbytku. Zároveň mají ale obtížnější podmínky při výuce odborných předmětů a tam budou muset napnout síly. „Nemohou do laboratoří, nedostanou se k přístrojům a to je problém,“ vysvětlil Nedbal.
Posunul se také termín školních maturit, začít mohou od 1. června. Praktická maturitní zkouška se může konat i během letních prázdnin, záleží na škole. Například Střední průmyslová škola polytechnická ve Zlíně už nyní ví, že prodloužený termín nebude potřebovat. „Do konce června zvládneme jak maturity, tak také závěrečné zkoušky u tříletých oborů,“ ujistil ředitel Jiří Charvát.
Letošní maturity se ladily dlouho a ve hře bylo i úřední vysvědčení. To navrhoval premiér Andrej Babiš, přes ministra školství Roberta Plagu ale návrh neprošel.
„Myslím si, že tato podoba je akceptovatelná,“ poznamenal ředitel uherskohradišťského gymnázia Botek. „Středoškolské vzdělání není jen o jedné maturitní zkoušce, ale o celých čtyřech letech studia.“
