Místo nové Slovácké búdy se poblíž původních základů tyčí dvě černé stavby: dřevěný srub a tři obří zastřešené sudy.
Stavební úřad v Luhačovicích zahájil v červnu s Jaroškem řízení o odstranění obou objektů. Rozhodnutí by mohlo padnout do podzimu, snad i dříve.
Starosta Marian Ležák přirovnává situaci k problémům, s nimiž se od roku 2003 několikrát potýkali v Karlových Varech.
 |
„Sledujeme zde v přímém přenosu návrat do zcela nedávné minulosti, kdy si ruští milionáři stavěli ve Varech, co chtěli, a povolení sháněli až po nastěhování,“ srovnává Ležák.
„Současná situace nemá v historii Luhačovic obdoby, vnímáme ji jako bezohledný přístup k místu, jež se až dosud vždy rozvíjelo v souladu s minulostí a podle pravidel.“
Podle radnice Jarošek porušil prakticky všechny předpisy, které lze v případě novostavby v lázeňském městě porušit. Kromě toho, že zhruba před dvěma lety zahájil práce bez souhlasu stavebního úřadu, ignoroval zařazení lokality do lázeňské i památkové zóny. Přitom aby se v nich mohlo stavět, je potřeba získat nejen stavební povolení, ale také souhlas památkářů, povolení Českého inspektorátu lázní a zřídel a kladné stanovisko Lesů ČR.
„Ukázalo se, že podnikatel neměl ani v jednom případě žádné svolení a veškeré potřebné náležitosti si vyřizuje až nyní dodatečně,“ popsal Ležák s tím, že Jarošek poslal stavebnímu úřadu jen ohlášku. „A to v žádném případě nestačí,“ upozornil starosta.
„Všechno teď dodatečně sháníme, aby to mohlo jít přes dodatečné stavební povolení, když to ohlášení nestačí,“ citovala nedávno Česká televize spolumajitelku pozemku Andreu Jaroškovou.
Redakce MF DNES se opakovaně pokoušela získat vyjádření jejího manžela Vladislava Jaroška, ale podnikatel na telefonáty nereagoval a k zastižení nebyl ani na místě.
Kuriozitou je, že lidé do míst, kde Slovácká búda stála, pravidelně chodí v naději, že uvidí alespoň zbytky jedné z kdysi nejnavštěvovanějších Jurkovičových staveb. „Zrovna debatujeme nad tím, co vlastně vidíme. Asi srub a obří sudy,“ uvažují Jakub Vaněček a Martina Konečná, turisté z Písku.
Jarošek na setkání se starostou prezentoval stavby jako „kiosek a jeho technické zázemí.“ Ležák o tom pochybuje. Kiosek označil za celoročně obyvatelný dvoupatrový srub a zastřešené sudy nikoli za sklad, ale posezení pro lidi.
Kontroverzní podnikatel si neodpykal trest
Tomu odpovídá podobný projekt, jejž Jarošek uskutečnil už dříve v Mutěnicích, kde vlastní společnost Sklepy Jarošek. Sudy podobné těm, co nechal postavit v Luhačovicích, tam slouží jako netradiční vinný sklípek.
„Je to zvláštní. Když (Jarošek) pozemky kupoval, byli jsme z jeho záměru obnovit Slováckou búdu nadšeni. Teď jsme neuvěřitelně zklamaní, protože na památkáři stále hlídané původní základy se vůbec nesáhlo,“ řekl Ležák.
Podle místních obyvatel bývá u černých staveb, jimiž končí lázeňský park a navazuje na něj Pražská čtvrt, poměrně rušno. „I když si nemůžeme stěžovat na hlučnou společnost, v party stanu se tam pořádají uzavřené soukromé akce s grilováním, ochutnává víno a zábava bývá dlouho do noci,“ líčí majitelka nedaleké vily.
Jméno říct nechce v obavě z možného zhoršení vztahů v sousedství. „Jaroškovy neznám, o situaci vím proto, že chodím kolem na zdravotní procházky a taky často se psem,“ upřesnila.
Jaroška provází pověst kontroverzního podnikatele. V roce 2012 byl odsouzený na šest let za daňové podvody ve výši 70 milionů korun, šlo o případ z roku 2003, který se týkal výroby bezmála 500 tisíc litrů denaturovaného lihu.
Server iRozhlas později citoval soudkyni Halinu Černou, jež uvedla, že denaturační proces nebyl úplný a Jaroškova společnost líh dostatečně neznehodnotila. „Podnikatel navíc líh nezahrnul do základu spotřební daně a uváděl, že dál z lihu vyráběl nemrznoucí směs Nemrazol,“ napsala v roce 2010 Černá. Kde líh skutečně skončil, dodnes není jasné.
Jarošek si zatím neodpykal ani polovinu trestu, opakovaně byl propuštěn z vězení kvůli špatnému zdravotnímu stavu.
