Chlapce a děvče porodila manželka obžalovaného v době, kdy byl ve vězení pro majetkovou trestnou činnost. Každé z dětí má jiného biologického otce, nesou ale příjmení obžalovaného. Protože se narodily v době, kdy manželství trvalo, stal se muž otcem kvůli takzvané domněnce otcovství.
Jejich matka v zákonné lhůtě otcovství nepopřela, stejně jako její muž. V té době byl ve výkonu trestu a žena jej navíc ujišťovala, že po něm nebude nic žádat.
Situace zůstala stejná až do roku 2014. Pak ale matce hrozilo, že přijde o sociální dávky, proto na manžela podala trestní oznámení kvůli zanedbání povinné výživy a soud mu udělil podmíněný trest. Protože už ale v podmínce byl za krádeže, skončil na rok ve vězení.
Nyní je stíhán znovu a hrozí mu až tři roky vězení. Ačkoliv jej kroměřížský soud zprostil obžaloby, státní zástupce Rudolf Mlýnek si ponechal lhůtu pro odvolání a případ tak může pokračovat. Před soudem uvedl, že se obžalovaný otcovství nebránil a matka prý také jednoznačně neřekla, že není otcem.
Podle obhájce Miroslava Michajloviče může zprošťující rozsudek spustit lavinu dalších podobných rozhodnutí. „Z hlediska zdravého rozumu jiný rozsudek není možný. Vyživovací povinnost by měla svědčit skutečnému, nikoliv papírovému rodiči,“ řekl obhájce.
Soudce Karel Rašín mu dal za pravdu. „Není možno v takto citlivé věci se řídit toliko formálním pojetím zákona, že obžalovanému svědčí domněnka otcovství, kdy subjektivní stránka zcela chybí. Všichni věděli, kdo je opravdovým otcem, nebyl zde zájem matky dětí ho perzekuovat a chtít po něm cokoliv. Navíc testy DNA prokázaly, že otcem není a ani nemůže být. Stupeň společenské škodlivosti tady není žádný,“ mínil Rašín.
Otec dívky zemřel ještě před jejím narozením, biologický otec chlapce se s ním stýká a má o něj zájem.
