Čtyři tisíce okrasných květin bude nově zdobit lokalitu u mostu přes Rožnovskou Bečvu ve Valašském Meziříčí. Liliovou louku tu nechala radnice během května vysázet, aby doplnila další záhony cibulovin v centru města.
„Pro výsadbu jsme využili speciální sázecí stroj, protože tato metoda je efektivní a máme s ní výborné zkušenosti i z jiných lokalit,“ podotkla místostarostka Meziříčí Yvona Wojaczková.
„Pro louku u mostu přes Rožnovskou Bečvu jsme zvolili různé odrůdy lilií v krásných odstínech oranžové, žluté a červené.“
Výsadba a zkrášlování přírodních prostranství ve městech je trendem poslední doby. Tyto plochy v posledních měsících přibývají v řadě měst ve Zlínském kraji. Radnice chtějí, aby veřejné prostory lépe vypadaly, zlepšovaly úroveň životního prostředí a zároveň lákaly obyvatele k procházkám.
K tomuto účelu přetváří v krajském Zlíně například lokalitu Boněcko mezi řekou Dřevnicí, železniční tratí a protipovodňovou hrází před Bartošovou čtvrtí. Plocha, kterou dříve využívali zemědělci na pěstování kukuřice, se mění v květnaté louky se stromy a keři. Mají poskytnout vhodné podmínky pro různé druhy hmyzu a bezobratlých živočichů a zároveň posloužit lidem k relaxaci. Dominantou plochy bude mokřad napájený z Dřevnice.
„Louky o celkové výměře 2,4 hektaru budou zelenou protiváhou zastavěnému prostředí Bartošovy čtvrti,“ zdůraznil náměstek zlínského primátora Bedřich Landsfeld. Práce mají být hotové do konce prázdnin.
Do Slavičína se vrací bělokarpatská louka
Původní druhy rostlin chtějí vrátit do krajiny ve Slavičíně. Už loni se tam pustili do výsadby tradiční bělokarpatské louky poblíž sídliště Malé Pole. Tam vzniká nové stromořadí a prostor mezi dřevinami zkrášlují původní rostliny jako kopretiny, jetel, chrpy, ale i třezalka nebo jitrocel.
„Chtěli jsme vytvořit místo, které nezaroste plevelem, ale nabídne pěkný relax při procházce,“ míní slavičínský starosta Tomáš Chmela. „A proč si při takové procházce nenatrhat bělokarpatského lučního kvítí?“
Podle něj na loukách navíc sbírají semena rostlin ochránci přírody, kteří chtějí postupně rozšiřovat množství původních bylin v regionu. Města se také pouštějí do obnovy či výsadby nových sadů.
Velkou revitalizaci historických ovocných sadů v zámecké zahradě za sebou mají v Holešově. V minulém roce tam vysadili 160 stromků starých odrůd jabloní, hrušní, třešní či slivoní. Město tím pokračuje v dlouholeté tradici a zároveň se zbavilo některých nemocných a návštěvníkům nebezpečných dřevin.
„Naší snahou bylo umožnit nově zasazeným stromům zdravý a rychlý vývoj tak, aby se naše zámecká zahrada spolu s oborou stala živým, bezpečným a přirozeně se obnovujícím prostorem,“ sdělil už před časem místostarosta města Pavel Karhan.
Ovocný sad zadrží vodu v krajině
Také v Kroměříži se v rámci protierozních úprav loni pustili do přípravy výsadby ovocného sadu nad Těšnovicemi. Smyslem je zadržet více vody v krajině a ochránit obec ležící pod svahem před záplavami.
„Zároveň je cílem projektu vrátit do krajiny tradiční druhy dřevin, v tomto případě ovocných stromů,“ řekl místostarosta Vít Peštuka. V lokalitě o velikosti zhruba 6,5 hektaru vznikne mokřad a vyroste tam komunitní sad s více než stovkou ovocných stromů, převážně švestek, jabloní, třešní a hrušní.
„Kromě sadu může do budoucna v oblasti vzniknout vycházková stezka, která má za úkol seznámit návštěvníky se sbírkou původních dřevin a živočichů, již budou tuto lokalitu obývat,“ doplnil vedoucí odboru životního prostředí kroměřížské radnice Petr Vodák.
