Daňka, laň, srnu a dva jeleny srazili řidiči osobních aut během jediného víkendu na Uherskohradišťsku. Všech pět nehod se stalo od pátečního večera do nedělního poledne v druhé polovině října, dvě z nich na trase mezi Starým Hrozenkovem a Bystřicí pod Lopeníkem.
V počtu nehod se zvěří to sice byl extrémní víkend, daleko od reality, která panuje na silnicích ve Zlínském kraji, ale nemá. Od dubna do září tady byla zvěř účastníkem nehody dvakrát častěji než jinde v republice. Vyplývá to ze statistiky nazvané Srna index, kterou pravidelně dvakrát do roka zpracovává Generali Česká pojišťovna spolu s Centrem dopravního výzkumu.
Zvlášť na podzim bývají čísla vyšší. Nárůst souvisí také se změnou času. „Dopravní špička se skokově posune o hodinu, zvěři ale nikdo nevysvětlí, že má chodit jindy, protože lidé jezdí do práce podle hodin,“ varuje krajský koordinátor Besipu Zdeněk Patík.
„Následkem bývá významný nárůst střetů,“ potvrzuje expert Centra dopravního výzkumu Michal Bíl.
Nepomáhají ani pachové ohradníky kolem silnic. Zvěř se jim přizpůsobí, navíc odpuzující látka po čase vyprchá. „V každém případě je to na nás, na řidičích, abychom byli ostražití a počítali s tím,“ připomněl Patík.
Ve Zlínském kraji je hodně lesních úseků. Zvěř, hlavně vysoká, ale přechází i mezi poli nebo třeba k vodě. To je případ úseku u Pozlovic, který z aktuálního pozorování vyšel jako nejkritičtější. Jde o část silnice druhé třídy, jež vede nad Luhačovickou přehradou. Z obou stran ji lemuje les.
Nehod je méně, ale škody jsou vyšší
Na úseku dlouhém 2,1 kilometru došlo během sledovaného období k 15 nehodám se zvěří. Z toho osm se jich stalo na 204 metrech, tedy v podstatě na jednom místě.
„Zvěř tam přechází k přehradě. Je skutečně potřeba dávat pozor,“ vysvětlil předseda dozorčí rady mysliveckého sdružení Komonec Pozlovice Karel Mlček.
Srna indexVe Zlínském kraji se od dubna do září 2022 stalo 637 srážek se zvěří. K takové nehodě došlo zhruba na každém 3,36. kilometru silnic v kraji, rozestup v rámci celé ČR je 10 kilometrů. Škoda na majetku, zdraví a životě na jeden kilometr silnic činí 27 120 korun, což je třetí nejvyšší hodnota v zemi. Nejrizikovější úsek pro srážku se zvěří je v katastru Pozlovic, na úseku o délce 204 metrů tam ve sledovaném období došlo k 8 střetům se zvěří. |
Stavy zvěře jsou přitom v normě. Že by byla přemnožená Mlček odmítl. Když odborníci přepočetli počet nehod, kterých řidiči v rámci Zlínského kraje nahlásili 637, a délku silniční sítě, vyšlo jim, že tady hrozí podobná nehoda na každých 3 kilometrech a 400 metrech. Průměr za celou zemi je každých 6 kilometrů.
Přesto je jejich počet nižší než za stejné období loni, kdy jich policie evidovala 642. Výrazně však narostla výše škod. Z loňských 25 milionů se vyšplhala na 58 milionů korun.
„To je víc než dvojnásobek,“ řekl Patrik Nauš z Generali České pojišťovny. „Zhruba desetiprocentní nárůst evidujeme v celé zemi.“
Na nárůstu se podílí neustále se zdražující materiály, náhradní díly a ceny za servis.
Co do výše škod je Zlínský kraj třetí nejhorší, hůře šetření dopadlo jen ve Středočeském kraji a na Vysočině. V celkovém počtu nehod se zvěří je na tom nejhůře Středočeský kraj s 1 622 nehodami. Vyšší čísla než Zlínský kraj vykazuje také Vysočina, Ústecký či Moravskoslezský kraj.
Největší riziko je kolem desáté večer
Zlínský kraj má ale jednu z nejkratších silničních sítí a přepočet nehod na kilometry ho proto řadí mezi nejrizikovější kraje. Pozitivní zprávou je, že řidiči v drtivé většině vyvázli ze střetů bez vážných následků na zdraví. Těžce zranění byli za poslední půlrok dva, oba v Královéhradeckém kraji.
Odborníci na dopravu a ochranu přírody dali dohromady soubor rad, jak nehodám se zvěří předcházet. Z nich jednoznačně vyplývá, že nejdůležitější je pozornost a také schopnost předvídat. Zvířata se totiž mohou u silnice objevit kdykoliv a kdekoliv. I ve městě.
Přece jen častěji se ale dají čekat v zalesněných úsecích, tam, kde silnici lemují pole, a na okrajích obcí. Obvykle chodí ve skupinách. Pokud tedy potká řidič jedno zvíře, měl by se pečlivě rozhlédnout po dalších.
A v platnosti zůstává i tisíckrát opakované pravidlo, že je-li střet nevyhnutelný, má řidič brzdit a držet volant tak, aby nevyjel do protisměru ani mimo vozovku. Náraz do protijedoucího auta či stromu vedle sinice má obvykle horší následky. Časově je nejrizikovější časné ráno a pozdní večer.
„Nejvyšší riziko je dvě hodiny po západu slunce a hodinu před jeho východem,“ uvedl Nauš. „Absolutně nejhorší je ale celoročně doba kolem 22. hodiny.“
K nehodě se zvěří je nutné volat policii, ta má k dispozici kontakty na správce honiteb. „Řidič nemusí po nehodě začít shánět, které myslivecké sdružení honitbu spravuje, vyrozumí nás policie,“ potvrdil Mlček.
Sahat na zraněné zvíře by laik rozhodně neměl, tedy ani ho odklízet ze silnice. Pokud by jej řidič naložil do kufru auta a nechal si ho, dopouští se pytláctví.
