Vysvětlení, proč se fólie na kostele objevily, už se dočkali i farníci.
„Při jedné bohoslužbě jsem místo kázání četl vysvětlující zprávu od autora výjevů. Lidé už pochopili, že do kostela jednadvacátého století není možné dát vitráže století devatenáctého. Kdo si popis přečte a zamyslí se, tak ty obrazy pochopí,“ říká staroměstský farář Miroslav Suchomel.
Jejich podoba nepředstavuje konkrétní postavy svatých nebo zřetelně zobrazené události ze Starého nebo Nového zákona. Autorem je známý grafik a malíř Jan Jemelka.
„Při vstupu do chrámu uvidíme něžné motivy ve skleněném plášti. Je tam betlém, jesličky s Ježíškem, Pannou Marií a svatým Josefem, nad nimi svítí Hvězda,“ popsal Jemelka část současného vzhledu interiéru v dokumentu, který je k dispozici přímo v kostele, aby si ho zájemci mohli přečíst.
Někdo si myslel, že skla poničili sprejeři
„Když přijdete do kostela, z vnitřní strany to uvidíte jasně. Holubici, anděly, poslední večeři, Golgotu a okamžik přeměnění chleba a vína v tělo a krev Kristovu,“ napsala jedna diskutující na sociální síti.
Matoucí je právě to, že obrazy nejsou pro běžného kolemjdoucího na první pohled čitelné. Někteří lidé si tak dokonce mysleli, že jde o dílo bezohledných sprejerů.
Farnost nechala okna polepit fóliemi proto, aby ostré slunce nerušilo věřící při bohoslužbách. Nejde přitom o chybu stavbaře, protože s vitrážemi se počítalo už od začátku. Dokud farnost nesežene peníze, pokryje skleněné výplně fólie s natištěným návrhem vitráží.
„Jsou lidé, kterým se to líbí, a jiní, kterým se to nelíbí. Toto není konečná podoba, ale pouze okenní fólie. V plánu jsou klasické skleněné vitráže,“ upozornil starosta Starého Města Josef Bazala.
Kostel už stál asi 100 milionů korun
Vitráže budou podobné těm, jaké Jemelka navrhl pro desítky jiných sakrálních staveb. Jeho dílo zdobí kostel Panny Marie Matky církve ve slovinském Mariboru, nový kostel v Ostravě-Pustkovci, kostel v uherskohradišťské části Sady a v Brně, exerciční dům v Německu a na Slovensku nebo křestní kapli v Římě.
Jemelka spolupracuje také s akademickým sochařem Otmarem Olivou či slovinským architektem Ivo Goropevšekem, který staroměstský kostel navrhl.
Farnost stále splácí úvěr, který si na stavbu vzala, náklady se zatím pohybují kolem sto milionů korun. Zhruba 25 miliony přispěla radnice, zbývající část pokryl úvěr a dary věřících nebo firem. Při poslední veřejné sbírce se podařilo vybrat přes 270 tisíc korun.
Budova je jednou z nejnákladnějších, nejzajímavějších a největších sakrálních staveb ve Zlínském kraji. V půdorysu má tvar byzantské rotundy, dvě věže se tyčí do výšky téměř 40 metrů, konstrukci tvoří dvanáct sloupů, které ve výšce dvanácti metrů spojuje dvousettunový prstenec, a velkou plochu zabírají stěny z tvrzeného skla.
Kostel zatím není vysvěcený, ale daný pouze do dočasného využívání. Interiér ještě zdaleka není vybavený. Sochař Oliva pracuje na oltáři, je potřeba doplnit lavice, křtitelnici, osvětlení i vitráže do oken.
