O tom, že někdejší představitelé města čestné občanství Klementu Gottwaldovi udělili, se obecně vědělo.
„Narazil jsem na to asi před pěti lety a pravda je, že jsme to neřešili. Nicméně je neobhajitelné mít takového člověka mezi čestnými občany,“ poznamenal starosta Rudolf Seifert.
Zmíněný akt dokazuje zápis z 19. listopadu 1948, který je uvedený v památné knize Holešova, svazku třetím. Ta zahrnuje období let 1943 až 1955 a stojí v ní, že čestné občanství město uděluje Klementu Gottwaldovi „za zásluhy a pro budovatelské dílo, jež věnoval výstavbě lidově demokratické republiky“.
Slavnostně věc oznámili o tři dny později v sále Divadla 6. května.
„Tím byly důstojně uctěny (Gottwaldovy) 52. narozeniny,“ píše se v dokumentu.
Po roce 1955 následovaly další svazky památné knihy a nový se začal psát i na začátku 90. let. Ten již Gottwalda nezmiňuje.
Čestné občanství mu udělovala v roce 1948 města napříč republikou a stejně houfně pak o ně po roce 1990 přicházel. Leckde se však jeho jméno mezi držiteli vyskytovalo ještě v novém tisíciletí.
Například Valašské Meziříčí mu poctu odebralo v roce 2008, Zlín o dva roky později. Tehdejší vedení radnice se domnívalo, že čestné občanství zaniklo už 1. ledna 1990 zároveň s tím, jak se město přejmenovalo z Gottwaldova na Zlín.
Holešov není jediným městem v zemi, které s odebráním vyčkávalo. Letos v únoru Gottwalda zbavila čestného občanství Chrudim, kde zároveň stejně rozhodli i o Josifu Vissarionoviči Stalinovi. Na začátku listopadu pak jeho jméno vyškrtli ze seznamu v Krnově.
