Má speciální místnost, ve které skladuje na čtyři tisíce složek. V nich má pečlivě uložené autogramy českých i zahraničních osobností.
"Je potřeba na to mít speciální kartičky. Památníčky ani kroniky nemají smysl," vysvětlil dvaašedesátiletý Jiří Foltýn.
Podpis bývalého kubánského prezidenta Fidela Castra.
Podpisy osobností sbírá od svých čtrnácti let. Zatím jich nashromáždil přes čtyři tisíce.
Třeba představitele slavného Colomba Petra Falka, prezidenta Václava Havla, herce Roberta Redforda, kubánského vůdce Fidela Castra, ruského prezidenta Michaila Gorbačova nebo kosmonauta Jurije Gagarina.
Dřív měli sběratelé podpisů situaci jednodušší
Osm desítek podpisů teď vystavuje v muzeu v Huštěnovicích. Tam se mohou návštěvníci podívat, jak se podepisují nebo podepisovaly regionální osobnosti. Například herci Lubor Tokoš, Věra Galatíková a Josef Abrhám. Nebo světoznámí cestovatelé Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka. Ty oslovil v 80. letech, když byli režimem zakázaní a Hanzelka ještě žil.
"Pan Zikmund mi tehdy dlouho neodpovídal, ale Hanzelka mě konejšil, že se určitě dočkám," vzpomínal sběratel. A také se dočkal.
Foltýn nabízí i podpis slavného spisovatele a rodáka z Uherského Hradiště Bedřicha Beneše Buchlovana. "To jsem měl opravdu velkou radost," svěřil se. Sehnal ho náhodou v brněnském antikvariátu.
Větší polovinu jeho sbírky tvoří podpisy sportovců. Například brankáře Petra Čecha, který se podepisuje pravou i levou rukou. Sběratel z Jalubí má i autogramy většiny českých olympijských vítězů.
"Včetně prvního našeho olympionika z roku 1924 Bedřicha Šupčíka, který zvítězil ve šplhu," upřesnil.
Podpisy získává buď při osobním setkání, nebo tak, že osobnost osloví dopisem. A přiznal, že v minulosti měli sběratelé situaci jednodušší. Například získat podpis někoho z Ameriky je po útocích z 11. září 2001 téměř nemožné. "A u nás o to osobnosti také moc zájem nemají," vysvětlil Foltýn.
Příliš ho to však netrápí. Touží totiž po podpisu, který by mohl najít jedině v archivech. V seznamu medailových olympioniků mu schází gymnasta Ladislav Vácha, kterého za války ve Zlíně umučili Němci.
