Florální kostel vyroste poblíž památného vrchu Helštýn z nově vysazených jabloní, topolů a dubů. | foto: Dušan Komenda

Na Helštýně už roste výjimečná katedrála, místo cihel použili stromy

  • 1
Ve Valašském Meziříčí mají kostel ze stromů. Jabloně, topoly a duby posloužily uměleckému páru Michaele a Jiřímu Černických k tomu, aby poblíž památného vrchu Helštýn vytvořili unikátní dílo, jež bude příroda dotvářet ještě desítky let.

Výsledkem bude listnatá katedrála složená z celkem sedmapadesáti stromů, které zakořenily na ploše 51 x 30 metrů. „Florální kostel“ je v republice unikátem a místní radnice předpokládá, že se stane novou turistickou atrakcí Valašského Meziříčí.

„Minimálně v Česku se jedná o ojedinělý projekt s přesahem do dalších let. I proto nebylo vůbec jednoduché vybrat pro něj vhodné umístění. Nakonec jsme zvolili právě Helštýn, který patří k dominantám města a je oblíbeným cílem výletů s krásným výhledem na město,“ uvedla místostarostka Yvona Wojaczková.

Zelenou stavbu doplňuje květnatá louka, součástí projektu je i arboretum starých odrůd ovocných stromů, především jabloní, hrušní, slivoní a třešní.

„Projekt florální katedrály vznikl jako zpětné ohlédnutí za dějinami architektury. Pro naše rané předky byl posvátný například háj, les či jiné místo v přírodě,“ přibližuje smysl projektu jeho autor Jiří Černický.

Umělec upozorňuje, že právě z tohoto konceptu následně vycházela starověká a středověká architektura. „Třeba stavitelé katedrál využívali strukturu dubů. Tuto historickou zkušenost jsme se pokusili využít nyní tím, že jsme navrátili architekturu zpět do lesa a vytvořili katedrálu stromů.“

Projekt za více než půl milionu korun zaplatila z větší části soukromá firma, valašskomeziříčská radnice uvolnila z vlastního rozpočtu 51 tisíc korun.

Listnatá katedrála by se měla v příštích letech stát také netradičním místem pro svatby či menší církevní slavnosti.

V plánu je rovněž propojení s památníkem obětí II. světové války, jenž stojí na Helštýně od roku 1948. Tuto stavbu architektů Josefa Místeckého a Jaroslava Hlaváče doplnil roku 2019 v rámci její rekonstrukce půdorys barokního letohrádku Belvedere, který zde stál až do poloviny 19. století.