Za přístup k lidem Fatra uspěla v soutěži Sodexo Zaměstnavatel roku 2023, kde získala druhé místo ve Zlínském kraji v kategorii do 5 tisíc zaměstnanců. V rozhovoru o tom hovoří generální ředitel firmy Pavel Čechmánek.
„Snažíme se, aby ve firmě byla příjemná atmosféra a lidé se tady cítili dobře. Ctíme hodnoty, které jsme si stanovili,“ nastínil. Fatra v Napajedlích a v Chropyni zaměstnává 1 100 lidí a je součástí koncernu Agrofert. „Jsou to i neformální pravidla, která vyplývají z lidských zásad slušnosti a týkají se také ekonomických věcí. Jedna z našich hodnot zní ‚Jsem dobrý hospodář‘, která vyjadřuje pozitivní vztah k šetření všech zdrojů, materiálu, surovin, energií i vody.“
Generální ředitel Fatry Napajedla Pavel Čechmánek (červen 2023)
Firmy si dlouhodobě stěžují na nedostatek pracovníků, zejména v dělnických profesích. Jak se je snažíte udržet?
Jde především o pravidelné zvyšování mezd. Máme tady odborové organizace, se kterými máme dobré vztahy a které dbají na práva zaměstnanců. Tím pádem je tady zdravé pracovní prostředí. Poskytujeme zaměstnancům benefity, mají k dispozici jídelnu, bufety, příspěvky na penzijní pojištění, do kafeterie a další výhody. Věřím, že tady máme dobré vztahy mezi zaměstnanci. A to je důležité. Z externích průzkumů vyplývá, že lidé si váží dobrých vztahů na pracovišti.
Kolik jste letos zaměstnancům přidali?
Od letošního dubna jsme jim zvýšili mzdy na základě individuálního hodnocení v průměru o 7,5 procenta. Zohlednili jsme přitom růst mediánu mezd ve Zlínském kraji. S ním se srovnáváme. Loni jsme přidávali u dělnických profesí v průměru deset procent, u THP pracovníků šest procent. Je to vždy individuální, ne plošné.
Může si firma dovolit nepřidávat?
Může, ale je to krátkodobé řešení, které se nevyplatí. Nechceme přidávat méně než konkurence, abychom byli stále atraktivní zaměstnavatel. Zaměstnanci předem vědí, že je takto chceme odměňovat.
Jaká je úroveň uchazečů o práci?
Záleží na tom, o jakou profesi jde. Nedostatek je třeba elektrikářů, údržbářů a dělníků plastikářské výroby, s tím mají ale potíže všechny firmy. Na trhu práce prostě nejsou. Ve školství není tolik takových lidí, takže je musíme rekvalifikovat z jiných profesí. Pokud přijdou „hotoví“ zaměstnanci na odbornější místa, jsou to spíše výjimky.
Pavel ČechmánekGenerální ředitel akciové společnosti Fatra má 55 let. Vystudoval Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině. Profesní kariéru zahájil v roce 1991 v České spořitelně. Do společnosti Fatra nastoupil v roce 1995 jako technický pracovník. Ve finančním úseku začal pracovat v roce 1999 a z pozice finančního ředitele byl v roce 2013 jmenován do funkce generálního ředitele. |
Jak se vám daří shánět zaměstnance?
Spolupracujeme se středními školami v Otrokovicích, ve Zlíně i v Kroměříži. Nabízíme jejich studentům stáže a praxe s tím, že po studiu u nás mohou zůstat. Školy podporujeme a navštěvujeme jejich soutěže, abychom se dostali do povědomí studentů. Také se nám vyplácí systém doporučování zaměstnanců, kde hrají velkou roli naši stávající pracovníci.
Máte i zahraniční zaměstnance?
Pomáhali jsme zajišťovat pracovní místa i ubytování lidem z Ukrajiny, využíváme také zaměstnance z Mongolska, máme jich dnes kolem padesáti. Ubytování mají zejména v našich ubytovacích kapacitách, kde platí standardní nájem.
Loni jste kvůli zhoršené ekonomické situaci propouštěli dvacet lidí v Chropyni. Může to opět hrozit?
Pokud se bude situace vyvíjet stejně jako během prvních pěti měsíců letošního roku, tak nemáme v plánu propouštět. Jestli se však ještě více sníží poptávka a bude to vypadat na dlouhodobější trend, budeme muset reagovat. Těžko v tuto chvíli předvídat, co se bude dít.
Jak moc se do fungování firmy propsala válka na Ukrajině?
Válka na Ukrajině způsobila, že jsme zavřeli naši pobočku v Moskvě. Měli jsme tam osm zaměstnanců, byla to obchodní firma, která prodávala naše výrobky v Rusku. A ztráta je v jednotkách procent obratu. Na Ukrajinu jsme také vyváželi své výrobky, i když řádově méně než do Ruska.
Proč jste pobočku v Rusku zavřeli?
Bylo to rozhodnutí vedení, přestože naše výrobky nejsou na žádném sankčním seznamu. Z principiálního hlediska jsme nechtěli prodávat do Ruska, stejně jako to udělala spousta dalších firem.
Podařilo se vám ruský trh nahradit jiným?
V dnešní době, kdy je globální pokles poptávky, se nám ho nahradit nepodařilo. Odbyt nám klesl v průměru o 20 až 30 procent. A to i proto, že klesla spotřeba domácností. Lidé mají méně peněz a těžko plánují svoji budoucnost, takže omezují nákupy zbytných věci. To jsou zčásti i naše produkty, například podlahové krytiny. Výměnu podlah v bytech, domech i institucích teď lidé odkládají. Také firmy žijí v nejistotě, takže odsouvají investice.
Firmy trápila i energetická krize. Měli jste do loňska fixované ceny energií?
Část energií jsme měli za nasmlouvané ceny, část jsme kupovali za spotové ceny, které byly na trhu velmi vysoké. Dá se říci, že násobně vyšší než ty, které jsme měli nasmlouvané. Takže jsme loni měli náklady na energie výrazně vyšší než ve standardním roce.
Budete po této zkušenosti řešit zásobování energiemi v budoucnu jinak?
Pořád máme podobnou strategii, že větší část energie chceme mít nakoupenou dopředu. A pokud bude její cena výhodná, tak se bude tento objem zvyšovat. Ale v dnešní nepřehledné situaci kolem cen energií je složité mít dlouhodobou strategii. Pokud jde o vlastní zdroje, tak přemýšlíme o fotovoltaických panelech. Chceme je umístit na střechy budov, případně na potrubní mosty nebo nevyužívanou plochu v areálu v Chropyni. Bavíme se o výkonu v jednotkách megawatt. Více než cena energií nás ale v tuto chvíli trápí vývoj poptávky.
A máte nějaké řešení otázky, jak zvýšit poptávku?
Existují ekonomické cykly a my jsme právě v recesi, kdy je výkon ekonomiky slabší. Musíme vydržet. Věříme, že se zas dostaneme do cyklu, kdy bude lépe.
