„Tato problematika byla v minulosti tabuizována a předmětem hlubšího odborného zájmu začala být až ve druhé polovině minulého století,“ řekl etnograf Slováckého muzea Petr Číhal.
Právě on editoval knihu, na které se podílelo třicet autorů z Česka a Slovenska. Symboly erotiky našli v rodinných obyčejích, svatbách, magických praktikách, tradičních zvycích, jako byl fašank, manželských vztazích, lidových písních, ale i velikonočních kraslicích.
Vejce je symbolem života, vrbové proutky zase přinášejí svěžest, mladost a krásu. Ve sbírkách Slováckého muzea je přes 3 600 kraslic, třetina pochází ze 40. let a část z nich má nápisy. Většinou jde o milostné poselství. Konkrétní dívka ho věnovala svému mládenci, proto na vajíčku vyškrábala jeho jméno, své jméno nebo krátký text.
Kraslice sesbíral tehdejší pracovník muzea Antonín Václavík, který se zmíněnými motivy zabýval.
„Také psal, že požádat o dívku na šlahačku na Smrtnou nebo Květnou neděli se považovalo za požádání o ruku děvčete. Kdyby si mládenec k dívce pro šlahačku nepřišel, nebo ona mu ji nepřipravila, znamenalo by to rozchod,“ upozornila ve svém textu Gabriela Směřičková ze Slováckého muzea.
Pomlázky si chlapci zdobili prádlem navštívených dívek
Hana Poláková zase popsala situaci, kdy chlapci získávají jako odměnu spodní prádlo dívek, které navštíví. Tím si pak opentlí pomlázku.
„Právě tato záležitost naznačuje svádění a namlouvání ženy mužem,“ konstatoval Číhal.
Přestože při bádání po erotických motivech v lidové kultuře naráželi tvůrci publikace na nedostatek informací i na jejich nesnadné získávání v terénu, výsledná kniha je vhodná také pro laické čtenáře.
A nechybí unikátní témata. Třeba slovenská autorka Katarína Slobodová Nováková sesbírala údaje o partnerském životě v horském prostředí dřevorubců v Malých Karpatech na začátku 20. století. Žili dlouhá desetiletí hluboko v horách, bez kontaktu s obcemi, a proto i rodinný život sahal jen k hranicím rodiny.
„Je možné expresivně říct, že pokud se v rodině s vícero dcerami ukázal na návštěvě mladík vhodného věku a nebyl příbuzný prvního stupně, bez nevěsty neodešel. Vlastně neodešel bez erotického zážitku, který většinou vedl k těhotenství a následné svatbě,“ popsala Slobodová Nováková.
Publikace se nezaměřuje jen na region Slovácka, ale také na Valašsko, Lašsko, Polabí, Chodsko nebo zmíněné západní či východní Slovensko. Koupit se dá na webu Slováckého muzea či v jeho jednotlivých budovách.
