Manželé Novotní ze Zlína šli do penze před pěti lety a jsou typickým příkladem seniorů jedenadvacátého století. Ivan plynule pokračuje v tom, co ho živilo poslední roky. "Jsem živnostník a většinu práce dělám u počítače," nastínil muž.
Libuše musela ze zaměstnání odejít, dokázala si ale sehnat jiné. "Nastoupila jsem jako záskok za kolegyni, která šla na mateřskou dovolenou. Nakonec jsem tak pracovala pět let," popsala.
Žít bychom z toho mohli, ale nic víc, říká důchodce
Peníze, které vydělají, hodně vylepšují jejich rodinný rozpočet. Senioři na Zlínsku totiž z peněz od státu nevyjdou. "Na konci letošního června byl průměrný důchod ve Zlínském kraji devět tisíc osm set padesát pět korun," řekla mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jana Buraňová.
Celorepublikový průměr je oproti krajskému vyšší o dvě stě dvacet korun. "Z toho bychom sice mohli žít, ale to je tak všechno. Nájem, jídlo, snad léky," soudí Novotný.
Potvrzuje tak, že i výše důchodu je důvodem, proč v práci pokračovat. Přesto, že ani na okamžik s manželkou neuvažovali o tom, že by složili ruce do klína nebo se vrhli třeba na zahradničení, cítí ekonomický tlak. "Pracovat prostě musíme. A šetřit. Až to nebudeme fyzicky zvládat, zůstaneme odkázáni na peníze od státu. To není dobrá vyhlídka," dodal Novotný.
Radnice seniorům staví speciální hřiště
Za posledních pět let se v zemi zvýšil počet důchodců o sto sedmdesát tisíc. Na konci června jich úřady evidovali přes 2,8 milionu. To znamená zhruba jeden starobní důchodce na dva a půl člověka v produktivním věku.
Podle demografické křivky se bude tento poměr měnit, počet seniorů poroste. Na to se připravují i radnice větších měst ve Zlínském kraji. Důchodci tak budou mít k dispozici například hřiště se speciálně uzpůsobenými "prolézačkami".
"Ve stáří se vytrácejí některé schopnosti, jako je například koordinace pohybů, rovnováha, prostorová orientace. To vše je možné na hřišti trénovat a udržovat se tak v dobré kondici," vysvětlil starosta Holešova Zdeněk Janalík.
Právě tam má jedno z nových hřišť vzniknout. Stejně jako třeba ve Vsetíně. "Počítáme s tím, že takové hřiště bude v parku na sídlišti Trávníky," dodala vsetínská mluvčí Eva Stejskalová.
Tato hřiště s úspěchem fungují v zahraničí, u nás se zabydlují zatím jen pomalu. "Jde v podstatě o klasické hřiště s herními prvky, které však jsou velikostně i funkčně uzpůsobeny potřebám dospělých lidí," popsal Janalík.
O univerzity a akademie je mezi seniory velký zájem
Ve velkých městech regionu mohou senioři také studovat univerzitu, případně akademii třetího věku. "Univerzita je na čtyři semestry a na konci každého se dělají závěrečné práce," nastínila Petra Vymětalová z Knihovny Kroměřížska, která toto vzdělání umožňuje.
Letos otevřeli tři obory a celkem do nich přijali šedesát lidí. "Cena je devět set padesát korun na rok," dodala Vymětalová.
Podobná je cena i ve Zlíně, kde toto studium umožňuje Univerzita Tomáše Bati. "Ještě pořád je možné se přihlásit. Obory výpočetní techniky už máme plné, ve společensko-vědních se ale volné místo najde," ujistila Jarmila Hřebíčková z univerzity.
Naproti tomu akademie třetího věku je soubor deseti přednášek. Člověk za ně zaplatí osmdesát korun. "Zájem je obrovský, lidé dojíždějí i ze vzdálenějšího okolí," řekla ředitelka Knihovny Kroměřížska Šárka Kašpárková.
